Centrum pro výzkum, diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

Jiří Widimský jr.

Cor Vasa 2011, 53(8-9):415-417  

Strednedobé výsledky kardiochirurgickej liečby pacientov s mitrálnou regurgitáciou ischemickej a neischemickej etiológie

Štefan Lukačín, František Sabol, Ingrid Schusterová, Jana Jevčáková, Helena Vargová, Marián Martinček, Ján Luczy, Martin Beňa, Martin Studenčan, Michal Hulman

Cor Vasa 2011, 53(8-9):470-480 | DOI: 10.33678/cor.2011.117  

Ciele: Porovnať včasné a strednedobé výsledky plastických operácií mitrálnej chlopne u pacientov s ischemickou mitrálnou regurgitáciou a neischemickou mitrálnou regurgitáciou. Porovnať výskyt a vplyv komorbidít na frekvenciu včasnej a strednodobej mortality.Metodika: 82 pacientov s rekonštrukciou mitrálnej chlopne, zaradených do dvoch skupín podľa etiológie mitrálnej regurgitácie. V skupine s ischemickou mitrálnou regurgitáciou bolo 51 (62,2 %) a v skupine s neischemickou mitrálnou regurgitáciou bolo 31 (37,8 %) pacientov. Diabetes mellitus bol u 21 (41,2 % - skupina s ischemickou mitrálnou regurgitáciou) a 4 (12,9 % - skupina s neischemickou mitrálnou...

Nekardiální příčiny elevace srdečního troponinu I v Nemocnici České Budějovice, a.s

Michal Šnorek, Miroslav Verner, František Toušek, Ladislav Pešl

Cor Vasa 2011, 53(8-9):481-485 | DOI: 10.33678/cor.2011.118  

Úvod: Stanovení srdečních troponinů je nedílnou součástí diagnostiky akutního koronárního syndromu. Tyto markery srdeční nekrózy mohou být pozitivní i při fixní koronární aterosklerotické lézi nebo i při normálním nálezu na koronárních tepnách. Příčinou mohou být četné patologické kardiální a nekardiální stavy. Chybná interpretace výsledků může vést k neindikované intervenci na koronárních tepnách a poškození pacienta.Cíl: Analýza příčin elevace srdečního troponinu I v Nemocnici České Budějovice, a.s., mimo kardiologické a kardiochirurgické oddělení, definování nejčastějších nekardiálních příčin této elevace a posouzení jejich prognostického významu.Výsledky:...

Výsledky dvouleté spolupráce krajské kardiologie s Centrem pro plicní hypertenzi

Daniel Foldyna, Pavel Jansa, Tomáš Snížek, Zdeněk Klimsa

Cor Vasa 2011, 53(8-9):486-489 | DOI: 10.33678/cor.2011.119  

Úvod: Plicní hypertenze (PH) je syndrom charakterizovaný zvýšením středního tlaku v plicnici. Vyskytuje se u řady onemocnění srdce nebo plic, ale také jako důsledek primárního postižení plicních cév. Prognóza chronické PH je mimořádně nepříznivá a bez včasné léčby rychle progreduje k pravostrannému srdečnímu selhání a ke smrti. Prezentujeme soubor pacientů s PH, který je výsledkem dvouleté spolupráce krajské kardiologie s Centrem pro plicní hypertenzi ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a který částečně mapuje epidemiologickou situaci plicní arteriální hypertenze (PAH) v kraji Vysočina.Soubor a metodika: V letech 2009 a 2010 bylo z celkových...

Charakteristika velkých tepen u arteriální hypertenze

Ján Rosa, Jiří Widimský jr.

Cor Vasa 2011, 53(8-9):418-422 | DOI: 10.33678/cor.2011.107  

Vlastnosti velkých tepen, konkrétně tuhost cévní stěny, patří mezi významné prediktory kardiovaskulární morbidity a mortality u hypertoniků, pacientů s diabetem, terminálním onemocněním ledvin, ale i u obecné populace. Neinvazivní vyšetření tuhosti cévní stěny pomocí aplanační tonometrie bylo již implementováno do aktuálních evropských a českých doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze. Cílem sdělení je shrnout základní poznatky o charakteristice velkých tepen, jejich významu a možnostech vyšetření.

