Cor et Vasa, 2009 (roč. 51), číslo 3

Úvodník

Aortální stenóza

Roman Čerbák

Cor Vasa 2009, 51(3):183-186

Původní sdělení

Polymorfismy genů destiček spojované s aterotrombogenezí a jejich výskyt ve zdravé české populaci středního věku

Jan Kvasnička, Jaroslava Hájková, Petra Bobčíková, Daniela Dušková, Šárka Poletínová, Veronika Kieferová, Zuzana Zenáhlíková, Ladislav Pecen

Cor Vasa 2009, 51(3):187-193 | DOI: 10.33678/cor.2009.044

Cíl: Cílem naší studie bylo zjistit frekvenci výskytu destičkových polymorfismů, které jsou spojovány s aterotrombogenezí u zdravých osob středního věku v české populaci.Metody: K zjištění frekvence polymorfismů GP IIIa (HPA-1; rs5918), P2Y12 (H1/H2 haplotyp; rs2046934), P2Y12 (34C > T; rs6785930), COX-1 (-842A > G; rs10306114), PAR-1 (IVS -14A > T; rs168753), GP VI (13254T > C; rs1613662) a GP Ia (807C > T; rs1126643) bylo provedeno anonymní testování DNA od 1 450 dárců krve pomocí PCR (polymerázové řetězové reakce) a analýzy křivky tání na analyzátoru LightCycler 480 (ROCHE).Výsledky: V testované skupině byly zjištěny tyto...

Sledování pacientů po uzávěru foramen ovale patens Amplatzovým okluderem

Miroslav Hudec, Jaroslav Januška, Jiří Kopecký, Miloslav Dorda, Libor Škňouřil, Marian Branny

Cor Vasa 2009, 51(3):195-201 | DOI: 10.33678/cor.2009.045

Cíl práce: Zjistit účinnost katetrizačního uzávěru foramen ovale patens (PFO), komplikace výkonu a symptomatologii pacientů v krátkodobém až střednědobém retrospektivním sledování.Metodika: Do sledování byli zařazeni všichni pacienti, kteří podstoupili katetrizační uzávěr PFO nebo pokus o jeho uzavření v našem kardiocentru v letech 2003-2007. Indikací k uzávěru byl stav po kryptogenní mozkové ischemii nebo migréna. Ve všech případech jsme použili Amplatzův okluder. Sledovali jsme komplikace výkonu, recidivy tromboembolie, bolesti hlavy před výkonem a po výkonu, subjektivní posouzení celkového zdravotního stavu.Výsledky: K uzávěru PFO bylo indikováno...

Genové polymorfismy pro syntázu oxidu dusnatého dárce a koronární nemoc srdečního štěpu

Miroslav Kocík, Jaroslav Hubáček, Ivan Málek, Bronislav Janek, Michael Želízko, Antonij Slavčev, Libor Kolesár, Věra Lánská, Jan Pirk

Cor Vasa 2009, 51(3):202-209 | DOI: 10.33678/cor.2009.046

Úvod: Koronární nemoc srdečního štěpu (KNSŠ) představuje jednu z nejzávažnějších komplikací transplantace srdce (TS). Za základní patofyziologický moment v rozvoji KNSŠ je považována endoteliální dysfunkce, způsobená množstvím faktorů imunologické i ne-imunologické povahy. Klíčovou úlohu v regulaci řady procesů na úrovni cévní stěny hraje oxid dusnatý (NO), produkovaný endoteliální syntázou oxidu dusnatého (eNOS). Polymorfismy genu pro eNOS, ovlivňující dostupnost a aktivitu tohoto enzymu, mohou ovlivňovat dostupnost NO na úrovni cévní stěny, a vzhledem k významným ochranným vlastnostem NO i náchylnost věnčitých tepen srdečního štěpu k rozvoji KNSŠ.Cíl:...

Přehledové články

Aortální stenóza a výsledky studie SEAS - má smysl hypolipidemická léčba pacientů s aortální stenózou?

Kateřina Linhartová, Roman Čerbák, Gabriela Štěrbáková

Cor Vasa 2009, 51(3):210-211 | DOI: 10.33678/cor.2009.047

Na základě poznatků z patogeneze kalcifikované aortální stenózy byla formulována hypotéza medikamentózního zpomalení progrese vady hypolipidemickou léčbou statiny, kterou podporovaly i výsledky retrospektivních analýz. Studie SEAS (Simvastatin and Ezetimibe in Aortic Stenosis) s 1 873 pacienty a dobou sledování více než čtyři roky, jejíž výsledky byly nedávno publikovány, však neprokázala vliv léčby simvastatinem a ezetimibem na výskyt závažných kardiovaskulárních příhod, včetně potřeby náhrady aortální chlopně, ani na progresi hemodynamické významnosti vady. Dosavadní výsledky naznačují, že statiny nedokáží "dekalcifikovat" aortální chlopeň, snižují...

