Cor Vasa 2019, 61(5):453-458 | DOI: 10.33678/cor.2019.038

Informovanost pacienta v oblasti prevence kardiovaskulárních onemocnění

Helena Michálková, Věra Olišarová, Lenka Šedová, Valérie Tóthová
Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice

Úvod a cíl: Kardiovaskulární onemocnění představují jednu z hlavních příčin nemocnosti a úmrtnosti v České republice.1 V porovnání se západoevropskými zeměmi je výskyt těchto onemocnění v České republice stále vyšší. Mezi kardiovaskulární onemocnění patří řada forem nemocí srdce a cév.2 Nejčastější jsou ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, ischemická choroba dolních končetin a hypertenze. Některé rizikové faktory lze ovlivnit. Mezi ovlivnitelné faktory patří zdravá životospráva, kam v případě prevence kardiovaskulárních onemocnění nejčastěji řadíme zanechání kouření, pití alkoholu, zdravou stravu s omezením živočišných tuků, dostatek fyzické aktivity, vyvarování se nadměrné psychické zátěže.3 Rozsáhlý výzkumný projekt byl zaměřen na preventivní intervence v kardiologii. Cílem tohoto příspěvku je prezentace dílčích dat z rozsáhlého šetření, která jsou zaměřena na znalosti pacientů v oblasti ovlivnitelných rizikových faktorů.

Metody: K realizaci výzkumného šetření byl využit kvantitativní výzkum. Dotazníkové šetření bylo uskutečněno v dubnu 2016. Data byla zpracována v programu SASD 1.4.12. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě χ2 testu, t-testu a testu nezávislosti. Výzkumný sobor tvořilo 1 992 občanů České republiky.

Výsledky: Výzkumný soubor je reprezentativní pro jednotlivé skupiny občanů ČR starších 40 let. Dotazník se zaměřil na znalosti pacientů v oblasti ovlivnitelných rizikových faktorů. Informace o prevenci kardiovaskulárních onemocnění mají respondenti především od lékaře (76,3 %), od člena rodiny (40,8 %), z internetu (38,6 %), od všeobecných sester (31,7 %), z masmédií (30,1 %) a od přátel (24,9 %). Jako další zdroje uváděli respondenti odborné publikace. Mladší lidé hledají informace o zdravé životosprávě častěji na internetu a starší občané raději zjišťují informace u zdravotnického personálu. Většina dotázaných občanů chce získat informace především od lékaře (80,9 %). Většina občanů (93 %) považuje informace o prevenci za užitečné.



Závěr: Z analýzy získaných dat vyplývá, že občané získávají informace o ovlivnitelných rizikových faktorech v největší míře od lékařů, dále od členů rodiny a z internetu. Pro lékařské a zejména nelékařské zdravotnické pracovníky je toto významným zjištěním. Pokud chceme zlepšit preventivní aktivity, snížit výskyt kardiovaskulárních onemocnění či snížit riziko vzniku komplikací, je vhodná edukace nezbytná. Právě zdravotnický personál, lékaři a také sestry by měli stát v popředí a pacientům předávat náležité informace.

© 2019, ČKS.

Klíčová slova: Kardiovaskulární onemocnění, Prevence, Preventivní kardiologie, Rizikové faktory, Sestra, Vzdělání

Zveřejněno: 20. říjen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Michálková H, Olišarová V, Šedová L, Tóthová V. Informovanost pacienta v oblasti prevence kardiovaskulárních onemocnění. Cor Vasa. 2019;61(5):453-458. doi: 10.33678/cor.2019.038.
Stáhnout citaci

