Cor Vasa 2018, 60(1):e66-e69 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.02.007

Trendy v léčbě a osudu starších pacientů s akutním koronárním syndromem: výsledky registrů CZECH

Klára Stašková^a, Petr Toušek^b,*, František Toušek^a, Anna Malá^b, Michael Želízko^c, David Horák^d, Martin Sluka^e, Alexandra Vodzinská^f, Radek Jančár^g, Michael Aschermann^h, Jiří Jarkovskýⁱ, Petr Widimský^b

^a Kardiologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a.s., České Budějovice, Česká republika

^b Kardiocentrum, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, Česká republika

^c Kardiocentrum, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

^d Kardiocentrum, Krajská nemocnice Liberec, Liberec, Česká republika

^e Kardiocenturm, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

^f Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí, a.s., Třinec, Česká republika

^g Kardiologické oddělení, Městská nemocnice Ostrava, Ostrava, Česká republika

^h II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika

ⁱ Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

Úvod: Počet starších nemocných (≥ 75 let) hospitalizovaných pro akutní koronární syndrom (AKS) narůstá. Chybí dostatek informací o tom, jak se v průběhu času změnila adherence k doporučeným léčebným strategiím u těchto pacientů.

Cíl: Analyzovat trendy v léčbě a osudu starších (≥ 75 let) pacientů s AKS na základě údajů získaných ze dvou českých registrů provedených v odstupu deseti let.

Metody a výsledky: V této studii byly použity údaje z registrů CZECH-1 a CZECH-3. V uvedených registrech byla shromažďována data na podzim roku 2005, resp. na podzim roku 2015, o 1 952, resp. 1 754 neselektovaných pacientech. Všichni pacienti byli hospitalizováni se vstupní diagnózou AKS. Do registru CZECH-1 bylo zařazeno 490 (25,7 %) starších pacientů, do registru CZECH-3 pak 484 (28,1 %) starších pacientů (p = 0,045) průměrného věku 80,6 ± 4 roky, resp. 82,1 ± 5 let (p < 0,001). Diagnóza AKS byla potvrzena u 345 (72 %), resp. u 352 (73,6 %) starších pacientů (p = 0,781). V registru CZECH-3 bylo ve srovnání s registrem CZECH-1 zaznamenáno více provedených perkutánních koronárních intervencí (65,2 %, resp. 54,8 %; p < 0,001), častější podávání duální protidestičkové léčby, inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu (ACE) a statinů v průběhu léčby. Co se týče nemocniční mortality starších pacientů s potvrzeným AKS, nebyly mezi registry zaznamenány žádné rozdíly (8,2 %, resp. 10,4 %; p = 0,790).

Závěr: Podíl starších pacientů s AKS a jejich průměrný věk narůstá. I když bylo v adherenci k léčbě podle doporučených postupů u této podskupiny pacientů v průběhu času zaznamenáno zlepšení, ke změně v nemocniční mortalitě nedošlo.

Klíčová slova: Akutní koronární syndrom; Léčebná strategie; Starší osoby; Výsledky

Vloženo: 17. leden 2017; Přijato: 25. únor 2017; Zveřejněno: 1. únor 2018  Zobrazit citaci