Cor et Vasa, 2000 (roč. 41), číslo 5
Vztah transpulmonálního kontrastem zvýrazněného diastolického gradientu k tlaku v plicnici
Eva Mandysová, Pavel Formánek, Petr Kmoníček, Petr Niederle
Cor Vasa 2000, 41(5)
Cíl práce:Kvantitativní dopplerovská echokardiografie představuje neinvazivní metodu, dovolující odhad intrakardiálních tlaků z oblasti pravostranných srdečních oddílů. Podmínkou jejího užití je získání kvalitní spektrální křivky. Intravenózní podání Levovistu je doporučováno ke zvýraznění slabých a nekvalitních regurgitačních jetů. Testovali jsme efekt jeho podání u nemocných se stopovou pulmonální regurgitací. Metodika:Patnáct ze 105 pravostranně katetrizovaných nemocných mělo dopplerovsky nehodnotitelný signál pulmonální regurgitace. Po intravenózní aplikaci echokontrastu došlo ke zvýraznění a zkvalitnění spektrální dopplerovské...
Dlouhodobé výsledky Mustardovy operace transpozice velkých arterií
Václav Chaloupecký, Marie Voříšková, Bohumil Hučín, Jaroslav Hruda, Helena Bartáková, Oleg Reich, Petr Tax, Jan Janoušek, Jan Marek, Jiří Radvanský, Jan Škovránek, Milan Šamánek
Cor Vasa 2000, 41(5)
Úvod:Cílem práce bylo zhodnotit dlouhodobé výsledky Mustardovy operace transpozice velkých arterií (TGA). Metodika:Retrospektivní studie u 145 přeživších pacientů operovaných v letech 1979 až 1989 ve věku od 1 měsíce až 19 let (medián 16 měsíců). U 134 dětí byla po narození provedena balonková atrioseptostomie. Celkem 33 (23 %) pacientů mělo předchozí paliativní zákrok, u 28 dětí byla provedena Blalockova-Hanlonova septektomie, z nichž u 2 ještě následovala subklaviopulmonální spojka, samotnou subklaviopulmonální spojku mělo 5 dětí. Výsledky:Dvacet čtyři pacienti (16,6 %) zemřeli v odstupu 2 měsíců až 19 let...
Aortální stenóza - úskalí kvantifikace a zvláštnosti ve starším věku
Milan Vambera, Mirek Šulda, Štěpánka Šindelářová, František Toušek
Cor Vasa 2000, 41(5)
Aortální stenóza ve starším věku (nad 65 let) představuje podobný, i když komplikovanější problém než v dospělosti. Příčinou stenózy jsou v tomto věku většinou degenerativní změny aortální chlopně. Aortální stenóza degenerativního původu není vzácné onemocnění, má relativně rychlý průběh se špatnou prognózou a s nepřesně definovanou délkou asymptomatické periody. Diagnózaje často stanovena pozdě, až v 18 % se nestanoví vůbec. Klinické projevy jsou často atypické, mohou chybět některé základní klinické atributy. Naopak častá komorbidita, zvláště ischemická choroba srdeční a poruchy srdečního rytmu, klinický obraz dále komplikují. V akutních oběhových...
Nežádoucí účinky amiodaronu
Jiří Widimský
Cor Vasa 2000, 41(5)
Léčba amiodaronem je provázena několika toxickými účinky; patří mezi ně: a) plicní toxicita, b) ovlivnění funkce štítné žlázy a případně vznik hypertyreózy či hypotyreózy, c) proarytmické, d) vliv na jaterní funkce, e) gastrointestinální, f) oční, g) neurologické, h) kožní, ch) poškození plodu. Metaanalýza 13 randomizovaných kontrolovaných studií s amiodaronem, zahrnující 6 500 nemocných, ukázala, že výskyt nežádoucích účinků je nižší, než uváděly dřívější nekontrolované studie. Nejčastějším nežádoucím účinkem byla hypotyreóza, která se vyskytovala významně častěji než v placebových skupinách. Metaanalýza dvojitě slepých randomizovaných studií, které...
Hojení ran z pohledu kardiologie a kardiochirurgie
Pavel Kuneš, Jan Krejsek
Cor Vasa 2000, 41(5)
Článek pojednává o fyziologii a patofyziologii hojení ran jako fylogeneticky staré reakci, která umožňovala přežívání ohroženého jedince i celých biologických druhů. Při hojení akutního infarktu myokardu nebo při rozvoji restenózy po dilataci tepenného zúžení jsou spouštěny stejné reparační děje jako při uzavírání zející rány. Na systémové úrovni dochází k aktivaci reparačních procesů při šokových stavech jakékoli etiologie i při nekomplikovaných chirurgických výkonech.
Akutní infarkt myokardu u mladého muže jako pozdní komplikace Kawasakiho choroby
Robert Holaj, Jaromír Hradec, Michael Aschermann, Ivan Vaněk
Cor Vasa 2000, 41(5)
Autoři popisují případ 23letého muže s akutním infarktem myokardu v důsledku 2 aneuryzmat na pravé věnčité tepně. Rozborem zdravotní dokumentace se podařilo rekonstruovat průběh horečnatého exantémového multiorgánového onemocnění, které nemocný prodělal ve 3 letech, vzbuzujícího vážné podezření, že se jedná o Kawasakiho chorobu. Nemocnému byla provedena ligatura aneuryzmat a postižený úsek pravé koronární tepny byl přemostěn jednoduchým aortokoronárním bypassem. Nemocný je 4 roky po operaci bez potíží, zaměstnán na plný úvazek. Popis kasuistiky je doplněn literárním přehledem.