Cor et Vasa, 2003 (roč. 44), číslo 2
Původní sdělení
Porovnání rizikového profilu u nemocných s ICHS a náhodně vybraného vzorku populace ČR
Markéta Plášková, Jaroslav Šimon, Renata Cífková, Otto Mayer jr., Zdena Škodová, Věra Lánská
Cor Vasa 2003, 44(2):73-79
Úvod:Studie EUROASPIRE II je mezinárodní projekt, zabývající se sledováním úrovně sekundární prevence ICHS a praktického dopadu Společných doporučení evropských a mezinárodních odborných společností pro prevenci ICHS. Cílem naší analýzy bylo porovnat prevalenci rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění u pacientů zařazených do studie EUROASPIRE II a u náhodně vybraného populačního vzorku České republiky. Metodika:V letech 1999-2000 bylo provedeno vyšetření ve dvou českých centrech (FN Plzeň a IKEM Praha). Bylo vybráno celkem 525 osob ve 4 diagnostických kategoriích: koronární bypass, PTCA, akutní infarkt myokardu, akutní...
Katetrizační léčba hypertrofické obstrukční kardiomyopatie
Josef Veselka, David Tesař, Jana Páleníčková, Ingrid Bolomová, Radka Duchoňová, Šárka Procházková, Lenka Fedorová, Peter Telekes, Jiří Neuwirth, Tomáš Honěk
Cor Vasa 2003, 44(2):80-84
Úvod:Perkutánní transluminální septální myokardiální ablace (PTSMA) je metodou volby v léčbě symptomatických nemocných s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (HOCM). Obsahem práce jsou střednědobé zkušenosti s touto metodou. Soubor nemocných a metodika:PTSMA byla provedena u 32 pacientů (13 mužů, věk 54 ± 14 let) se symptomatickou HOCM rezistentní k medikamentózní léčbě. Nemocní byli vyšetřeni klinicky a echokardiograficky před výkonem a poté za 6, 12 nebo 24 měsíců. Doba sledování byla 13 ± 9 měsíců (medián 12 měsíců). Výsledky:Během sledování zemřeli dva pacienti. U ostatních nemocných došlo...
Přehledové články
Aktivace cytokinového systému u chronického srdečního selhání
Miloš Kubánek, Ivan Málek
Cor Vasa 2003, 44(2):85-90
Cytokiny hrají důležitou úlohu v patogenezi celé řady kardiovaskulárních onemocnění. Jejich význam byl prokázán nejprve u akutní myokarditidy, u srdeční dysfunkce při septickém šoku a při rejekci srdečního allotransplantátu. V posledních letech byl zjištěn jejich podíl i na rozvoji onemocnění, kde se aktivace imunitního systému jevila jako nepravděpodobná. Jedná se o proces aterogeneze, o akutní koronární syndromy a chronické srdeční selhání (CHSS). V článku je uveden literární přehled poznatků o komplexní aktivaci cytokinového systému u nemocných s CHSS; jsou popsány obecné účinky cytokinů na kardiovaskulární systém. Text se dále zabývá specifickými...
Kritériá pre darcov srdca a akceptáciu štepov
Eva Goncalvesová, Juraj Fabián
Cor Vasa 2003, 44(2):91-94
Počet transplantácií srdca v ostatných desiatich rokoch v celosvetovom meradle stagnuje. Priemerná frekvencia HTx v Európe sa pohybuje okolo 4/mil. obyvateľov/rok, v krajinách s dobre prepracovaným a organizovaným systémom darcovstva 10-12/mil. obyvateľov/rok. Tento trend je v príkrom rozpore s narastajúcim počtom čakateľov. Práca poskytuje prehľad o akceptácii štepov, klasických kontraindikáciách odberu srdca a novších kritériách pre darcov. Rozbor dostupných prameňov ukazuje niekoľko ciest na zvýšenie počtu darcovských orgánov. Jednou z nich je zvýšenie vekovej hranice pre potenciálnych darcov srdca, ďalšou akceptácia štepov aj od významne menších...