Léčba rezistentní hypertenze

Robert Holaj

Cor Vasa 2011, 53(8-9):423-428 | DOI: 10.33678/cor.2011.108  

Stále nejsou známa antihypertenziva, která by dovedla spolehlivě snížit hodnoty krevního tlaku pod 140/90 mm Hg u všech nemocných s arteriální hypertenzí. Tento článek shrnuje některé osvědčené diagnostické a terapeutické postupy používané v péči o nemocné s rezistentní hypertenzí. Nadějným terapeutickým přístupem se zdá být přidání blokátoru mineralokortikoidních receptorů spironolaktonu ke stávající léčbě. V první řadě je však nutné vyloučit nízkou compliance nemocného k léčbě a sekundární etiologii hypertenze. Po selhání veškeré farmakoterapie lze zvážit nové nefarmakologické postupy, např. elektrickou stimulaci baroreflexu a denervaci renálního...

Jak posoudit non-compliance k farmakoterapii u těžké rezistentní hypertenze?

Branislav Štrauch, Lukáš Chytil, Ivana Kurcová, Ondřej Petrák, Tomáš Zelinka, Ján Rosa, Zuzana Šomlóová, Robert Holaj, Jiří Widimský

Cor Vasa 2011, 53(8-9):429-432 | DOI: 10.33678/cor.2011.109  

Rezistentní arteriální hypertenze je definována nemožností normalizace krevního tlaku, kdy i přes užívání alespoň trojkombinace antihypertenziv (včetně diuretik) jsou hodnoty krevního tlaku 140/90 mm Hg nebo vyšší. U všech pacientů je vhodné vyloučit potenciálně reverzibilní sekundární formy hypertenze. Vedle fenoménu bílého pláště je častou, ale obtížně prokazatelnou příčinou pseudorezistence hypertenze částečné nebo úplné neužívání doporučené medikace. Stupeň adherence k farmakoterapii je ovlivněn mnoha faktory, zejména jde o chyby na straně pacienta, vlastní medikace a vzácně předepisujícího lékaře. Metod k ověření compliance byla navržena celá...

Akutní hypertenzní stavy a jejich terapie

Tomáš Janota

Cor Vasa 2011, 53(8-9):433-438 | DOI: 10.33678/cor.2011.110  

Problematika arteriální hypertenze se týká především dlouhodobého pozvolného působení vyššího krevního tlaku. Situace, kdy vysoký krevní tlak ohrožuje život nemocného okamžitě, jsou relativně vzácné. Tím obtížnější je správné zvládání těchto stavů. Pro stavy, kdy náhlé zvýšení arteriálního tlaku bezprostředně poškozuje cílové orgány, především orgány kardiovaskulárního aparátu, se tradičně používal souhrnný název hypertenzní krize. Hypertenzní krize zahrnuje závažnější emergentní a méně naléhavé urgentní hypertenzní stavy. Emergentní hypertenzní stavy jsou definovány manifestací poškození funkce, eventuálně struktury cílového orgánu. Jsou sem řazeny...

Sekundární hypertenze: klasifikace a nejčastější příčiny

Zuzana Šomlóová

Cor Vasa 2011, 53(8-9):439-443 | DOI: 10.33678/cor.2011.111  

Sekundární hypertenze se vyskytuje u 5-10 % pacientů s arteriální hypertenzí. Nejčastější příčiny jsou endokrinní - zejména primární hyperaldosteronismus, renální (renoparenchymatózní a renovaskulární) hypertenze, syndrom spánkové apnoe a hypertenze v těhotenství. Nemocní se sekundární hypertenzí mívají často velmi vysoké hodnoty krevního tlaku. S ohledem na možnost trvalého vyléčení/zlepšení kontroly hypertenze je vhodné, aby každý nemocný s podezřením na sekundární hypertenzi byl vyšetřen ve specializovaném centru.

Primární hyperaldosteronismus - častá a vyléčitelná forma endokrinní hypertenze

Ondřej Petrák

Cor Vasa 2011, 53(8-9):444-448 | DOI: 10.33678/cor.2011.112  

Primární hyperaldosteronismus patří k nejčastějším formám endokrinně podmíněné hypertenze a je způsoben autonomní nadprodukcí aldosteronu z kůry nadledvin. Mezi dvě nejrozšířenější formy patří aldosteron produkující adenom (Connův syndrom) a bilaterální adrenální hyperplazie (idiopatický hyperaldosteronismus). Vyšší výskyt bývá pozorován v populaci nemocných se středně těžkou až těžkou arteriální hypertenzí. Časná diagnostika a léčba může zabránit rozvoji kardiovaskulárních komplikací, jež jsou u nemocných s primárním hyper-aldosteronismem častější ve srovnání s esenciální hypertenzí. V případě unilaterální nadprodukce může adrenalektomie vést i k...

