Cor et Vasa, 2010 (roč. 52), Suppl.

75 let kardiologie na Královských Vinohradech

Jana Málková, Zbyněk Straka, Pavel Gregor, Martin Herold, Martin Bernat, Miroslav Bulvas, Petr Widimský

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):7-11 | DOI: 10.33678/cor.2010.196

Arytmogenní dysplazie levé komory

Petr Widimský, Rostislav Polášek

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):12-14 | DOI: 10.33678/cor.2010.197

Arytmogenní dysplazie pravé komory je vzácné, ale dobře známé onemocnění s vysokým rizikem náhlé smrti. V této kasuistice je popsán neobvyklý případ mladé ženy se závažnou synkopou při arytmogenní dysplazii levé komory, resp. mezikomorové přepážky.

Měření aktivity trombocytů a účinnosti antiagregační léčby

Pavel Osmančík, Petra Paulů, Petr Toušek, František Bednář, Zuzana Moťovská, Petr Widimský

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):15-20 | DOI: 10.33678/cor.2010.198

Cílem této práce je přinést přehled současných možností měření aktivity trombocytů a účinnosti antiagregační léčby. Ve druhé části článku jsou uvedeny příklady z vlastní zkušenosti autorů. Pozornost je soustředěna zejména na měření účinku antagonistů ADP.

Léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi úseku ST v Evropě

Petr Widimský, Jiří Knot

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):22-23 | DOI: 10.33678/cor.2010.199

Dostupnost reperfuzní léčby akutního infarktu myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) a poměr užívání primární perkutánní koronární intervence (p-PCI) a trombolýzy (TL) kolísá mezi jednotlivými evropskými státy. Tento přehledový článek cituje recentní literární data a uvádí zkušenosti ze zemí s dobře rozvinutým systémem péče o nemocné se STEMI.Průměrná incidence hospitalizací pro jakýkoli akutní infarkt v Evropě je 1 934 nemocných na milion obyvatel za rok, z toho 796 případů tvoří STEMI. Primární PCI je dominující reperfuzní strategií ve dvou třetinách států Evropy, zatímco jedna třetina evropských zemí ještě používá častěji trombolýzu. V těchto...

Antitrombotická léčba u pacientů s rizikem vzniku trombů v koronárním stentu podstupujících nekardio-logický výkon

Zuzana Moťovská, Petr Widimský

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):25-30 | DOI: 10.33678/cor.2010.200

Perkutánní koronární intervence se staly nejčastěji prováděnými výkony koronární revaskularizace. Tím se zvýšila pravděpodobnost, že nemocní s implantovaným intrakoronárním stentem budou podstupovat operační výkon. Podle dostupných statistických údajů lze předpokládat, že v České republice podstoupí ročně nekardiální operaci do šesti měsíců od implantace intrakoronárního stentu tisíc nemocných. Tato situace má dva závažné důsledky: (i) trombózu stentu v souvislosti s vysazením protidestičkové léčby a (ii) závažné krvácení v souvislosti s pokračováním protidestičkové léčby. Nejlepším způsobem, jak překonat rizika plynoucí z operací nemocných po implantaci...

Perkutánní koronární intervence u veselé stoleté pacientky s akutním koronárním syndromem

Petr Widimský, Viktor Kočka

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):31-32 | DOI: 10.33678/cor.2010.201

Na případu stoleté pacientky s akutním koronárním syndromem jsou ilustrovány absence věkových kontraindikací pro PCI prováděnou v této akutní indikaci a prospěch těchto nemocných z intervenční léčby.

Tachykardická kardiomyopatie

Pavel Gregor

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):34-36 | DOI: 10.33678/cor.2010.202

Práce pojednává souhrnně o problematice tachykardické kardiomyopatie. Všímá si její kontroverzní historie, ale především současných názorů na její etiologii, patogenezi, klinický obraz, diagnostiku a léčbu. Důraz je kladen především na problémy diferenciální diagnostiky této zvláštní klinické jednotky, na kterou se v posledních letech názory podstatně změnily.

Zátěžová echokardiografie v diagnostice chlopenních vad

Hana Línková, Michaela Rýzlová, Tomáš Indruch, Robert Petr, Jiří Karásek

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):37-42 | DOI: 10.33678/cor.2010.203

V přehledovém článku je shrnut současný pohled na uplatnění zátěžové echokardiografie v diagnostice chlopenních vad, zvláště u tzv. asymptomatických, hemodynamicky již významných chlopenních vad, u nichž mohou tyto testy pomoci k rozhodnutí o dalším postupu v terapii a včasném operačním řešení.Cílem článku je poukázat na možnosti využití zátěžových testů u jednotlivých typů nejčastějších chlopenních vad v dospělostí.

Infekční komplikace implantací kardiostimulátorů či kardioverterů-defibrilátorů a jejich prevence

Dalibor Heřman, Pavel Osmančík, Petr Štros, Jiří Kletenský, Stanislav Hrdlička, Martin Herold

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):44-47 | DOI: 10.33678/cor.2010.204

Zejména v poslední čtvrtině minulého století docházelo k exponenciálnímu nárůstu počtu implantovaných přístrojů v kardiologii. Incidence infekčních komplikací není vysoká, ale je klinicky významná. Správné diagnostické a léčebné postupy jsou nutné k úspěšnému zvládnutí těchto komplikací.

