Cor et Vasa, 2003 (roč. 44), číslo 11
Původní sdělení
Porovnání léčby hypertenze a rizikového profilu hypertoniků v obecné populaci a na specializovaném pracovišti
Marie Jozífová, Renata Cífková, Zdenka Škodová, Eva Novozámská, Věra Adámková, Markéta Plášková, Ludmila Peterková, Věra Lánská, Rudolf Poledne
Cor Vasa 2003, 44(11):533-541
Arteriální hypertenze postihuje v České republice více než jednu třetinu obyvatel středního věku, účinné kontroly hypertenze dosahuje necelých 20 % hypertoniků. Cíl:Porovnat léčbu hypertenze a rizikový profil medikamentózně léčených hypertoniků z populačního vzorku se souborem hypertoniků léčených na specializovaném pracovišti - Pracovišti preventivní kardiologie (PPK) v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Metodika:V roce 2000/2001 byl v devíti okresech ČR vyšetřen 1% náhodně vybraný populační vzorek ve věku 25-64 let (1 684 mužů a 1 763 žen, respondence 63,8 % a 64,8 %). Ze souboru bylo pro tuto analýzu...
Nemocniční průběh akutního infarktu myokardu v České republice. Registr infarktů myokardu studie PRAGUE-1
František Bednář, Petr Widimský, Pavel Třeštík, Petr Povolný, David Vencour, Miroslava Patočková, Ondřej Čermák, Radovan Sís, Venuše Šmejkalová, lékaři nemocnic spolupracujících na studii PRAGUE-1
Cor Vasa 2003, 44(11):543-549
Cíl práce:Analýza Registru infarktů myokardu studie PRAGUE-1 (PRimary Angioplasty in patients transferred from General community hospitals to specialized PCI Units with or without Emergency thrombolysis). Metody:Retrospektivní analýza registru všech pacientů s infarktem myokardu přijatých mezi 6/1997-3/1999 do 17 spádových nemocnic bez katetrizační laboratoře spolupracujících na studii PRAGUE-1. Výsledky:Celkem bylo přijato 2 512 pacientů s infarktem myokardu, jejich průměrný věk byl 67 let, muži představovali 58 %. Konečná diagnóza infarktu Q-typu byla zaznamenána u 61 %, non-Q-typu u 36 % a obraz raménkové...
Kasuistiky
PTCA levé koronární tepny s uzávěrem u pacienta s kardiogenním šokem komplikujícím infarkt myokardu přední stěny. Dvouleté sledování.
Sławomir Dobrzycki, Przemysław Prokopczuk, Wacław Kochman, Bronisław Czech, Paweł Kralisz, Ewa Kucewicz-Czech, Grzegorz Juszczyk, Konrad Nowak
Cor Vasa 2003, 44(11):551-555
Kardiogenní šok je nejzávažnější hemodynamickou komplikací akutního infarktu myokardu (AIM). V současnosti se vyskytuje u 5-10 % patientů s AIM. Kardiogenní šok je spojen s vysokou mortalitou, která se podle použité léčby pohybuje od 35 % až do 100 %. Nejčastěji se vyskytuje v případech akutního uzávěru r. interventricularis anterior (RIA) nebo hlavního kmene levé koronární tepny; výsledkem je infarkt myokardu postihující velkou část levé komory. Příčinou této komplikace ale může být i akutní uzávěr proximální části dominantní pravé koronární tepny nebo a. circumflexa. Článek popisuje úspěšnou léčbu pacienta s AIM přední stěny komplikovaným kardiogenním...
Tridsaťpäť rokov po akútnom infarkte myokardu v gravidite
Iveta Šimková, Stanislav Cagáň
Cor Vasa 2003, 44(11):557-561
Akútny infarkt myokardu sa v gravidite vyskytuje veľmi zriedka. Z hľadiska prognózy sa za rizikovú považuje triáda: infarkt myokardu v treťom trimestri, bezprostredne po infarkte pôrod a vek pacientky do 35 rokov. V predkladanej kazuistike opisujeme prípad 57-ročnej pacientky, ktorá pred 35 rokmi ako 22-ročná v roku 1967 prekonala akútny infarkt myokardu v 5. mesiaci gravidity. Analyzujeme včasný a dlhodobý priebeh po infarkte a uvádzame krátky literárny prehľad o súčasnom stave problematiky. Dopĺňame tak ojedinelé údaje, ktoré boli s týmto zameraním doteraz publikované v českej a slovenskej odbornej tlači.
Krátká sdělení
Výsledky studie INVEST v kontextu doporučované léčby hypertenze
Otto Mayer
Cor Vasa 2003, 44(11):562-564
Je otázkou, zda lze zvýšit protektivní účinek antihypertenzní léčby použitím agresivnější terapie k dosažení cílových hodnot krevního tlaku nebo navozením kontroly rizikových faktorů, např. použitím léků se specifickým tkáňovým účinkem. Navíc studie EUROASPIRE II ukázala, že celá polovina pacientů s hypertenzí a zároveň přítomnou ischemickou chorobou srdeční (ICHS) má nedostatečnou antihypertenzní léčbu. Aktuálně zveřejněné výsledky studie INVEST ukázaly ekvivalenci dvou léčebných strategií v ochraně vysokorizikových hypertenzních pacientů s manifestní ICHS. V souboru více než 22 000 pacientů byly sledovány případy celkové mortality, nefatálního infarktu...
Poškození myokardu a úplná reverzibilita - nalezneme odpovědný gen a bude nám sloužit?
Jan Šochman
Cor Vasa 2003, 44(11):565-566
Jako kardiologické dogma doposud platí, že u člověka v dospělosti není možná plná regenerace zásadně poškozených struktur myokardu přirozenou cestou. Artificiálně se zkouší cesta pomocí přetvořených a implantovaných kmenových nebo zárodečných buněk, což představuje snahu o modifikovanou regeneraci. V živočišné říši však již existuje doklad svědčící pro možnost plné regenerace: byla objevena nová mutace mitotické kinázy Mps 1, která je zodpovědná za dokonalou náhradu chybějících struktur myokardu. Je to důležitý moment pro podporu myšlenek cílených na náhradu ztracené tkáně, ztracené struktury i ztracené funkce.
Perkutánní implantace biologické protézy do aortální pozice
Ingrid Homolová, Josef Veselka
Cor Vasa 2003, 44(11):567-568
Autoři informují o prvních literárních zkušenostech s perkutánní implantací biologické chlopně do aortální pozice. Tento léčebný postup byl zatím vyzkoušen pouze u několika pacientů, ale může představovat zajímavý trend a případnou alternativu chirurgické léčby, která je v těchto indikacích zlatým standardem.