Cor Vasa 2017, 59(3):e257-e265 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2016.11.004

Cerebral mycotic aneurysm as a consequence of infective endocarditis: A literature review

Shi-Min Yuan^a, Guo-Feng Wang^b,*

^a Department of Cardiothoracic Surgery, The First Hospital of Putian, Teaching Hospital, Fujian Medical University, Putian 351100, Fujian Province, People's Republic of China

^b Department of Neurosurgery, The First Hospital of Putian, Teaching Hospital, Fujian Medical University, Putian 351100, Fujian Province, People's Republic of China

Kontext: Mykotické aneurysma mozkových tepen (cerebral mycotic aneurysm, CMA) na podkladě infekční endokarditidy (IE) se vyskytuje vzácně. Klinické projevy této patologické jednotky dosud nebyly přesně popsány.

Metody: Zdrojem údajů pro tuto studii byla komplexní rešerše literatury publikované v angličtině v letech 1990-2014 v databázích PubMed, Highwire Press a vyhledávacího stroje Google (Google search engine). Vyhledávanými termíny byly "infekční endokarditida" a "intrakraniální mykotické aneurysma/mykotické aneurysma mozkových tepen".

Výsledky: Ke vzniku CMA obvykle docházelo v průběhu 2,1 měsíce od rozvoje IE. Nejčastějším patogenem byl Staphylococcus; kultivací krevních vzorků byla zjištěna i přítomnost streptokoků. Nejčastějším projevem při vyšetření výpočetní tomografií bylo intraparenchymální krvácení. Spolehlivým diagnostickým nástrojem pro přesné určení místa aneurysmatu je angiogram. Nejčastěji postiženou cévou byla střední mozková tepna, následována zadní mozkovou tepnou. I když bylo u většiny pacientů nutno provést intervenční nebo chirurgickou léčbu CMA, u některých postačila konzervativní léčba. Jednorozměrová analýza prokázala, že významnými predikčními rizikovými faktory spojenými se zvýšenou mortalitou byly rozvoj herniace, postižení mateřské cévy, ruptura aneurysmatu a nechirurgická/neintervenční léčba aneurysmat.

Závěr: Vzhledem k možným důsledkům vzniku cefalokély a ruptury aneurysmatu představují CMA značné riziko. Léčba této patologické jednotky je vždy náročná, protože načasování operačních výkonů na mozku a na srdci se kvůli nutné heparizinaci při kardiochirurgických výkonech obtížně plánuje. Pacientům s IE je nutno v prevenci případných důsledků tohoto onemocnění, např. tvorby CMA, podávat antibiotika v dostatečných dávkách. Volba léčby CMA závisí na aktuální situaci. U vybraných pacientů je lze řešit konzervativně, endovaskulárně nebo chirurgicky. U pacientů s rupturou CMA se doporučuje mezi zasvorkováním nebo chirurgickou excizí aneurysmatu a kardiochirurgickým výkonem dodržet odstup nejméně dvou týdnů.

Klíčová slova: Endokarditida; Endovaskulární výkony; Intrakraniální aneurysma; Střední mozková tepna

Vloženo: 21. únor 2016; Revidováno: 3. listopad 2016; Přijato: 3. listopad 2016; Zveřejněno: 1. červen 2017  Zobrazit citaci