Cor et Vasa, 2002 (roč. 43), číslo 3

Původní sdělení

Angina pectoris je prediktorem viability myokardu u pacientů s nízkou ejekční frakcí podstupujících perkutánní revaskularizaci

Ewa Gaszewska-Żurek, Paweł Buszman, Michał Tendera

Cor Vasa 2002, 43(3):115-121

Úvod:U pacientů s poruchami regionální kontraktility myokardu by mělo revaskularizaci předcházet vyšetření jeho viability. V předložené práci jsme se snažili zjistit, zda angina pectoris může sloužit jako ukazatel viability myokardu. Pacienti a metody:Ve skupině 80 pacientů s výchozí ejekční frakcí (EF) levé komory (EF) Ł 40 %, kteří absolvovali PTCA, byly před angioplastikou a po ní hodnoceny následující echokardiografické parametry: EF, index pohybu stěny (wall motion index, WMI), index asynergie plochy (asynergy area index, AAI) a kontraktilita revaskularizovaných segmentů. Pacienti byli rozděleni do skupin: A - 29 pacientů...

Jaký je osud dospělých s chronickou cyanózou při vrozené srdeční vadě?

Jana Popelová, Jan Škovránek, Jan Marek, Petr Tax, Bohumil Hučín, Tomáš Honěk

Cor Vasa 2002, 43(3):122-127

Cíl:Cílem práce bylo zjistit stav a současné možnosti léčby ojedinělé skupiny nemocných přežívajících do dospělosti s chronickou cyanózou při vrozené srdeční vadě (VSV). Soubor:Retrospektivně jsme zhodnotili 1 106 dospělých s vrozenou srdeční vadou, vyšetřených v letech 1993-2001 v Poradně pro VSV v dospělosti na Interní klinice FN Motol. Výsledky:Celkem 77 z těchto nemocných (7 %) mělo cyanotickou VSV s klidovou saturací 02 nižší než 90 %. Jednalo se o 40 žen (52 %) a 37 mužů průměrného věku 37 ± 11 (19-64) let. Průměrná klidová saturace 02 činila 78 ± 12 %, průměrná třída NYHA byla 2,9. Významnou...

Terapie fenofibrátem pozitivně ovlivňuje velikost částic LDL

Petr Stávek, Rudolf Poledne

Cor Vasa 2002, 43(3):129-133

Cíl projektu:Zjistit, zda terapie mikronizovaným fenofibrátem u pacientů s kombinovanou hyperlipoproteinemií v běžném ambulantním provozu má vliv na velikost částic LDL. Metody:Soubor pacientů tvořilo 229 osob (168 mužů a 61 žen), jejichž vzorky plazmy (a anamnestické údaje) byly zaslány k analýze ze 45 ambulancí kardiologů a internistů z celé republiky. Počet pacientů indikovaných k léčbě fibráty z každé ambulance byl 2-10. Z těchto osob 167 (73 %) prodělalo v minulosti infarkt myokardu. Velikost hlavní frakce LDL částic byla stanovena kombinací gradientové ultracentrifugace a gradientové gelové elektroforézy (2-20 % akrylamidu)...

Porovnání ultrasonografických nálezů hemodynamicky významných stenóz dialyzačních cévních přístupů s angiografií

Jan Malík, Marcela Slavíková, Jana Mašková, Jaromír Hradec

Cor Vasa 2002, 43(3):154-158

Úvod:Včasná diagnostika stenózy hemodialyzačního cévního zkratu je důležitá pro udržení dlouhodobé průchodnosti a funkce zkratu. Ultrasonografie se oproti angiografii nabízí jako alternativní, neinvazivní metoda k diagnostice stenóz. Cílem práce bylo zhodnocení senzitivity a specificity ultrasonografické diagnostiky hemodynamicky významných stenóz ve srovnání s digitální subtrakční angiografií (DSA) jako zlatým standardem. Soubor a metody:Byly srovnány sonografické a DSA nálezy u 49 pacientů. Řečiště přívodné tepny a odvodné žíly bylo rozděleno do 7 segmentů v případě nativních zkratů a do 6 segmentů u zkratů s použitím umělé...

Přehledové články

Neurogenní hypertenze - současné možnosti léčby

Václav Masopust, David Netuka, Vladimír Beneš, František Charvát

Cor Vasa 2002, 43(3):139-142

Neurogenní hypertenze je opakovaně diskutované téma. Práce proto nemá za úkol seznámit čtenáře s tímto pojmem, ale ukázat na možnosti řešení, která se vyskytují jak v diagnostice, tak v operativě tohoto onemocnění. Autoři prezentují současný stav možností operačního řešení neurogenní hypertenze. Bohaté zkušenosti s operativou v zadní jámě lební, jak pro funkční poruchy, tak i z indikací onkologických a cévních, nám umožňují zamyslet se nad riziky, která nás budou provázet v začátcích operativy pro neurogenní hypertenzi. Autoři krátce prezentují patofyziologii neurogenní hypertenze a popisují chirurgický přístup vhodný k jejímu řešení.

Disekce aorty - jedna z méně častých příčin ischemického iktu, Kasuistika a přehled literatury

Bohdan Křupka, Alice Hlobilková, Jan Galuszka, Vlastislava Tichá, Roman Herzig, Ivanka Vlachová

Cor Vasa 2002, 43(3):143-146

Ischemický iktus je třetí nejčastější příčinou smrti v naší zemi. Celá řada interních a kardiologických onemocnění se projevuje symptomatikou postižení nervového systému, u aortální disekce se tak děje asi ve 20-30 % případů. Nejčastějšími jsou právě ischemický iktus či hypoxická encefalopatie. Autoři předkládají případ 46letého muže s anamnézou arteriální hypertenze, který byl přivezen na naši kliniku s příznaky akutního pravostranného supratentoriálního iktu. Následné vyšetřování (duplexní sonografie karotid, rentgen srdce a plic, transtorakální echokardiografie a počítačová tomografie s aplikací kontrastní látky) zjistilo rozsáhlou a chirurgicky...

Krátká sdělení

Koncentrace tkáňového faktoru, inhibitoru tkáňového faktoru a solubilního P-selektinu u nemocných s akutním koronárním syndromem. Předběžné sdělení

Jan Vojáček, Martin Malý, Vladimír Hraboš, Martin Mates, Petr Hájek, David Horák, Václav Durdil, Michal Semrád, Jan Kvasnička, Petr Salaj

Cor Vasa 2002, 43(3):148-151

Úvod:Tkáňový faktor (TF) je exprimován na monocytech pronikajících do aterosklerotického plátu a je ve velkém množství přítomen v aterosklerotickém plátu. Po prasknutí plátu se dostává do styku s cirkulující krví a jeho spojení s aktivovaným faktorem VII (fVIIa) zahajuje koagulační kaskádu. Přirozeným inaktivátorem komplexu TF/fVIIa je komplex inhibitor tkáňového faktoru (TFPI) s faktorem Xa (fXa). Vedle toho však dochází i k expresi tkáňového faktoru na povrchu cirkulujících monocytů v důsledku jejich aktivace. Soubor:Cílem studie bylo porovnání koncentrací TF, TFPI, solubilního P-selektinu (sP-s), E-selektinu (sE-s) a ICAM-1...


Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.