Cor et Vasa, 2003 (roč. 44), číslo 9
Původní sdělení
Endovaskulární léčba difuzního aterosklerotického postižení aortoilické oblasti pomocí stentgraftu
Jan Vojáček, Tomáš Mach, Pavel Šebesta, Tomáš Klika, Petr Štádler, Petr Šedivý, Ivan Netuka
Cor Vasa 2003, 44(9):421-426
Cíl práce:Zhodnocení výsledků endovaskulární léčby difuzního aterosklerotického postižení aortoilické oblasti pomocí stentgraftu. Materiál a metodika:Soubor 11 rizikových pacientů, u kterých byla tato léčba použita od začátku do konce roku 1999. Z toho bylo 8 mužů a 3 ženy s věkovým průměrem 65 let (35-79 let). Střední doba sledování je 34 měsíců (36-26). Indikací k operaci byla ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) stupně IIb-III funkční klasifikace podle Fontaina. Metoda byla použita jednak jako alternativa axilofemorálního bypassu nebo aortofemorálního bypassu při vysokém riziku anatomické aortofemorální rekonstrukce.Stentgraft...
Střednědobé výsledky úplného kavopulmonálního spojení u pacientů s funkčně jedinou komorou
Václav Chaloupecký, Irena Svobodová, Viktor Tomek, Bohumil Hučín, Tomáš Tláskal, Jan Marek, Jan Janoušek, Oleg Reich, Petr Tax, Jiří Radvanský, Jan Škovránek
Cor Vasa 2003, 44(9):428-436
Úvod:Cílem prospektivní studie bylo zhodnotit funkci kardiovaskulárního systému a kvalitu života u pacientů s funkčně jedinou komorou po úplném kavopulmonálním spojení (total cavopulmonary connection - TCPC). Soubor a metoda:148 pacientů ambulantně vyšetřených ve věku od 4 do 33 let (medián 10 let) a v odstupu 1 rok až 9 let (medián 5 let) po TCPC. Věk pacientů při operaci byl 1 rok až 28 let (medián 5 let). Intraatriální laterální tunel byl použit u 131 pacienta, extrakardiální konduit u 17 pacientů a fenestrace byla provedena celkem u 56 (38 %) pacientů. Primární TCPC bylo provedeno u 58 (39 %) pacientů. U 32 pacientů předcházela...
Přehledové články
Mechanické podpory krevního oběhu
Jiří Kettner
Cor Vasa 2003, 44(9):437-443
Práce podává základní přehled o mechanických podporách srdce a cirkulace. V souvislosti s prvním použitím mechanické podpory srdce v České republice (na jaře letošního roku) přibližuje článek širšímu okruhu čtenářů tento ne zcela běžný postup léčby. Shrnuje základní pohled na indikace, připomíná stručnou historii jednotlivých náhrad, popisuje základní mechanické podpory od nejjednodušších k totálnímu umělému srdci a upozorňuje na průvodní komplikace a finanční náročnost tohoto programu.
Subklinická ateroskleróza
Jiří Spáčil, Jan Petrášek
Cor Vasa 2003, 44(9):445-448
Komplexní sekundární prevenci ischemické choroby srdeční (ICHS) vyžaduje téměř každý nemocný s projevy aterosklerózy. Nemocní se subklinickou aterosklerózou, tj. asymptomatické osoby s prokázanou aterosklerózou, vyžadují stejný přístup. Aterosklerotické postižení tepen lze zjišťovat různými způsoby. Mezi jednoduché způsoby patří auskultace tepen, měření krevního tlaku na dolních končetinách nad kotníky, průkaz plátů a nález kalcifikací v tepnách nebo jen rozšíření intimomediální vrstvy při zobrazovacích vyšetřeních z různých důvodů. Stírá se tak rozdíl mezi primární a sekundární prevencí a prevence může být cílena včas na nejohroženější osoby.
Fibrilace síní při srdečním selhání
Jan Kohoutek
Cor Vasa 2003, 44(9):451-456
Výsledky experimentálních prací vypovídají o některých patofyziologických odlišnostech fibrilace síní (FiS) při srdečním selhání a FiS idiopatické. Vliv FiS na prognózu nemocných s chronickým srdečním selháním (CHSS) nebyl prokázán, nevýhoda FiS však spočívá v jejím vlivu na tíži symptomů srdečního selhání, a jistě také v riziku systémových embolizací.Zásadní otázkou zůstává volba optimální léčebné strategie - kontrola srdečního rytmu nebo kontrola komorové frekvence. Ačkoli na neselektovaném souboru pacientů s FiS nebyl prokázán větší význam některého z těchto postupů, není známo zda totéž platí i u nemocných se srdečním selháním. Léčba FiS však...
Kasuistiky
Selektivním screeningem detekovaná homocystinurie až po Q-infarkt myokardu na koronární jednotce
Josef Hyánek, Jana Matoušková, Petr Kmoníček, Viktor Kožich, Jiří Zeman, Miroslav Orendáč, Miroslav Janošík, Hedvika Pejznochová, Ladislava Dubská, Věra Martiníková, Tereza Paterová
Cor Vasa 2003, 44(9):459-462
Autoři popisují případ dědičného metabolického onemocnění - homocystinurie - u 40letého muže, které se manifestovalo až typickým Q-infarktem myokardu. Selektivní screening na hyperhomocysteinemii, prováděný na koronární jednotce, prokázal vysokou koncentraci homocysteinu v krvi (205 µmol/l). Po úspěšné perkutánní transluminální koronární angioplastice (PTCA) bylo provedeno enzymové vyšetření z kožních fibroblastů, které prokázalo deficit cystathion-beta syntázy a potvrdilo diagnózu klasické homocystinurie. Celkový cholesterol a ostatní lipidové parametry byly v mezích normy.
Transplantace autologních kmenových buněk kostní dřeně po akutním infarktu myokardu, způsobeném uzávěrem kmene levé věnčité tepny
Martin Pěnička, Petr Widimský, Petr Kobylka, Tomáš Kozák, Jaroslav Dvořák, Rudolf Špaček, Petr Toušek
Cor Vasa 2003, 44(9):465-468
Osmačtyřicetiletý muž byl přijat na naše pracoviště v kardiogenním šoku. Implantace stentu do uzavřeného kmene levé koronární tepny stabilizovala jeho stav. Přežil s těžkou dysfunkcí levé komory. Transplantace autologních kmenových buněk kostní dřeně do myokardu cestou intrakoronárního katetru během čtyř přechodných okluzí kmene balonkem byla provedena 19. den po infarktu. Kasuistika popisuje detailně techniku tohoto nového zákroku. Pacient byl propuštěn v klinicky dobrém stavu domů.