Cor Vasa 2017, 59(5):e460-e464

Komplikovaná diagnostika konstriktivní perikarditidy u pacienta s fibrilací síní - význam dočasné stimulace k dosažení pravidelného srdečního rytmu během invazivního hemodynamického vyšetření

Zuzana Rücklová^a, Josef Marek^a, Tomáš Paleček^a, Štěpán Jeřábek^a, Tomáš Grus^b, Aleš Linhart^a, Josef Kořínek^a,*

^a II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika

^b II. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika

Konstriktivní perikarditida (KP) je vzácné onemocnění, které se iniciálně často manifestuje nespecifickými příznaky. Klíčovou zobrazovací metodou v diagnostice KP je transthorakální echokardiografie (TTE). Přítomnost fibrilace síní (FS) může komplikovat správnou diagnózu, jelikož některé typické echokardiografické známky KP, jež využívají respirační variabilitu, nemusejí být zjevné, či nejsou rutinně hodnoceny.
Kasuistika: U iniciálně asymptomatického 61letého muže s chronickou FS bez známek srdečního selhání byly během posledních tří let opakovaně zjištěny zvýšené hodnoty cholestatických enzymů, jejichž etiologie nebyla zjištěna. Před plánovanou biopsií jater byla provedena detailní TTE, která odhalila některé známky naznačující diagnózu konstriktivní perikarditidy. Ty zahrnovaly "septal bounce", "septal shift", annulus reversus, annulus paradoxus a dilataci dolní duté žíly. Ostatní TTE parametry založené na respirační variabilitě a typicky nacházené u pacientů s KP v sinusovém rytmu nebyly při FS spolehlivě hodnotitelné. Magnetická rezonance a výpočetní tomografie srdce detekovaly zesílení a kalcifikace perikardu, které podporovaly, ale nepotvrzovaly diagnózu konstriktivní perikarditidy. Definitivní diagnóza KP byla stanovena až při pravostranné srdeční katetrizaci s dočasnou komorovou stimulací. Ta ukázala typickou diskordanci vrcholových systolických tlaků v pravé a levé komoře během respirace. Po provedené perikardektomii došlo k poklesu aktivity jaterních enzymů, což podporovalo kauzální roli konstriktivní perikarditidy.

Závěr: Konstriktivní perikarditida by měla zvážena jako jedna z možných příčin nejasného zvýšení hodnot cholestatických enzymů. Známky KP při TTE založené na respirační variabilitě nemusejí být u pacientů s FS použitelné. Dočasná komorová stimulace, při které je snížena variabilita délky srdečních cyklů, je schopna demaskovat diskordanci tlaků v komorách a přispět tak diagnóze KP v nejasných případech.

Klíčová slova: Dočasná stimulace; Fibrilace síní; Konstriktivní perikarditida

Vloženo: 5. leden 2017; Přijato: 6. leden 2017; Zveřejněno: 1. říjen 2017  Zobrazit citaci