Reference

  1. ÚZIS ČR. Zemřelí 2016. 2017.
  2. Býma S, Hradec J, Herber O, Karen I. Prevence kardiovaskulárních onemocnění. Společnost všeobecného lékařství, 2004.
  3. Kotseva K, Wood D, De Bacquer D, et al. EUROASPIRE IV: a European Society of Cardiology survey on the lifestyle, risk factor and therapeutic management of coronary patients from 24 European countries. Eur J Prev Cardiol 2016;23:636-648. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. WHO. Global Action Plan for the Prevention and Control of Noncommunicable Disease 2013-2020. Switzerland: Geneva, 2013.
  5. WHO. Cardiovascular diseases (CVDs). 2017. http://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/cardiovascular-diseases-(cvds)
  6. American Heart Association. 2002 Heart and Stroke Statistical Update. Dallas, Texas: American Heart Association, 2001:4-5.
  7. Berenson GS, Srinivasan SR, Bao W, et al. Association between multiple cardiovascular risk factors and atherosclerosis in children and young adults. The Bogalusa Heart Study. N Engl J Med 1998;338:1650-1656. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Berenson GS, Wattigney WA, Tracy RE, et al. Atherosclerosis of the aorta and coronary arteries and cardiovascular risk factors in persons aged 6 to 30 years and studied at necropsy (The Bogalusa Heart Study). Am J Cardiol 1992;70:851-858. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Stampfer MJ, Hu FB, Manson JE, et al. Primary prevention of coronary heart disease in women through diet and lifestyle. N Engl J Med 2000;343:16-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Bonow RO. Primary Prevention of Cardiovascular Disease. Circulation 2002;106:3140-3141. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Wilson PW, D'Agostino RB, Levy D, et al. Prediction of Coronary Heart Disease Using Risk Factor Categories. Circulation 1998;97:1837-1847. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Hwang SJ, Onuma O, Massaro JM, et. al. Maintenance of Ideal Cardiovascular Health and Coronary Artery Calcium Progression in Low-Risk Men and Women in the Framingham Heart Study. Circ Cardiovasc Imaging 2018;11:e006209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Stenestrand U, Wallentin L. Early statin treatment following acute myocardial infarction and 1-year survival. JAMA 2001;285:430-436. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Smith Jr. SC. Review of recent clinical trials of lipid lowering in coronary artery disease. Am J Cardiol 1997;80:10H-13H. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Grover SA, Paquet S, Levinton C, et al. Estimating the benefits of modifying risk factors of cardiovascular disease: a comparison of primary vs secondary prevention. Arch Intern Med 1998;158:655-662. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Straus SE, Majumdar SR, McAlister FA. New evidence for stroke prevention: scientific review. JAMA 2002;288:1388-1395. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Bonow RO. Primary Prevention of Cardiovascular Disease. Circulation 2002;106:3140-3141. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Cífková R, Býma S, Češka R, et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Klin Biochem Metabol 2005;4:212-224.
  19. Bejan-Angoulvant T, Saadatian-Elahi M, Wright JM, et al. Treatment of hypertension in patients 80 years and older: the lower the better? A meta-analysis of randomized controlled trials. J Hypertens 2010;28:1366-1372. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Doolan DM, Froelicher ES. Smoking cessation interventions and older adults. Prog Cardiovasc Nurs 2008;23:119-127. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Jarvis-Selinger S, Bates J, Araki Y, Lear SA. Internet-based support for cardiovascular disease management. Int J Telemed Appl 2011;2011:342582. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Wagner EH, Austin BT, Davis C, et al. Improving chronic illness care: translating evidence into action. Health Affairs 2001;20:64-78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Býma S, Hradec J. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Prevence kardiovaskulárních onemocnění. ČLSJEP, 2009.
  24. Mosca L, Benjamin EJ, Berra K, Bezanson JL. Effectiveness-based guidelines for the prevention of cardiovascular disease in women - 2011 Update: a guideline from the American Heart Association. Circulation 2011;123:1243-1262. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Mosca L, Barrett-Connor E, Wenger NK. Sex/Gender Differences in Cardiovascular Disease Prevention What a Difference a Decade Makes. Circulation 2011;124:2145-2154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Lewis WR, Ellrodt AG, Peterson E. Trends in the use of evidence-based treatments for coronary artery disease among women and the elderly: findings from the get with the guidelines quality-improvement program. Circ Cardiovasc Qual Outcomes 2009;2:633-641. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. American Heart Association. 2015 Prevention Treatment of Heart Attack, Lifestyle-Changes. http://www.heart.org/en/health-topics/heart-attack/life-after-a-heart-attack/lifestyle-changes-for-heart-attack-prevention.
  28. Vos LE, Oren A, Uiterwaal C, et al. Adolescent blood pressure and blood pressure tracking into young adulthood are related to subclinical atherosclerosis: the Atherosclerosis Risk in Young Adults (ARYA) study. Am J Hypertens 2003;16:549-555. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Vilánková A, Prusíková M, Vrablík M, Češka R. Úloha sestry v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Med pro Praxi 2010;7:501-503.
  30. Perk J, Backer GD, Gohlke H, et al. European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (version 2012). Eur J Prev Cardiol 2012;19:585-667. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.





Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.