Cor Vasa 2017, 59(3):e222-e228 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2016.11.012

Psychosociální důsledky srdeční zástavy

Veronika Dostálováa,b, Kamil Sedláčekc, Jan Bělohlávekd, Radovan Tureke, Martin Pretlf, Ondřej Bezdíčekb,g,*
a Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika
b Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s. r. o., Praha, Česká republika
c Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika
d II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika
e Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Zlín, Česká republika
f Neurologická ambulance a Spánková poradna INSPAMED, s. r. o., Praha, Česká republika
g Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika

Úvod: Srdeční zástava (SZ) s následnou cerebrální hypoxií vede k multifaktoriálnímu poškození mozku. Kognitivní deficit a vyšší míra depresivních projevů jsou nejčastěji popisovanými psychickými důsledky SZ. Cílem předkládané studie je charakterizovat psychosociální důsledky SZ.

Metody: Průzkumného šetření se účastnilo 113 osob. K 62 pacientům po SZ bylo dle demografických charakteristik a premorbidní inteligenční úrovně přiřazeno 51 zdravých jedinců. Účastníkům byly předloženy testy kognitivní výkonnosti (Montreal Cognitive Assessment, MoCA), depresivních (Beck Depression Inventory-II, BDI-II) a úzkostných projevů (State-Trait Anxiety Inventory, STAI) a sociálních faktorů krize středního věku (Škála faktorů krize středního věku, ŠKSV).

Výsledky: Analýza ukázala, že pacienti po SZ vykazují nižší kognitivní výkonnost (p = 0,016) a vyšší míru symptomů aktuální úzkosti (p = 0,023). V úrovni depresivních symptomů (p = 0,435) a v dlouhodobé úzkostnosti (p = 0,542) se pacienti po SZ nelišili od kontrolního souboru. Ex-post facto analýza založená na logistické regresi poukazuje na to, že nejsilnějším psychologickým prediktorem SZ je pohlaví (OR = 4,45) a míra aktuálně prožívané úzkosti (OR = 0,50). Analýza diskriminační funkce ukazuje, že predikce vzniku SZ je závislá na věku, kognitivní výkonnosti a na míře aktuální úzkosti (λ = 0,81, p = 0,028).

Závěr: Výsledky studie ukazují, že SZ má významný vliv na rozvoj nežádoucích kognitivních a neuropsychiatrických projevů. Zařazení psychosociální péče a neuropsychiatrické léčby do komplexní péče o pacienty po SZ je žádoucí.

Klíčová slova: Deprese; Hypoxické poškození mozku; Kognitivní deficit; Krize středního věku; Srdeční zástava; Úzkost

Vloženo: 4. květen 2016; Revidováno: 18. listopad 2016; Přijato: 27. listopad 2016; Zveřejněno: 1. červen 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dostálová V, Sedláček K, Bělohlávek J, Turek R, Pretl M, Bezdíček O. Psychosociální důsledky srdeční zástavy. Cor Vasa. 2017;59(3):e222-228. doi: 10.1016/j.crvasa.2016.11.012.
Stáhnout citaci

