Cor Vasa 2017, 59(3):e246-e250 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2016.10.005
Increased maximum p wave duration in smoking patients with ST-elevation acute myocardial infarction and its relationship with inflammatory markers
- a Servicio de Cardiología, Hospital Universitario Celestino Hernández Robau, Santa Clara, Villa Clara, Cuba
- b Departamento de Electrofisiología y Estimulación Cardíaca, Cardiocentro Ernesto Che Guevara, Santa Clara, Villa Clara, Cuba
- c Servicio de Terapia Intensiva, Hospital Universitario Celestino Hernández Robau, Santa Clara, Villa Clara, Cuba
Úvod: Elektrokardiografické markery fibrilace síní a jejich korelace se zánětlivými markery u kuřáků s akutním infarktem myokardu dosud nebyly hodnoceny.
Materiál a metody: V článku se popisují výsledky zkřížené studie, která byla provedena v období od ledna 2012 do července 2014 ve fakultní nemocnici Hospital Universitario Celestino Hernández Robau v kubánském městě Santa Clara. Do studie bylo zařazeno celkem 115 pacientů. Vzorek byl rozdělen do dvou skupin (kuřáci a nekuřáci). Shromažďovali jsme jejich klinické a laboratorní údaje a porovnávali elektrokardiografické markery fibrilace síní se zánětlivými markery.
Výsledky: Hodnota maximální délky vlny p byla u kuřáků významně vyšší než u nekuřáků (102 ± 12 vs. 97 ± 9 s; p = 0,020). U kuřáků jsou větší i minimální délka vlny p a její disperze, ne však významně (61 ± 10 vs. 60 ± 7; p = 0,476, resp. 41 ± 10 vs. 37 ± 9; p = 0,050). U kuřáků byla zjištěna pozitivní a významná lineární korelace mezi počtem neutrofilů a maximální délkou vlny p (r = 0,45; p = 0,004), to však neplatilo pro nekuřáky (r = 0,09; p = 0,49). U kuřáků existuje negativní korelace mezi počtem lymfocytů a maximální délkou vlny p (r = -0,44; p = 0,004) stejně jako u nekuřáků (r = -0,07; p = 0,62).
Závěr: Maximální délka vlny p je při akutním infarktu myokardu s elevacemi úseku ST u kuřáků větší než u nekuřáků. Počet neutrofilů u kuřáků koreluje s maximální délkou vlny p; zatímco počet lymfocytů vykazuje negativní korelaci s maximální délkou vlny p.
Klíčová slova: Akutní infarkt myokardu; Délka vlny p; Disperze vlny p; Fibrilace síní; Kouření; Zánětlivé markery
Vloženo: 12. květen 2016; Revidováno: 21. říjen 2016; Přijato: 24. říjen 2016; Zveřejněno: 1. červen 2017 Zobrazit citaci
ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | Chicago Notes | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
Reference
- G. Lip, H.F. Tse, D.A. Lane, Atrial fibrillation, Lancet 379 (2012) 648-661.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- S.S. Chugh, R. Havmoeller, K. Narayanan, et al., Worldwide epidemiology of atrial fibrillation: a global burden of disease 2010 study, Circulation 129 (2014) 837-847.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- C.T. January, L.S. Wann, J.S Alpert, et al., 2014 AHA/ACC/HRS Guideline for the Management of Patients With Atrial Fibrillation, Journal of the American College of Cardiology 64 (2014) e1-e76.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- I.E. Albertsen, T.F. Overvad, G.Y. Lip, T.B. Larsen, Smoking, atrial fibrillation, and ischemic stroke: a confluence of epidemics, Current Opinion in Cardiology 30 (2015) 512-517.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- D.G. Yanbaeva, M.A. Dentener, E.C. Creutzberg, et al., Systemic effects of smoking, Chest 131 (2007) 1557-1566.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- S.S. Rathore, A.K. Berger, K.P. Weinfurt, et al., Acute myocardial infarction complicated by atrial fibrillation in the elderly: prevalence and outcomes, Circulation 101 (2000) 969-974.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- S.A. Lubitz, J.W. Magnani, P.T. Ellinor, et al., Atrial fibrillation and death after myocardial infarction. Risk marker or causal mediator? Circulation 123 (2011) 2063-2065.