Je orgánové postižení u primárního hyperaldosteronismu častější než u esenciální hypertenze?

Tomáš Indra, Robert Holaj

Cor Vasa 2011, 53(8-9):449-453 | DOI: 10.33678/cor.2011.113  

Primární hyperaldosteronismus je jednou z příčin endokrinně podmíněné hypertenze. Oproti původním předpokladům se stále více potvzuje, že toto onemocnění je nejen daleko častější, ale že ve srovnání s esenciální hypertenzí představuje pro své nositele i vyšší riziko orgánových komplikací, zejména kardiovaskulárních a renálních. Ukazuje se také, že toto riziko lze významně snížit specifickou terapií, ať již jde o adrenalektomii při jednostranné nadprodukci aldosteronu, či dlouhodobou léčbu antagonisty mineralokortikoidních receptorů. Z tohoto důvodu je správná a včasná diagnóza primárního hyperaldosteronismu velmi důležitá.

Feochromocytom - nádor zajímavý i pro kardiology

Tomáš Zelinka, Hana Turková, Zdeněk Musil, MUDr. Jiří Widimský jr.

Cor Vasa 2011, 53(8-9):454-460 | DOI: 10.33678/cor.2011.114  

Feochromocytomy a funkční paragangliomy patří mezi katecholaminy produkující nádory s typickými záchvatovitými příznaky (bolesti hlavy, palpitace, pocení a hypertenze). Biochemická diagnostika se provádí pomocí stanovení metanefrinů v plazmě nebo v moči nejen u klinického podezření na feochromocytom, ale také u pacientů s náhodně zjištěným tumorem nadledviny nebo u nosičů mutací genů spojených s výskytem feochromocytomu a paragangliomu. Ze zobrazovacích metod máme k dispozici výpočetní tomografii (méně často magnetickou rezonanci) a funkční vyšetření s [123I]-metaiodobenzylguanidinem. K úspěšné operaci (většinou pomocí minimálně invazivní chirurgie)...

Arteriální hypertenze a gravidita. Zkušenosti z kardiologické poradny pro těhotné ve VFN

Jiří Král

Cor Vasa 2011, 53(8-9):461-465 | DOI: 10.33678/cor.2011.115  

Arteriální hypertenze v těhotenství představuje různé typy onemocnění, mezi které řadíme preexistující hypertenzi, preeklampsii/eklampsii, preeklampsii nasedající na preexistující hypertenzi a gestační hypertenzi. Arteriální hypertenze patří v graviditě mezi hlavní příčiny mateřské i fetální morbidity a mortality. Cílem naší studie bylo určit typ, prevalenci a průběh arteriální hypertenze u souboru gravidních kontrolovaných v poradně pro těhotné s kardiovaskulárními chorobami. Šlo o retrospektivní studii u gravidních žen sledovaných v poradně od ledna 2006 do prosince 2009. Celkem 52 žen (13 %) s arteriální hypertenzí bylo vybráno ze souboru 408 pacientek...

Cévní zkrat pro hemodialýzu: od renální hypertenze po hemodynamiku

Jaroslav Kudlička, Jan Malík

Cor Vasa 2011, 53(8-9):466-469 | DOI: 10.33678/cor.2011.116  

Založení dialyzačního cévního zkratu má lokální i systémové hemodynamické důsledky. Pokles lokální cévní rezistence vede k urychlení krevního toku, a tím dochází ke zvýšení smykového napětí na cévní stěnu. To v konečném důsledku vede ke zvýšené produkci oxidu dusnatého, k dilataci přívodné tepny a ke zvýšení průtoku krve končetinou. Vysoký průtok může způsobit dekompenzaci chronického srdečního selhání, méně často hyperkinetické srdeční selhání. Nejčastější lokální komplikací je ischemie končetiny se zkratem. Životnost nativního zkratu i zkratu s PTFE protézou je omezena tvorbou stenóz, které snižují průtok a zvyšují riziko akutní trombózy a zániku...

