Cor Vasa 2003, 44(9):451-456
Fibrilace síní při srdečním selhání
- Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika
Výsledky experimentálních prací vypovídají o některých patofyziologických odlišnostech fibrilace síní (FiS) při srdečním selhání a FiS idiopatické. Vliv FiS na prognózu nemocných s chronickým srdečním selháním (CHSS) nebyl prokázán, nevýhoda FiS však spočívá v jejím vlivu na tíži symptomů srdečního selhání, a jistě také v riziku systémových embolizací.
Zásadní otázkou zůstává volba optimální léčebné strategie - kontrola srdečního rytmu nebo kontrola komorové frekvence. Ačkoli na neselektovaném souboru pacientů s FiS nebyl prokázán větší význam některého z těchto postupů, není známo zda totéž platí i u nemocných se srdečním selháním. Léčba FiS však v každém případě může zásadním způsobem ovlivnit symptomy těchto nemocných.
Pro kontrolu rytmu máme k dispozici pouze omezenou škálu antiarytmik. Význam nefarmakologických postupů v prevenci recidiv FiS u pacientů s CHSS zatím nebyl dostatečně ověřen. Při kontrole komorové frekvence nestačí sledovat pouze klidové hodnoty, ale je třeba dbát i na frekvenci při zátěži. Nelze-li dosáhnout dostatečné kontroly odpovědi komor farmakologickou cestou, je možné přistoupit k neselektivní ablaci AV junkce a implantaci kardiostimulátoru, a to bez obav z ohrožení pacienta náhlou smrtí. Současné možnosti biventrikulární stimulace nebo bifokální stimulace pravé komory mohou odstranit i problémy spojené s asynchronií kontrakce levé komory, která může být unifokální stimulací po ablaci AV junkce navozena.
Nesporný je význam antikoagulační léčby vzhledem k vysokému riziku systémových embolizací.
Klíčová slova: Fibrilace síní; Srdeční selhání; Kardioverze; Kontrola rytmu; Kontrola frekvence; Radiofrekvenční ablace; Kardiostimulace
Zveřejněno: 1. září 2003 Zobrazit citaci