Antifibrinolytika v kardiochirurgii - pohled z konce prvního desetiletí nového milénia

Tomáš Vaněk, Ján Špegár, Jana Šnircová

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):48-51 | DOI: 10.33678/cor.2010.205

Antifibrinolytika jsou preventivně používána pro redukci perioperačních krevních ztrát a snížení transfuzních nároků v kardiochirurgii od 80. let minulého století. Článek popisuje historii uvedení aprotininu do praxe a zabývá se okolnostmi jeho nedávného stažení z lékového trhu. Stručně shrnuje současný pohled na syntetická analoga lysinu v kardiochirurgii i v dalších chirurgických oborech.

Aspirinová rezistence po aortokoronárním bypassu

František Bednář, Pavel Osmančík, Tomáš Vaněk, Petr Widimský

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):52-58 | DOI: 10.33678/cor.2010.206

Podání kyseliny acetylsalicylové po chirurgické revaskularizaci myokardu zlepšuje časnou průchodnost především žilních štěpů, ale hlavně signifikantně ovlivňuje klinické pooperační výsledky.V současné době se objevují práce, které shodně popisují nedostatečný inhibiční účinek kyseliny acetylsalicylové na funkci krevních destiček v časném pooperačním období. Začíná se hovořit o získané aspirinové insuficienci (rezistenci). Práce obsáhle shrnuje aktuální poznatky o této problematice, včetně patogeneze, diagnostiky a klinického významu tohoto fenoménu. Dále uvádí shrnutí vlastních prací v této problematice.

Stenózy arteria carotis interna a jejich endovaskulární léčba u nemocných se zvýšeným rizikem pro endarterektomii

Miroslav Bulvas, Zuzana Sommerová, Renata Urbanová, Pavel Kraml, Filip Roháč, Tomáš Indruch

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):59-64 | DOI: 10.33678/cor.2010.207

Cíl: Účelem této práce je posoudit účinnost a riziko endovaskulární léčby využívající implantaci stentů k léčbě stenóz extrakraniálního úseku arteria carotis interna u souboru nemocných se zvýšeným rizikem pro terapii chirurgickou.Metodika: V letech 1995 až 2009 jsme implantovali 542 stentů do 541 stenóz extrakraniálního úseku arteria carotis interna u 505 osob. Ve 197 případech (39 % z 505) šlo o nemocné s neurologickou symptomatikou v uplynulých šesti měsících, která byla kompatibilní s přítomností stenózy arteria carotis interna. Asymptomatických pacientů bylo 308 (61 % z 505).Výsledky: Technického úspěchu bylo dosaženo u 99 % léčených stenóz....

Endoskopická operace MAZE: minimálně invazivní technika chirurgické léčby izolované fibrilace síní

Zbyněk Straka, Petr Budera, Pavel Osmančík, Martin Herold, Petr Brůček, Tomáš Vaněk

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):66-69 | DOI: 10.33678/cor.2010.208

Cíl: Operace MAZE patří k nejúčinnějším způsobům léčby fibrilace síní. Pro svoji technickou náročnost a potřebu mimotělního oběhu je zatím prováděna téměř výhradně jako kombinovaný výkon spolu s operací chlopní či bypassu. Předmětem sdělení jsou naše první zkušenosti s endoskopickou operací MAZE pro izolovanou fibrilaci síní.Metodika: Do pravého hemithoraxu jsou zavedeny dva desetimilimetrové a jeden pětimilimetrový pracovní port. Perikard je podélně protnut 2 cm nad průběhem nervus phrenicus. Tupou preparací úponu horní duté žíly k perikardu se proniká do sinus transversus a k levému oušku. Stejně pod dolní dutou žilou je proniknuto do sinus obliquus....

Katetrizační implantace aortální chlopně (TAVI) typu CoreValve - první zkušenosti ve FNKV, výhody a úskalí nové metody

Viktor Kočka, Petr Widimský, Petr Toušek, Pavel Červinka, František Bednář, Hana Línková, Michaela Rýzlová, Marek Laboš, Jaroslav Ulman, Karel Jirásek, Zbyněk Straka

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):70-75 | DOI: 10.33678/cor.2010.209

Úvod: Aortální stenóza je nejčastější chlopenní vadou v dospělosti a katetrizační implantace aortální chlopně (TAVI) je novou, rozvíjející se alternativou ke standardní chirurgické náhradě aortální chlopně (AVR), vhodnou pro pacienty s vysokým operačním rizikem. Shrnujeme první zkušenosti s touto metodou na našem pracovišti.Metodika: Autoexpandibilní chlopeň CoreValve Revalving 18 F 3. generace je tvořena nitinolovým rámem a bioprotézou z prasečího perikardu. Přehledně popisujeme průběh výkonu. V období od dubna 2009 do ledna 2010 jsme TAVI provedli u 17 nemocných se symptomatickou významnou aortální stenózou. Stručná charakteristika souboru (průměrné...

Echokardiografie v intenzivní péči

Jaroslav Ulman

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):76-84 | DOI: 10.33678/cor.2010.210

Jde o přehledový článek, který se zabývá současnou pozicí a možnostmi echokardiografie v intenzivní medicíně. Větší pozornost věnuje neinvazivnímu hemodynamickému vyšetření.

Četnost výskytu blokády pravého raménka Tawarova při akutním infarktu myokardu

Filip Roháč, Jiří Knot, Alena Lorencová, Petr Widimský

Cor Vasa 2010, 52(Suppl.):85-87 | DOI: 10.33678/cor.2010.211

Tato práce vychází z registru pacientů s akutním infarktem myokardu z našeho kardiocentra a ze sedmi dalších center v ČR i v zahraničí. Je prvním představením části výsledků analýzy tohoto souboru. Na souboru pacientů s akutním IM ukazujeme na současnou četnost výskytu blokády Tawarova raménka. Porovnali jsme charakteristiky pacientů, hospitalizační průběh včetně hospitalizační mortality.