Kasuistiky
Iatrogenní trombóza femorální vény s následnou plicní embolií jako komplikace perkutánní koronární intervence
František Holm, Josef Kořínek, Vít Řezníček, Michael Aschermann
Cor Vasa 2003, 44(2):95-98
Trombóza femorální vény s následnou plicní embolií je vzácnou iatrogenní komplikací perkutánní koronární intervence (PCI). Uvádíme případ 62letého muže, u něhož po úspěšné PCI s implantací koronárního stentu do pravé věnčité tepny vznikla iatrogenní trombóza pravé femorální žíly v důsledku komprese třísla po vyjmutí tepenného zavaděče. Stav se zkomplikoval klinicky významnou plicní embolií. Po úspěšné léčbě plicní tromboembolie došlo po 10 dnech k subakutní trombóze koronárního stentu, pacient byl léčen jen warfarinem, antiagregační léčba byla vysazena. Stav byl vyřešen naléhavou koronární angioplastikou. Trombóza femorální vény jako komplikace komprese...
Krátká sdělení
Homocysteín a lipoperoxidácia
Marica Krajčovičová-Kudláčková, Pavel Blažíček, Jana Klvanová
Cor Vasa 2003, 44(2):100-103
Homocysteín môže vyvolávať aterosklerózu poškodením endotelu buď priamo alebo zmenou oxidačného stavu. Pri hyperhomocysteinémii je podporovaná produkcia hydroxylových radikálov prostredníctvom autooxidácie homocysteínu a tvorby tiolaktónu. Antioxidačné vitamíny môžu zohrávať pomocnú úlohu v prevencii oxidačného poškodenia ciev v dôsledku hyperhomocysteinémie. Plazmatické koncentrácie celkového homocysteínu, konjugovaných diénov mastných kyselín, vitamínu C a E, ako aj ich vzájomné vzťahy boli hodnotené v skupine 105 dospelých vegetariánov. Ukázalo sa, že korelácia medzi koncentráciami homocysteínu a konjugovaných diénov (ako prvého produktu lipoperoxidácie)...
Dlouhodobé výsledky arteriální revaskularizace myokardu s použitím arteria gastroepiploica dextra
Jan Vojáček, Tomáš Hájek, Jan Burkert, Josef Veselka, David Tesař, Milan Horn, Adrian Kolesár, Jaroslav Hlubocký, Michal Horáček, Valter Zenkner, Tomáš Honěk
Cor Vasa 2003, 44(2):105-107
Cílem naší studie bylo zjistit dlouhodobé výsledky arteriální revaskularizace myokardu s použitím gastroepiploické tepny (arteria gastroepiploica - GEA). Retrospektivně jsme hodnotili 66 pacientů, kteří byli operováni na našem oddělení od roku 1994 do roku 1996, u kterých byla použita GEA jako součást vícečetné arteriální revaskularizace. Všechny operace byly provedeny s použitím mimotělního oběhu v kardioplegické srdeční zástavě. Klinické výsledky jsme zjišťovali pomocí dotazníkové studie, v dlouhodobém sledování je 92 % pacientů. Průchodnost GEA i ostatních bypassů byla hodnocena u 13 pacientů (20 %) na základě výsledků koronarografického vyšetření.Průměrný...
"Fast track" anestezie - standard pro operace chlopenních vad
Zbyněk Straka, Petr Brůček, Tomáš Vaněk, Michaela Zenáhlíková, Petr Widimský
Cor Vasa 2003, 44(2):108-110
U 73 pacientů operovaných pro chlopenní vadu, včetně kombinovaných výkonů, byla použita "fast track" anestezie za pomoci ultrakrátce působícího opiátu bez zavedení epidurálního katetru. Extubace do 15 minut od skončení operace byla možná u 60 z nich (82 %). V 1 případě si hemodynamická nestabilita na konci operace vyžádala konverzi na konvenční anestezii. Do 30 dnů po operaci zemřel jeden nemocný, byl prokázán nízký výskyt vážných pooperačních komplikací. Nezaznamenali jsme žádnou plicní komplikaci. Na základě těchto výsledků se autoři domnívají, že se jedná o bezpečnou a perspektivní techniku anestezie v kardiochirurgii vhodnou i pro operace chlopní,...