Cor et Vasa, 2000 (roč. 41), číslo 7
Chirurgická léčba infekční endokarditidy
Jaroslav Hejnal, Jan Pirk, Petr Pavel, Eva Koudelková
Cor Vasa 2000, 41(7):322-327
Cíl:Na základě retrospektivní studie posoudit podíl některých faktorů na výsledcích chirurgické léčby infekční endokarditidy.Soubor nemocných a metodika: Podklad pro hodnocení tvoří 71 nemocných s infekční endokarditidou léčených chirurgicky. Věkový průměr nemocných byl 48,4 let s převahou mužů (57/14). Nejčastěji byla postižena aortální chlopeň (38×) a mezi nemocnými převažovala nativní forma endokarditidy nad protézovou (67/4). Téměř u 50 % nemocných se jednalo o aktivní fázi infekce.Nejčastějším vyvolávajícím agens byly streptokoky (38 %) a stafylokoky (29 %). Indikací k operaci byla nejčastěji přítomnost vegetací (45 %), dále...
Využití analýzy srdeční izoformy vazebného proteinu pro mastné kyseliny (H-FABP) v diagnostice akutního infarktu myokardu (pilotní studie)
David Stejskal, Dalimil Horalík, Ivo Oral, Bořek Lačňák, Josef Bartek, Martin Žurek, Libor Jedelský
Cor Vasa 2000, 41(7):328-333
Úvod:Diagnostika akutního infarktu myokardu (AIM) je založena na anamnéze, fyzikálním vyšetření, sériovém EKG záznamu a laboratorních analýzách (kritéria Světové zdravotnické organizace - SZO). Protože anamnéza a EKG vyšetření selhává až u 25 % pacientů s AIM, stává se v mnoha případech sériová analýza laboratorních ukazatelů zásadním diagnostickým kritériem. Ve standardech publikovaných v USA v roce 1999 (National Academy Clinical of Biochemistry - NACB Commitee) se doporučuje provádět sériovou analýzu minimálně dvou markerů koronární příhody (jeden časný s vysokou senzitivitou a druhý "absolutní" s vysokou specificitou a dlouhým diagnostickým...
Molekulárně genetické aspekty hypertrofické kardiomyopatie
Ondřej Šmíd, Jiří Kvasnička, Radovan Haluza
Cor Vasa 2000, 41(7):343-348
Autoři podávají přehled současných vědomostí o hypertrofické kardiomyopatii se zaměřením na její genetiku a molekulárně genetické objevy posledních let. V první části jsou stručně shrnuty dosavadní klinické poznatky o tomto onemocnění. Druhá část představuje hypertrofickou kardiomyopatii jako dědičnou chorobu proteinů sarkomery srdečního svalu a předkládá úplný přehled poznaných mutací, které ji způsobují. Část třetí se zabývá patofyziologií této nemoci na molekulární úrovni a v závěru je zhodnocen přínos molekulární diagnostiky hypertrofické kardiomyopatie pro současnou i budoucí medicínu.
Přímá PTCA akutního infarktu myokardu v těhotenství
Viktor Kočka, Pavel Jebavý, Rudolf Feuereisl
Cor Vasa 2000, 41(7):350-353
Akutní infarkt myokardu není běžnou nemocí během těhotenství. Vzhledem k četnosti ischemické choroby srdeční a trendu k těhotenství ve vyšším věku lze očekávat vzestup počtu akutních infarktů myokardu během těhotenství. Etiologie infarktu myokardu v těhotenství se liší od infarktu myokardu u netěhotné populace. Popsaná kasuistika demonstruje možnost řešit takový případ přímou PTCA, diskutujeme i další možnosti terapie akutního infarktu myokardu v těhotenství.
Okluze větve a. centralis retinae jako komplikace koronární angioplastiky pro akutní infarkt myokardu
Bohdana Kalvodová, Tarek Aboutable, Kamil Sedláček, Miroslav Pšenička, Jiří Humhal, Michael Aschermann
Cor Vasa 2000, 41(7):354-356
V práci je popsán klinický obraz okluze větve a. centralis retinae, která vznikla jako časná komplikace perkutánní transluminární koronární angioplastiky (PTCA) u 54letého nemocného. PTCA pravé věnčité tepny s implantací stentu byla provedena pro akutní Q-infarkt myokardu spodní stěny a pravé komory. Zraková ostrost pravého oka několik dnů po okluzi dolní temporální větve a. centralis retinae byla 6/12 nat., vyšetření zorného pole prokázalo paracentrální skotom v horní polovině. Embolizace sítnicové arterie je velmi vzácnou komplikací srdeční katetrizace. Zdrojem této embolizace jsou aterosklerotické pláty traumatizované při katetrizaci v ascendentní...
Porovnání výsledků stanovení ejekční frakce levé komory metodami GSPECT, ECHO a kontrastní ventrikulografie
Otakar Bělohlávek, Kateřina Táborská, Iva Kantorová, Daniel Janeba, Petr Niederle, Eva Mandysová, Pavel Formánek, Petr Kmoníček
Cor Vasa 2000, 41(7):358-360
Cílem práce je posoudit chybovost komplexního softwaru pro analýzu perfuzní scintigrafie myokardu, tzv. Emory Cardiac Toolbox (ECT) při stanovení ejekční frakce (EF) u 37 pacientů a korelaci s echokardiografií (ECHO) a kontrastní levostrannou ventrikulografií (LVG). Nasnímaná hradlovaná tomografická scintigrafická data (GSPECT) byla nezávisle na sobě slepě vyhodnocena dvěma zkušenými lékaři a jedním začátečníkem s pouze dvoutýdenní praxí v oboru. Korelační koeficienty mezi jednotlivými hodnotiteli ECT se pohybovaly v pásmu 0,98-0,99 při stanovení objemů LK a v pásmu 0,93-0,95 pro EF. Při porovnání hodnot EF stanovených ECT, ECHO a LVG se korelační...