Cor et Vasa, 2004 (roč. 45), číslo 5
Původní sdělení
Nízkomolekulární nebo nefrakcionovaný heparin při PTCA pro stabilní anginu pectoris. Randomizovaná studie
Ivo Varvařovský, Miroslav Brtko, Marian Branny, Aleš Herman, Jindřich Černý, Vladimír Rozsíval
Cor Vasa 2004, 45(5):203-208
Cíl studie:Potlačení aktivity trombocytů během PTCA je zásadně důležité pro snížení ischemických komplikací výkonu. Nefrakcionovaný heparin (UFH) zvyšuje agregaci trombocytů, zatímco nízkomolekulární heparin (LMWH) aktivitu trombocytů ovlivňuje minimálně. Cílem studie bylo ověřit, zda příznivější farmakologické vlastnosti LMWH povedou ke snížení ischemických komplikací PTCA. Druhotným cílem bylo srovnání výskytu lokálních krvácivých komplikací PTCA při léčbě UFH a LMWH. Metoda:Multicentrická randomizovaná prospektivní studie, hodnotící 340 nemocných léčených PTCA pro stabilní anginu pectoris. Statistické srovnání skupiny léčené...
Kombinace atropinu s fyzickou zátěží u perfuzní scintigrafie myokardu
Otto Lang, Renata Píchová, Helena R. Balon, Milan Kamínek, Miroslav Mysliveček
Cor Vasa 2004, 45(5):210-213
Úvod:Téměř 30 % pacientů odeslaných na vyšetření zátěžovou perfuzní scintigrafií myokardu není schopno dosáhnout náležité tepové frekvence. Cíl:Zhodnotit účinnost kombinace atropinu s fyzickou zátěží u těchto pacientů, určit frekvenci jejího použití v rutinní klinické praxi vzhledem k různým lékařům, a zhodnotit její bezpečnost. Materiál a metody:Bylo vyšetřeno 374 pacientů, atropin byl použit u 39 (27 mužů a 12 žen) z nich. Atropin byl podán intravenózně (v dávce 1 mg) na základě rozhodnutí lékaře provádějícího zátěžový test v případě, že pacient nesplnil kritéria pro ukončení zátěže a neměl kontraindikace....
Účinnost bifázické a monofázické elektrické kardioverze u pacientů se supraventrikulární tachykardií
Roman Škulec, Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník, Aleš Linhart, Jiří Kolář, Michael Aschermann
Cor Vasa 2004, 45(5):215-219
Elektrická kardioverze (EK) je jedním ze základních terapeutických postupů u nemocných se supraventrikulární tachykardií (SVT). V současné době převládá všeobecný názor o jednoznačně vyšší účinnosti bifázického typu výboje ve srovnání s klasickým, monofázickým. Cíl:Srovnat účinnost EK bifázickým a monofázickým typem výboje u nemocných se SVT. Metodika:Celkem 141 nemocných s různým typem SVT indikovaných k EK bylo randomizováno k aplikaci bifázického (skupina BF) anebo monofázického (skupina MF) typu výboje. Doporučená energie 1. výboje byla 150 J u fibrilace síní a 100 J v případě jiné SVT v obou skupinách. Výsledky:Průměrný...
Přehledové články
Nové léky pro terapii pokročilého srdečního selhání
Filip Málek, Andrew Ignaszewski
Cor Vasa 2004, 45(5):221-225
U pacientů s pokročilým nebo dekompenzovaným chronickým srdečním selháním jsou používány léky s pozitivně inotropním a vazodilatačním účinkem. U většiny látek je jejich účinku dosahováno za cenu nadbytku intracelulárního kalcia a z toho plynoucích nežádoucích účinků. Výzkum v oblasti farmakoterapie přinesl v poslední době dva slibné léky s odlišným mechanismem účinku: kalciový senzitizér levosimendan a rekombinantně připravený B-natriuretický peptid nesiritid. Klinické práce přinesly důkazy o účinnosti těchto látek u pacientů s těžkou srdeční insuficiencí s minimem nežádoucích účinků a větší bezpečností ve srovnání se standardně používanými léky. Jedná...
Kasuistiky
Perkutánní uzávěr poinfarktové ruptury komorového septa pomocí Amplatzova septálního okluderu (metoda budoucnosti nebo přechodné řešení)
Radovan Jirmář, Jozef Mašura, Petr Widimský
Cor Vasa 2004, 45(5):227-230
V období časné perkutánní koronární intervence (PCI) a trombolýzy je incidence poinfarktové ruptury komorového septa (PVSD) velmi nízká. Tato komplikace je však stále velmi závažná a má vysokou mortalitu. S perkutánním uzávěrem zkratových vrozených srdečních vad jsou bohaté klinické zkušenosti, avšak zkušenosti s katetrizačním uzávěrem PVSD jsou velmi malé. Cílem této práce je ukázat možné problémy a komplikace katetrizační léčby pacientů s PVSD, kteří nebyli indikováni k chirugické léčbě pro vysoké operační riziko. Uvádíme tři případy pacientů s PVSD ošetřených perkutánní metodou.
Raritný prípad zlyhania mechanickej protézy
Adriana Krchnáková, Aleš Mokráček, Marek Šetina
Cor Vasa 2004, 45(5):233-235
Autori popisujú klinický prípad 52-ročného pacienta s aortálnou regurgitáciou III. stupňa a dilatáciou ascendentnej aorty, indikovaného k operačnej korekcii po eradikácii infekčných fókusov. Pol hodinu po nekomplikovanom výkone - náhrade chlopne a ascendentnej aorty kombinovanou protézou (mechanická protéza zošitá s cievnou protézou) - došlo u pacienta náhle k obehovému kolapsu, elektromechanickej disociácii, fibrilácii komôr, vyžadujúcich kardiopulmonálnu resuscitáciu. Počas reoperácie bola verifikovaná dysfunkcia listov mechanickej protézy, ktorá bola pokrytá pravdepodobne fibrínovým filmom, histologicky bola popísaná infekčná endokarditída a metódou...
Léčba kardiogenního šoku při trombotickém postižení dvou koronárních tepen pomocí PTCA
Marek Palowski, Ivo Varvařovský, Igor Nykl
Cor Vasa 2004, 45(5):237-239
Autoři popisují případ nemocného, který byl přijat pro krátce trvající akutní infarkt myokardu s rozvojem kardiogenního šoku. Příčinou oběhového selhání byl současný trombotický uzávěr dvou koronárních tepen, z nichž na jedné došlo již po zavedení supertenkého vodiče k obnovení průtoku a tepna byla angiograficky normální. Diskutuje se o možné příčině stavu a možnosti terapie.
Biventrikulární stimulace po koronárním bypassu u pacientky se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční a poruchou nitrokomorového vedení vzruchu
Petra Pazderková, Mirek Šulda, Aleš Mokráček, Marek Šetina
Cor Vasa 2004, 45(5):240-242
Autoři uvádějí případ úspěšně použité biventrikulární stimulace po koronárním bypassu u pacientky se závažným stupněm srdeční slabosti a poruchou nitrokomorového vedení vzruchu. Diskutuje se o indikacích biventrikulární stimulace a jejím přínosu u pacientů po kardiochirurgickém výkonu.