Komentář

Ivabradin, srdeční frekvence a kardiovaskulární riziko. Komentář ke studii BEAUTIFUL

Tomáš Štulc

Cor Vasa 2009, 51(3):220-223

Studie BEAUTIFUL zkoumala vliv blokátoru If kanálů ivabradinu na kardiovaskulární riziko téměř u 11 000 pacientů s ischemickou chorobou srdeční a systolickou dysfunkcí levé komory srdeční. Jediným medikamentózním účinkem ivabradinu je snížení srdeční frekvence; BEAUTIFUL se tak stala první studií, která umožnila přímo posoudit vliv snížení srdeční frekvence na výskyt kardiovaskulárních příhod. Výsledek studie je zcela neutrální: ivabradin neměl vliv na výskyt primárního cílového ukazatele, ani na jeho jednotlivé složky, a nebyl přítomen ani žádný trend, který by naznačoval příznivé účinky léčby. Studie BEUTIFUL tedy ukázala, že snížení srdeční frekvence...

Doporučení pro...

Doporučení pro diagnostiku a léčbu hypertenze v dětství a dospívání. Vypracované pracovní skupinou dětské kardiologie

Milan Šamánek, Zuzana Urbanová, Oleg Reich, Ivana Rušavá, Jan Škovránek, Petr Tax

Cor Vasa 2009, 51(3):227-235 | DOI: 10.33678/cor.2009.054

Kasuistiky

Parciální poinfarktová ruptura stěny levé komory

Andreas Krüger, Petr Ošťádal, Štěpán Černý, Pavel Štursa, Miloš Táborský

Cor Vasa 2009, 51(3):212-213 | DOI: 10.33678/cor.2009.048

V kasuistice uvádíme příklad pacientky, přijaté na oddělení akutní kardiologie s klidovou dušností při plicním edému. Došlo k vývoji jedné z mechanických komplikací infarktu myokardu - parciální ruptuře stěny levé komory v oblasti aneurysmatu levé komory již po proběhlém infarktu myokardu. Pacientka úspěšně podstoupila kardiochirurgický výkon - remodelační operaci (resekci aneurysmatu levé komory s endoventrikulární plastikou).

Velmi pozdní trombóza lékem potaženého stentu. Přínos optické koherentní tomografie při hodnocení epitelizace

Radim Špaček, Pavel Červinka, Martin Kvašňák, Marian Bystroń

Cor Vasa 2009, 51(3):214-215 | DOI: 10.33678/cor.2009.049

Autoři seznamují s případem 74letého muže s recidivou akutního infarktu myokardu s elevací úseku ST při velmi pozdní trombóze lékem potaženého stentu. Dokumentují limitace angiografie a současně přínos nové zobrazovací techniky - optické koherentní tomografie.

Recenze

J. Bogaert, S. Dymarkowski, A. M. Taylor (editors): Clinical Cardiac MRI

Prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc.

Cor Vasa 2009, 51(3):240

Obrazy v kardiologii

Pozdní protézová endokarditida

Jiří Král, Vilém Rohn

Cor Vasa 2009, 51(3):216-217 | DOI: 10.33678/cor.2009.050

Úvod: Infekční endokarditida na chlopenních náhradách - prostetická endokarditida (PVE, z anglického názvu prosthetic valve endocarditis) představuje vždy závažnou komplikaci. Incidence PVE během prvního roku po implantaci kolísá mezi 1-3 %. Infekce postihuje se stejnou frekvencí aortální i mitrální lokalizaci, mechanické náhrady i bioprotézy. Po dvanácti měsících od implantace chlopenní náhrady incidence PVE významně klesá, činí přibližně 0,4 % ročně.U časné PVE se mikroorganismy dostávají na chlopenní náhradu buď přímou kontaminací intraoperativně, nebo při bak-teriemii v prvních dnech a týdnech po operaci. Infekce se zachycuje na chlopni a snadno...

Koronární spasmy

Jan Bělohlávek, Jan Horák, Jiří Humhal, Jiří Kettner, Aleš Linhart

Cor Vasa 2009, 51(3):218-219 | DOI: 10.33678/cor.2009.051

Z kongresů, konferencí, symposií

II. edukačně-odborná konference pracovní skupiny Ošetřovatelství České kardiologické společnosti

Jiří Leso

Cor Vasa 2009, 51(3):238-239 | DOI: 10.33678/cor.2009.056

Zprávy z ČKS

Zápis ze schůze výboru ČKS, konané dne 27. ledna 2009 v Brně
Zápis ze schůze výboru pracovní skupiny Intervenční kardiologie, která se konala dne 18. 11. 2008 v Brně