Cor Vasa 2011, 53(8-9):439-443 | DOI: 10.33678/cor.2011.111

Sekundární hypertenze: klasifikace a nejčastější příčiny

Zuzana Šomlóová
Centrum pro výzkum, diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze, III. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika

Sekundární hypertenze se vyskytuje u 5-10 % pacientů s arteriální hypertenzí. Nejčastější příčiny jsou endokrinní - zejména primární hyperaldosteronismus, renální (renoparenchymatózní a renovaskulární) hypertenze, syndrom spánkové apnoe a hypertenze v těhotenství. Nemocní se sekundární hypertenzí mívají často velmi vysoké hodnoty krevního tlaku. S ohledem na možnost trvalého vyléčení/zlepšení kontroly hypertenze je vhodné, aby každý nemocný s podezřením na sekundární hypertenzi byl vyšetřen ve specializovaném centru.

Klíčová slova: Sekundární hypertenze; Endokrinní hypertenze; Renální hypertenze; Syndrom spánkové apnoe; Hypertenze v těhotenství

Zveřejněno: 1. srpen 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šomlóová Z. Sekundární hypertenze: klasifikace a nejčastější příčiny. Cor Vasa. 2011;53(8-9):439-443. doi: 10.33678/cor.2011.111.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Kearney PM, Whelton M, Reynolds K, et al. Global burden of hypertension: analysis of worldwide data. Lancet 2005;365:217-223. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Widimský J. Hypertenze. 3. vyd. Praha: Triton, 2008.
    3. Mancia G, De Backer G, Dominiczak A, et al. 2007 ESH-ESC Practice Guidelines for the management of arterial hypertension: ESH-ESC Task Force on the Management of Arterial Hypertension. J Hypertens 2007;25:1751-1762. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Brown MA, Buddle ML, Martin A. Is resistant hypertension really resistant? Am J Hypertens 2001;14:1263-1269. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Hermida RC, Ayala DE, Calvo C, et al. Effects of time of day of treatment on ambulatory blood pressure pattern of patients with resistant hypertension. Hypertension 2005;46:1053-1059. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Calhoun DA, Jones D, Textor S, et al. Resistant hypertension: diagnosis, evaluation, and treatment: a scientific statement from the American Heart Association Professional Education Committee of the Council for High Blood Pressure Research. Circulation 2008;117:e510-526. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Young WF. Primary aldosteronism: renaissance of a syndrome. Clin Endocrinol (Oxf) 2007;66:607-618. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Štrauch B, Zelinka T, Hampf M, et al. Prevalence of primary hyperaldosteronism in moderate to severe hypertension in the Central Europe region. J Hum Hypertens 2003;17:349-352. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Milliez P, Girerd X, Plouin P, et al. Evidence for an increased rate of cardiovascular events in patients with primary aldosteronism. J Am Coll Cardiol 2005;45:1243-1248. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Rossi GP, Bernini G, Desideri G, et al. Renal damage in primary aldosteronism: results of the PAPY Study. Hypertension 2006;48:232-238. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Tanabe A, Naruse M, Naruse K, et al. Left ventricular hypertrophy is more prominent in patients with primary aldosteronism than in patients with other types of secondary hypertension. Hypertens Res 1997;20:85-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Fallo F, Veglio F, Bertello C, et al. Prevalence and characteristics of the metabolic syndrome in primary aldosteronism. J Clin Endocrinol Metab 2006;91:454-459. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Strauch B, Petrák O, Wichterle D, et al. Increased arterial wall stiffness in primary aldosteronism in comparison with essential hypertension. Am J Hypertens 2006;19:909-914. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Holaj R, Zelinka T, Wichterle D, et al. Increased intima-media thickness of the common carotid artery in primary aldosteronism in comparison with essential hypertension. J Hypertens 2007;25:1451-1457. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Young WF Jr, Klee GG. Primary aldosteronism. Diagnostic evaluation. Endocrinol Metab Clin North Am 1988;17:367-395. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Widimský J. Sekundární hypertenze. Praha: Triton, 2003.
    17. Funder JW, Carey RM, Fardella C, et al. Case detection, diagnosis, and treatment of patients with primary aldosteronism: an endocrine society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab 2008;93:3266-3281. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Celen O, O'Brien MJ, Melby JC, Beazley RM. Factors influencing outcome of surgery for primary aldosteronism. Arch Surg 1996;131:646-650. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Lumachi F, Ermani M, Basso SMM, et al. Long-term results of adrenalectomy in patients with aldosterone-producing adenomas: Multivariate analysis of factors affecting unresolved hypertension and review of the literature. Am Surg 2005;71:864-869. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Monhart V. Hypertenze a ledviny. Praha: Triton, 2004.
    21. Buckalew VM Jr, Berg RL, Wang SR, et al. Prevalence of hypertension in 1,795 subjects with chronic renal disease: the modification of diet in renal disease study baseline cohort. Modification of Diet in Renal Disease Study Group. Am J Kidney Dis 1996;28:811-821. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Conlon PJ, O'Riordan E, Kalra PA. New insights into the epidemiologic and clinical manifestations of atherosclerotic renovascular disease. Am J Kidney Dis 2000;35:573-587. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Aqel RA, Zoghbi GJ, Baldwin SA, et al. Prevalence of renal artery stenosis in high-risk veterans referred to cardiac catheterization. J Hypertens 2003; 21:1157-1162. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Hackam DG, Spence JD, Garg AX, Textor SC. Role of renin-angiotensin system blockade in atherosclerotic renal artery stenosis and renovascular hypertension. Hypertension 2007;50:998-1003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Somers VK, White DP, Amin R, et al. Sleep apnea and cardiovascular disease: An American Heart Association/American College of Cardiology Foundation Scientific Statement From the American Heart Association Council for High Blood Pressure Research Professional Education Committee, Council on Clinical Cardiology, Stroke Council, and Council on Cardiovascular Nursing In Collaboration With the National Heart, Lung, and Blood Institute National Center on Sleep Disorders Research (National Institutes of Health). Circulation 2008;118:1080-1111. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Parati G, European Cost Action B26; European Society of Hypertension; European Respiratory Society. Consensus document on the management of patients with obstructive sleep apnea and hypertension: joint recommendations by the European Cost Action B26, the European Society of Hypertension and the. Salerno: Momento Medico; 2010.
    27. Lavie L, Hefetz A, Luboshitzky R, Lavie P. Plasma levels of nitric oxide and L-arginine in sleep apnea patients: effects of nCPAP treatment. J Mol Neurosci 2003;21:57-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Duchna H-W, Orth M, Schultze-Werninghaus G, et al. Long-term effects of nasal continuous positive airway pressure on vasodilatory endothelial function in obstructive sleep apnea syndrome. Sleep Breath 2005;9:97-103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano