Cor et Vasa, 2000 (roč. 41), číslo 8
Ateroskleróza karotických tepen: je nějaký rozdíl mezi jedinci se symptomatickou ischemickou chorobou dolních končetin a koronární nemocí?
Staněk F, Linhart A, Paleček T
Cor Vasa 2000, 41(8):384-388
Cíl studie:Cílem studie bylo stanovit stupeň a rozsah aterosklerózy karotických tepen u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK) a porovnat výsledky se skupinou pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) při srovnatelném věku a rizikových faktorech mezi oběma skupinami nemocných. Metody:Do studie bylo zahrnuto 35 pacientů s angiograficky potvrzenou ICHDK, bez manifestní ICHS. U skupiny s ICHS (30 pacientů) se jednalo o koronarograficky dokumentované onemocnění, pacienti neměli projevy ICHDK. Všichni nemocní podstoupili ultrasonografické vyšetření karotických tepen. Postižení karotických tepen bylo posuzováno...
Infekční endokarditida - pacienti hospitalizovaní na Infekční klinice Fakultní nemocnice Bulovka v letech 1990-1999
Jiří Beneš, Maria Kabelková, Olga Džupová, Václav Vacek, Miroslav Helcl, Ondřej Myslivec, Rudolf Feuereisl, Vladimír Vondráček
Cor Vasa 2000, 41(8):389-396
Cíl:Upozornit na četnost a význam infekčních endokarditid (IE) probíhajících pod obrazem sepse anebo afekce centrálního nervového systému (CNS). Metodika:Retrospektivní studie případů IE hospitalizovaných na Infekční klinice Fakultní nemocnice Bulovka, Praha, v letech 1990-1999. Výsledky:V souboru 115 případů IE mělo 63,5 % charakter akutního onemocnění. Nejčastější lokalizace byla aortální (36,8 %) a mitrální (33,3 %), případně současné postižení obou chlopní (7,9 %). Izolovaná trikuspidální lokalizace byla zjištěna u 16 osob (14,0 %), 13 z nich byli intravenózní narkomané. V etiologii převažoval Staphylococcus...
Méně invazivní odběr žilního štěpu ke koronárnímu bypassu
Daniel Čoček, Jan Pirk
Cor Vasa 2000, 41(8):397-400
Cíl práce:Studie porovnává dva způsoby odběru vena saphena magna - tradiční dlouhou incizí nad celým průběhem žíly a krátké incize s dlouhými kožními můstky s použitím Mini Harvest System - k revaskularizaci srdce s důrazem na sledování hojení ran po celou dobu pooperační rehabilitace. Metodika:Mini Harvest System je sada nástrojů umožňující z malých kožních incizí preparaci žíly v podkožním tunelu osvětleném studeným světlem za přímé kontroly zraku. Tradiční metoda vyžaduje dlouhou incizi nad celým průběhem žíly. Výsledky:Méně invazivní přístup přináší pacientům zlepšení pooperačního komfortu. Během minimálně...
Co je nového v hodnocení viability myokardu
Jaroslav Meluzín
Cor Vasa 2000, 41(8):401-405
Cílem sdělení je předložit souhrn nových poznatků o metodách a významu hodnocení viability myokardu. Výsledky prací z posledních 3 let ukazují důležitost nejen hodnocení přítomnosti viability myokardu, ale i její kvantifikace. Ukazuje se, že pokud je množství dysfunkčního, ale viabilního myokardu dostatečně velké (alespoň 25-30% masy levé komory), je revaskularizace myokardu spojena s významným zlepšením globální funkce levé komory, se zlepšením funkčního stavu podle klasifikace NYHA a především s výrazně menším rizikem srdečních komplikací, včetně úmrtí. U nemocných s menší masou hibernovaného myokardu je funkční zlepšení po revaskularizaci nevýznamné...
Farmakoterapie chronického srdečního selhání
Kateřina Nováčková, Michael Aschermann
Cor Vasa 2000, 41(8):408-414
Současná strategie léčby chronického srdečního selhání představuje režimová a dietní opatření, farmakoterapii, chirurgickou a přístrojovou léčbu a transplantaci srdce. Ve farmakoterapii se uplatňuje několik skupin léků: inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, diuretika, digitalis, betablokátory, blokátory receptoru pro angiotenzin II, vazodilatancia, neglykosidová inotropika, antiarytmika a antikoagulancia. ACE-inhibitory by měli používat všichni nemocní s ejekční frakcí pod 40 %, pokud nemají absolutní kontraindikaci jejich užití. Slibnou alternativou této skupiny léků jsou blokátory angiotenzinových (AT1 a AT2) receptorů, jejich význam však...
Poškození čerstvě implantovaného koronárního stentu při nepřímé srdeční masáži
Ivo Varvařovský, Aleš Kohout, Tomáš Vaňásek, Miroslav Brtko
Cor Vasa 2000, 41(8):416-418
Autoři popisují případ 75leté pacientky s akutním anteroextenzivním infarktem myokardu, která byla léčena přímou koronární angioplastikou (dále direktní PTCA) na ramus interventricularis anterior (RIA) s implantací stentu. Týž den došlo k srdeční zástavě a po neúspěšné kardiopulmonální resuscitaci nachází patolog významně deformovaný koronární stent. Osud koronárních stentů, ať už čerstvě implantovaných, nebo dlouhodobě vhojených do cévní stěny, v průběhu extrémních mechanických inzultů není dosud dobře dokumentován.
Jsou nemocní s akutním infarktem myokardu a nestabilní anginou pectoris vhodnými kandidáty k revaskularizaci myokardu bez mimotělního oběhu?
Zbyněk Straka, Jan Votava, Karel Jirásek, Tomáš Vaněk, Petr Brůček, Petr Widimský
Cor Vasa 2000, 41(8):420-422
Autoři hodnotí své dosavadní zkušenosti s přímou revaskularizací myokardu na bijícím srdci bez použití mimotělního oběhu u souboru 120 nemocných, kteří byli operováni pro nestabilní anginu pectoris (NAP) nebo rozvíjející se akutní infarkt myokardu (AIM).Zemřeli 2 nemocní, což představuje hospitalizační mortalitu 1,6 %, a konverze na mimotělní oběh pro hemodynamickou nestabilitu byla nutná rovněž u 2 nemocných (1,6 %). Byl prokázán nízký výskyt vážných pooperačních komplikací.Na základě těchto výsledků se autoři domnívají, že tato technika přímé revaskularizace je vhodná i pro pacienty s nestabilní AP a s rozvíjejícím se AIM.