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- J.W. Magnani, V.M. Johnson, L.M. Sullivan, et al., P wave duration and risk of longitudinal atrial fibrillation risk in persons ≥ 60 years old (from the Framingham Heart Study), American Journal of Cardiology 107 (2011) 917-921.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- I.C. Chang, E. Austin, B. Krishnan, Shorter minimum P-wave duration is associated with paroxysmal lone atrial fibrillation, Journal of Electrocardiology 47 (2014) 106-112.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- L.G. Tereshchenko, C.A. Henrikson, N. Sotoodehnia, et al., Electrocardiographic deep terminal negativity of the P wave in V1 and risk of sudden cardiac death: the Atherosclerosis Risk in Communities (ARIC) Study, Journal of the American Heart Association 3 (2014) e001387.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- T. Yamada, M. Fukunami, M. Shimonagata, et al., Dispersion of signal-averaged P wave duration on precordial body surface in patients with paroxysmal atrial fibrillation, European Heart Journal 20 (1999) 211-220.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- J.B. Nielsen, J.T. Kühl, A. Pietersen, et al., P-wave duration and the risk of atrial fibrillation: results from the Copenhagen ECG Study, Heart Rhythm (2015) 1-9.
Přejít k původnímu zdroji...
- J. Heeringa, J.A. Kors, A. Hofman, et al., Cigarette smoking and risk of atrial fibrillation: the Rotterdam Study, American Heart Journal 156 (2008) 1163-1169.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- A.M. Chamberlain, S.K. Agarwal, A.R. Folsom, et al., Smoking and incidence of atrial fibrillation: results from the Atherosclerosis Risk in Communities (ARIC) Study, Heart Rhythm 8 (2011) 1160-1166.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- A. Goette, U. Lendeckel, A. Kuchenbecker, et al., Cigarette smoking induces atrial fibrosis in humans via nicotine, Heart 93 (2007) 1056-1063.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- A. Goette, Nicotine, atrial fibrosis, and atrial fibrillation: do microRNAs help to clear the smoke? Cardiovascular Research 83 (2009) 421-422.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- S.M. Green, J. Vowels, B. Waterman, et al., Leukocytosis: a new look at an old marker for acute myocardial infarction, Academic Emergency Medicine 3 (1996) 1034-1041.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Z. Li, L. Cui, J. Ma, et al., Association between neutrophil to lymphocyte ratio and atrial fibrillation, International Journal of Cardiology 187 (2015) 361-362.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- A.J. Kirtane, A. Bui, S.A. Murphy, et al., Association of peripheral neutrophilia with adverse angiographic outcomes in ST-elevation myocardial infarction, American Journal of Cardiology 93 (2004) 532-536.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- D. Tousoulis, C. Antoniades, N. Koumallos, C. Stefanadis, Pro-inflammatory cytokines in acute coronary syndromes: from bench to bedside, Cytokine and Growth Factor Reviews 17 (2006) 225-233.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- A. Widmer, A.Z. Linka, C.H. Attenhofer Jost, et al., Mechanical complications after myocardial infarction reliably predicted using C-reactive protein levels and lymphocytopenia, Cardiology 99 (2003) 25-31.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Y.C. Han, T.H. Yang, D.I.I. Kim, et al., Neutrophil to lymphocyte ratio predicts long-term clinical outcomes in patients with ST-segment elevation myocardial infarction undergoing primary percutaneous coronary intervention, Korean Circulation Journal 43 (2013) 93-99.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- S. Ghaffari, M. Nadiri, L. Pourafkari, et al., The predictive value of total neutrophil count and neutrophil/lymphocyte ratio in predicting in-hospital mortality and complications after STEMI, Journal of Cardiovascular and Thoracic Research 6 (2014) 35-41.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...