Cor et Vasa, 2003 (roč. 44), číslo 3
Původní sdělení
Pozdní síňové potenciály u pacientů po elektrické kardioverzi fibrilace síní o různé délce trvání
Marie Skalská, Jan Bytešník, Josef Kautzner
Cor Vasa 2003, 44(3):135-139
Cíl:Prodloužené trvání vlny P při vyšetření metodou zprůměrování signálů z vysokorozlišovacího EKG (P-SAECG) může být indikátorem přítomnosti poruch intra- a interatriálního vedení, které pravděpodobně představují jeden z predisponujících faktorů pro vznik a udržení fibrilace síní (FS). Cílem této studie bylo zhodnotit změny v P-SAECG u pacientů po elektrické kardioverzi fibrilace síní o různé délce trvání arytmie. Soubor a metodika:Do studie bylo zařazeno 26 pacientů (20 mužů, věk 62 ± 14 let) po úspěšné elektrické kardioverzi (KV) symptomatické fibrilace síní, trvající méně než 48 hodin (skupina A), a 42 pacientů...
Metaanalýza studií PRAGUE 1 a 2
Petr Widimský, Ladislav Groch, František Bednář, David Voráč, Michael Želízko, Michael Aschermann, Marian Branny, Josef Šťásek, Pavel Formánek, Tomáš Buděšínský
Cor Vasa 2003, 44(3):150-155
Kontext:Ukázalo se, že primární koronární intervence (PKI) je nejúčinnější reperfuzní strategií při léčbě akutního infarktu myokardu. Tato metaanalýza je souhrnem hlavních údajů ze dvou národních multicentrických randomizovaných studií. Metody:Ve studiích "PRAGUE-1" a "PRAGUE-2" bylo randomizováno 1 150 pacientů s akutním myokardem infarktu s elevací ST segmentu, kteří se dostavili do < 12 hodin do nejbližší místní nemocnice bez katetrizačního sálu, kde byla buď provedena trombolýza (skupina TL, n = 520), nebo byli okamžitě odvezeni k provedení primární perkutánní koronární intervence (skupina PKI, n = 530), nebo byli zařazeni...
Přehledové články
HDL-cholesterol ako terapeutický cieľ
Štefan Farský
Cor Vasa 2003, 44(3):141-144
Cieľom prehľadu je upozorniť na vysokú účinnosť terapeutického ovplyvňovania nízkych koncentrácií HDL-cholesterolu (HDL-C) u pacientov s rizikom rozvoja klinických komplikácií aterosklerózy a informovať o nových poznatkoch súvisiacich s problematikou. Pod terapiou sa pritom rozumejú farmakologické postupy i liečebné zmeny životného štýlu.Nízka koncentrácia HDL-C patrí v súčasnosti medzi hlavné rizikové faktory ischemickej choroby srdca. Nepriaznivo ovplyvňuje prevalenciu i prognózu tejto choroby, a to nezávisle na všetkých úrovniach koncentrácií LDL-cholesterolu. Priaznivé účinky liečby u pacientov s nízkymi koncentráciami HDL-C boli preukázané...
Arytmie u hypertrofické kardiomyopatie
Dan Marek
Cor Vasa 2003, 44(3):145-151
Hypertrofická kardiomyopatie (HKMP) je genetické onemocnění mnoha forem. Závažnou průvodní komplikací mohou být arytmie nebo náhlá smrt. Arytmogenních mechanismů je více, jednotná koncepce arytmogeneze nebyla zatím vytvořena. Autor podává přehled teoretických poznatků o arytmiích této nosologické jednotky a zároveň i přehled údajů získaných z nejnovějších registrů kardiomyopatie a z elektronických pamětí implantovaných defibrilátorů. Komentář shrnuje stratifikaci rizika a možnou léčbu arytmií.
Krátká sdělení
Endovaskulární léčba aortální disekce
Miroslav Bulvas, Zuzana Sommerová, Jan Votava
Cor Vasa 2003, 44(3):152-155
Předkládáme výsledky léčby 10 nemocných s aortální disekcí, u kterých byla vstupní komunikace lokalizována v oblasti odstupu levé arteria subclavia. Celkem 12 stentgraftů (Talent, Medtronic AVE, USA) jsme použili k překrytí primární trhliny. Tři samoexpandibilní stenty byly využity k léčbě ischemie dolních končetin či k uzávěru periferní komunikace. U 5 nemocných se jednalo o akutní formu onemocnění s perforací aorty ve třech případech. Technického úspěchu bylo dosaženo u 8 nemocných (80 %), periprocedurální komplikace se nevyskytly; nikdo nezemřel v průběhu hospitalizace ani v následném období. V jednom případě došlo přechodně k projevům sepse v souvislosti...
Využití aortálních konektorů při operacích bez mimotělního oběhu
Jaroslav Benedík, Jiří Široký, Petr Loskot, Tomáš Hájek, Jiří Mokrejš, Josef Frdlík, Jiří Havelka, Pavel Boček
Cor Vasa 2003, 44(3):157-158
Představujeme soubor 70 pacientů operovaných bez mimotělního oběhu (MO) v období od března do října 2002, u nichž byl ke konstrukci proximální anastomózy žilního štěpu použit aortální konektor (AK). V souboru se nevyskytla žádná komplikace v souvislosti s konstrukcí anastomózy; 21 % výkonů bylo akutních, průměrná doba hospitalizace byla 7 dnů. Všichni pacienti jsou bez obtíží (doba sledování je 2-9 měsíců). Využití aortálních konektorů při operacích bez MO zvyšuje bezpečnost těchto operací a dále snižuje celkovou dobu operace.