Cor et Vasa, 2001 (roč. 42), číslo 7
Perkutánní transluminální koronární angioplastika kmene levé koronární tepny: retrospektivní dvouletá studie
František Holm, Michael Aschermann, Jan Vojáček, Stanislav Šimek, Aleš Linhart
Cor Vasa 2001, 42(7):329-332
Úvod:Perkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA) kmene levé koronární tepny (LMCA) nechráněného chirurgickou revaskularizací (CABG), byla v minulosti považována za kontraindikovanou. Příznivé primární i dlouhodobé výsledky PTCA chráněného kmene vedly k elektivní PTCA nechráněné LMCA u pacientů, kteří byli kontraindikováni k CABG. Řada prací referuje o vysoké primární úspěšnosti. Riziko restenózy LMCA je kolem 20 %. PTCA nechráněného LMCA je dnes považována za relativně bezpečnou alternativu CABG u vybraných skupin pacientů. Cíl:Retrospektivní analýza výkonů na LMCA provedených v katetrizační laboratoři Kardiocentra...
Syndrom omráčeného myokardu u nestabilní anginy pectoris a non-Q-infarktu myokardu
Pavel Gregor, Jiří Krupička, Radovan Jirmář, Martin Herold, Petr Widimský
Cor Vasa 2001, 42(7):338-342
Úvod a cíle práce:Syndrom omráčeného myokardu byl opakovaně popsán po revaskularizačních zákrocích u akutního transmurálního infarktu myokardu léčeného trombolytickou terapií či PTCA. Zcela neznámý je však jeho výskyt v populaci nemocných s non-Q-infarktem myokardu a nestabilní anginou pectoris, není znám ani časový průběh poruchy kinetiky u těchto stavů. Tyto otázky byly předmětem naší práce. Soubor nemocných a metodika:Od roku 1997 bylo podrobně vyšetřeno celkem 266 pacientů (40 mužů a 126 žen) s non--Q-infarktem myokardu a nestabilní anginou pectoris, kteří byli zachyceni do 6 hodin od vzniku bolesti. U 36 z nich byla prokázána...
Průzkum stavu aktuální praxe diagnostiky a léčby srdečního selhání v ordinacích všeobecných lékařů v České a Slovenské republice v roce 1999, 2. část programu IMPROVEMENT of HF
Jiří Widimský, Věra Lánská, Daniela Magulová, Martina Sachová
Cor Vasa 2001, 42(7):345-352
Cíl práce:Zjištění současného stavu diagnostiky a léčby chronického srdečního selhání v klinické praxi všeobecných lékařů v České a Slovenské republice. Soubor nemocných a metodika:Analyzovali jsme stav diagnostiky a léčby srdečního selhání u 94 náhodně vybraných všeobecných lékařů v České a Slovenské republice. Průzkum stavu současné praxe proběhl v deseti centrech, z toho v sedmi v České republice a ve třech ve Slovenské republice. V každém regionálním centru odpovídal za akci kardiolog, ke kterému bylo náhodně vybráno 9-10 všeobecných lékařů v zahraničním řídicím centru v Oxfordu ve Velké Británii.Z dokumentace každého...
Chronická aortální regurgitace na konci 20. století
Roman Čerbák, František Štětka, Petr Pokorný, Jaroslav Vespalec
Cor Vasa 2001, 42(7):355-358
Cíl studie:Zjistit změny předoperačního stavu nemocných s chronickou aortální regurgitací na konci 20. století, změnu indikačních kritérií k operaci, operačních postupů i pooperačního průběhu. Nemocní a metodika:Byly srovnány dvě skupiny nemocných operovaných pro čistou chronickou aortální regurgitaci - jedna v letech 1989-1990 (skupina A; n = 37) a druhá v letech 1998-1999 (skupina B; n = 66). U pacientů byly porovnány echokardiografické parametry funkce levé komory srdeční, klasifikační stupeň NYHA před operací i po operaci, operační postupy i pooperační průběh. Výsledky:Za sledované období se počet operovaných...
Trendy v kardiochirurgii
Ivan Vaněk
Cor Vasa 2001, 42(7):359-365
Autor popisuje vývoj kardiochirurgie v jednotlivých desetiletích, od doby jejího vzniku v roce 1953. Uvádí poznatky a objevy, které formovaly toto nejmladší chirurgické odvětví. Charakterizuje současné období, ve kterém dochází k minimalizaci chirurgických přístupů a k zavádění nových technologií, technik a materiálů. V jednotlivých oblastech kardiochirurgie pak hodnotí výsledky dosavadních i nových metod a jejich budoucí trendy.
Restenóza, brachyterapie, remodelace - mají něco společného?
Pavel Červinka, Josef Šťásek, Marco Aurelio Costa
Cor Vasa 2001, 42(7):367-372
In-stent restenóza stále představuje podstatnou limitaci perkutánních revaskularizací ve srovnání s chirurgickou léčbou. Na jejím vzniku se podílí masivní neointimální proliferace a tvorba extracelulární matrix, ale podle posledních výzkumů také zejména negativní remodelace cévy. V prevenci vzniku in-stent restenózy byla bez většího klinického úspěchu, navzdory slibným preklinickým pokusům, testována celá řada farmakologických přípravků. Vzhledem k těmto rozčarováním byly hledány další možnosti ovlivnění restenotického procesu. Nejprve pokusy na zvířecím modelu a poté i první kinické studie prokázaly příznivý účinek ionizujícího záření v ovlivnění...