Cor et Vasa, 2002 (roč. 43), číslo 6
Původní sdělení
Terapeutické monitorování léčiv a koncentrace digoxinu v séru: je takzvané "terapeutické rozmezí" skutečně založeno na důkazech?
Hundie Tesfaye, Tomáš Sechser, Josef Šedivý, Josef Morávek
Cor Vasa 2002, 43(6):276-280
Digoxin patří mezi často předepisované léky při léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Úzká rozmezí mezi toxickými a netoxickými koncentracemi digoxinu v séru, spolu se značnou interindividuální variabilitou, vedla k rutinnímu sledování sérových koncentrací digoxinu v průběhu terapie. I když může monitorování sérových koncentrací digoxinu představovat cenný nástroj, vhodnost jeho používání je stále diskutována. Cíl:Tato studie měla za hlavní cíl posoudit význam monitorování farmakoterapie pro optimalizaci terapie digoxinem a úlohu analýzy sérových koncentrací digoxinu v péči o pacienty. Místo provádění studie:Pracoviště...
Posouzení reprodukovatelnosti rovnovážné izotopové ventrikulografie u pacientů s ischemickou chorobou srdeční
Jiří Doležal, Miroslav Solař, Ladislav Strnad
Cor Vasa 2002, 43(6):281-284
Cíl:Hodnotili jsme reprodukovatelnost klidové rovnovážné radionuklidové ventrikulografie hradlované s použitím EKG u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Materiál a metoda:Vyšetřili jsme celkem 14 pacientů s ICHS, kteří byli indikováni k provedení chirurgické revaskularizace (12 mužů, 2 ženy). Průměrný věk pacientů byl 57 let (od 42 do 74 let). Jako radiofarmakum jsme použili autologní erytrocyty označené in vivo pomocí technecia 99m. Průměrná aplikovaná aktivita 99mTc byla 750 MBq. Údaje byly získávány s použitím digitální gamakamery Helix Elscint. Kolimátor byl paralelní, nízkoenergetický, s dostatečnou senzitivitou....
Přehledové články
Léčba akutního infarktu myokardu: angioplastika, stenty a farmakoterapie - vše pro otevřenou tepnu a mikrocirkulaci!
Michael Aschermann, Jan Horák, Aleš Linhart, Ondřej Aschermann
Cor Vasa 2002, 43(6):285-290
V léčbě akutního infarktu myokardu je hlavním cílem obnovení průtoku uzavřenou věnčitou tepnou. Trombotický uzávěr vzniká ve většině případů v místě ruptury aterosklerotického plátu. Metodami léčby jsou v současné době fibrinolytická léčba a přímá koronární angioplastika, ve velké většině se současnou implantací koronárního stentu. Oba léčebné postupy je nutné zahájit co nejdříve od vzniku obtíží nemocného, rychlost a kvalita otevření věnčité tepny mají přímý vztah k dlouhodobé prognóze po infarktu myokardu. Kromě rychlého otevření věnčité tepny je pro záchranu myokardu významné obnovení perfuze i na úrovni mikrocirkulace. Ve farmakoterapii jsou v...
Kasuistiky
Pseudoaneuryzma ľavej komory po náhrade mitrálnej chlopne
Ján Červeň, Marián Holomáň
Cor Vasa 2002, 43(6):291-294
Pseudoaneuryzma (nepravá aneuryzma) ľavej komory po chirurgickej náhrade chlopňovej protézy je zriedkavá, ale závažná komplikácia. Ak sa nediagnostikuje, ohrozuje pacienta ruptúrou a náhlym úmrtím. V uvedenom prípade vznikla táto komplikácia vo včasnom pooperačnom období po druhej náhrade mitrálnej chlopne mechanickou protézou. Pseudoaneuryzma v posterolaterálnej stene ľavej komory tesne pod mitrálnou protézou bola diagnostikovaná transtorakálnym echokardiografickým vyšetrením. Presná lokalizácia s charakteristickou systolickou expanziou a diastolickým kolapsom pseudoaneuryzmy boli pred chirurgickou liečbou detailne zhodnotené transezofageálnou echokardiografiou....
Pseudoaneurysma levé srdeční komory - postavení radionuklidové ventrikulografie v diagnostice
Otakar Kraft, Vojtěch Ullmann, Jaroslav Januška
Cor Vasa 2002, 43(6):296-299
Je uveden případ 62letého nemocného, u něhož radionuklidová ventrikulografie byla jednou z vyšetřovacích metod, která přispěla k diagnostice život ohrožujícího stavu - pseudoaneurysmatu levé srdeční komory. Tato metoda je neinvazivní, bezpečná a pro pacienta nezatěžující. Akutním kardiochirurgickým zákrokem byl stav úspěšně vyřešen.
Krátká sdělení
Koronární bypass při probíhajícím akutním infarktu myokardu
Aleš Mokráček, Hana Pospíšilová, Marek Šetina
Cor Vasa 2002, 43(6):301-304
V našem sdělení se zabýváme revaskularizačními operacemi myokardu (CABG) pro akutní infarkt myokardu (AIM). Na našem oddělení jsme v období od 1. 7. 2000 do 31. 12. 2001 operovali 18 nemocných s AIM a průměrnou dobou 18,1 hodiny od vzniku obtíží. Třicetidenní mortalita byla 16,6 % (3 nemocní). Všichni zemřelí byli starší než 75 let a se známkami kardiogenního šoku předoperačně. Všichni kteří přežili jsou stále naživu. Závěrem lze říci, že revaskularizační operace pro AIM lze provádět s dobrými výsledky, vyjma starších nemocných (nad 75 let věku), kteří mají současně známky rozvíjejícího se či rozvinutého kardiogenního šoku. U těchto nemocných zůstává...