Neobvyklý útvar v perikardu

Tomáš Lazarák, Libor Hemžský, Petr Vojtíšek, Blanka Lacmanová, Vladimír Rozsíval, Ivo Skalský, Tomáš Marek

Cor Vasa 2011, 53(8-9):490-492 | DOI: 10.33678/cor.2011.120  

Chronický expandující intraperikardiální hematom je vzácný. Literatura uvádí ojedinělé případy po kardiochirurgických operacích, traumatech hrudníku, poraněních osrdečníku či perkutánních koronárních intervencích (PCI)1. Uvádíme kasuistiku 64letého muže s expandujícím hematomem v perikardu s klinickým obrazem konstriktivní perikarditidy. Tři roky před stanovením diagnózy chronického hematomu v perikardu nemocný prodělal aortokoronární bypass a následně opakované PCI. Hematom byl chirurgicky odstraněn. Rok po exstirpaci došlo k recidivě nálezu s nutností reoperace. V následujících dvou letech byl již pacient bez známek recidivy onemocnění.

Kardiogenní šok jako příčina úmrtí u pacientky se syndromem Churga-Straussové

Marcel Heczko, Zuzana Gattnarová

Cor Vasa 2011, 53(8-9):493-495 | DOI: 10.33678/cor.2011.121  

Syndrom Churga-Straussové, známý též jako alergická granulomatóza, je vzácné systémové onemocnění, charakterizované triádou: bronchiální astma, hypereosinofilie s extravaskulárními eosinofilními granulomy a vaskulitida malých a středních cév vedoucí k jejich nekróze. Vaskulitidou jsou predominantně postiženy cévy plic, kůže a periferních nervů, postihuje ale také srdce, gastrointestinální trakt, ledviny nebo centrální nervový systém. Základem léčby jsou kortikosteroidy. Neléčená nemoc končí fatálně. Včasná terapie výrazně zlepšuje prognózu.

Případ recidivující tako-tsubo kardiomyopatie

Jiří Fismol, Igor Nykl, Martin Pleva, Kamil Zeman, Martin Kolek, Marian Branny

Cor Vasa 2011, 53(8-9):496-500 | DOI: 10.33678/cor.2011.122  

Tako-tsubo (též stresová či apikální balonovitá) kardiomyopatie je onemocnění, které je v kardiologii známé teprve necelých dvacet let a z hlediska etiopatogeneze je dosud záhadné. Imituje akutní koronární syndrom a s touto diagnózou a indikací ke koronarografii bývají nemocní přijímáni do kardiocenter. V souborech pacientů s akutním koronárním syndromem tvoří okolo 1 % případů, a jde tedy o onemocnění poměrně vzácné. Recidivy této choroby pak byly popsány spíše jen ojediněle. V našem článku prezentujeme případ ženy, u níž došlo k recidivě tako-tsubo kardiomyopatie i přes chronickou léčbu beta-blokátorem.

Sekundární infarkt myokardu při kontuzi RIA u pacienta po resuscitaci s pomocí systému LUCAS

Vladimír Tuka, Stanislav Šimek, Miroslav Kůdela

Cor Vasa 2011, 53(8-9):501-503 | DOI: 10.33678/cor.2011.123  

Šíření renálního karcinomu dolní dutou žilou do pravostranných srdečních oddílů

Ludmila Jarolímová

Cor Vasa 2011, 53(8-9):503-504 | DOI: 10.33678/cor.2011.124  

European Heart Failure 2011

MUDr. Filip Málek, Ph.D.

Cor Vasa 2011, 53(8-9):509-510 | DOI: 10.33678/cor.2011.127  

Zápis ze schůze výboru ČKS konané dne 31. 5. 2011 v Praze

P. Widimský, I. Pavézková

Cor Vasa 2011, 53(8-9):511-512  

Psát, či nepsat?

Dr. Med. Pavel Jerie

Cor Vasa 2011, 53(8-9):506  

Výbor České kardiologické společnosti, o.s., vyhlašuje výběrové řízení na místo šéfredaktora časopisu

Cor Vasa 2011, 53(8-9):414  

Patnáct let od vzniku Kardiocentra a deset let od vzniku Kardiologické kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Cor Vasa 2011, 53(8-9):507-508