Reference

  1. T.J. Bunch, C.P. West, D.L. Packer, et al., Admission predictors of in-hospital mortality and subsequent long-term outcome in survivors of ventricular fibrillation out-of-hospital cardiac arrest: a population-based study, Cardiology 102 (2004) 41-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. N. Nielsen, J. Wetterslev, T. Cronberg, et al., Targeted temperature management at 33 °C versus 36 °C after cardiac arrest, New England Journal of Medicine 369 (2013) 2197-2206. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. M. Tiainen, E. Poutiainen, T. Oksanen, et al., Functional outcome, cognition and quality of life after out-of-hospital cardiac arrest and therapeutic hypothermia: data from a randomized controlled trial, Scandinavian Journal of Trauma, Resuscitation and Emergency Medicine 23 (2015) 1-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. B. Aldhoon, V. Melenovsky, J. Kettner, J. Kautzner, Clinical predictors of outcome in survivors of out-of-hospital cardiac arrest treated with hypothermia, Cor et Vasa 54 (2012) e68-e75. Přejít k původnímu zdroji...
  5. K.P.W. Schaaf, L.K. Artman, M.A. Peberdy, et al., Review article: anxiety, depression, and PTSD following cardiac arrest: a systematic review of the literature, Resuscitation 84 (2013) 873-877. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. C.R. Green, J.A. Botha, R. Tiruvoipati, Cognitive function, quality of life and mental health in patients of out-of-hospital cardiac arrest: a review, Anaesthesia and Intensive Care 43 (2015) 568-576. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. C. Hofgren, Å. Lundgren-Nilsson, E. Esbjörnsson, K.S. Sunnerhagen, Two years after cardiac arrest; cognitive status, ADL function and living situation, Brain Injury 22 (2008) 972-978. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. C.A. Anderson, D.B. Arciniegas, Cognitive sequelae of hypoxic-ischemic brain injury: a review, NeuroRehabilitation 26 (2010) 47-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. J.C. De la Torre, Cardiovascular risk factors promote brain hypoperfusion leading to cognitive decline and dementia, Cardiovascular Psychiatry and Neurology 2012 (2012) 367516. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. W. Middelkamp, V. Moulaert, A. Verbunt, et al., Life after survival: long-term daily life functioning and quality of life of patients with hypoxic brain injury as a result of a cardiac arrest, Clinical Rehabilitation 21 (2006) 425-431, Article Update Code: 20070629. Přejít k původnímu zdroji...
  11. L. Rosman, A. Whited, R. Lampert, et al., Cardiac anxiety after sudden cardiac arrest: severity, predictors and clinical implications, Internal Journal of Cardiology 181 (2015) 73-76. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. V. Moulaert, J.A. Verbunt, W.G. Bakx, et al., "Stand still..., and move on", a new early intervention service for cardiac arrest survivors and their caregivers: rationale and description of the intervention, Clinical Rehabilitation 14 (2011) 867-879. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. J. Torgersen, K. Strand, T.W. Bjelland, et al., Cognitive dysfunction and health-related quality of life after a cardiac arrest and therapeutic hypothermia, Acta Anaesthesiologica Scandinavica 54 (2010) 721-728. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. M. Mak, V.R. Moulaert, R.W. Pijls, J.A. Verbunt, Measuring outcome after cardiac arrest: construct validity of Cerebral Performance Category, Resuscitation 100 (2016) 6-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. S.W. Terman, T.A. Shields, B. Hume, R. Silbergleit, The influence of age and chronic medical conditions on neurological outcomes in out of hospital cardiac arrest, Resuscitation 89 (2015) 169-176. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. C.H. Hsu, J. Li, M.J. Cinousis, et al., Cerebral performance category at hospital discharge predicts long-term survival of cardiac arrest survivors receiving targeted temperature management, Critical Care Medicine 42 (2014) 2575-2581, Article Update Code: 000345255900013. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. B. Grunau, J.C. Reynolds, F.X. Scheuermeyer, et al., Comparing the prognosis of those with initial shockable and non-shockable rhythms with increasing durations of CPR: informing minimum durations of resuscitation, Resuscitation 101 (2016) 50-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. F. Tatsuma, M. Takehiro, D. Kent, et al., Predictors of favorable and poor prognosis in unwitnessed out-of-hospital cardiac arrest with a non-shockable initial rhythm, Internal Journal of Cardiology 176 (2014) 910-915. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. G. Lilja, G. Nilsson, N. Nielsen, et al., Anxiety and depression among out-of-hospital cardiac arrest survivors, Resuscitation 97 (2015) 68-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. L. Rosman, A. Whited, R. Lampert, et al., Cardiac anxiety after sudden cardiac arrest: severity, predictors and clinical implications, Internal Journal of Cardiology 181 (2015) 73-76. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. B.P. Yochim, A.E. Mueller, D.L. Segal, Late life anxiety is associated with decreased memory and executive functioning in community dwelling older adults, Journal of Anxiety Disorders 27 (2013) 567-575. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Z. Wu, Y. Fang, Comorbidity of depressive and anxiety disorders: challenges in diagnosis and assessment, Shanghai Archives of Psychiatry 26 (2014) 227-231. Přejít na PubMed...
  23. Z. Klemenc-Ketis, Life changes in patients after out-of-hospital cardiac arrest; the effect of near-death experiences, International Journal of Behavioral Medicine 20 (2013) 7-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. E. Wallin, I.M. Larsson, S. Rubertsson, M.L. Kristoferzon, Relatives' experiences of everyday life six months after hypothermia treatment of a significant other's cardiac arrest, Journal of Clinical Nursing 22 (2012) 1639-1646. Přejít k původnímu zdroji...
  25. D.T. Shek, Midlife crisis in Chinese men and women, Journal of Psychology 130 (1996) 109-119. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. J.P. Nolan, J. Soar, D.A. Zidenman, et al., European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 1. Executive summary, Resuscitation 81 (2010) 1219-1276. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. A. Truhlář, C.D. Deakin, J. Soar, et al., European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015 Section 4. Cardiac arrest in special circumstances, Resuscitation 95 (2015) 148-201. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. N. Mongardon, F. Dumas, S. Ricome, et al., Postcardiac arrest syndrome: from immediate resuscitation to long-term outcome, Annals of Intensive Care 1 (2011) 45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. M. Kopeček, H. Štěpánková, J. Lukavský, et al., Montreal cognitive assessment (MoCA): normative data for old and very old Czech adults, Applied Neuropsychology: Adult 24 (2017) 23-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. L. Kramská, Hodnocení premorbidního intelektu v neuropsychologii: český test čtení slov; Czech reading test (CRT), Propsyco, Otrokovice, ČR, 2014.
  31. A.T. Beck, R.A. Steer, G.K. Brown, BDI-II Manual, PsychoCorp., San Antonio, TX, 1996.
  32. K. Kvaal, I. Ulstein, I.H. Nordhus, K. Engedal, The Spielberger State-trait anxiety inventory (STAI): the state scale in detecting mental disorders in geriatric patients, International Journal of Geriatric Psychiatry 20 (2005) 629-634. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. J. Müllner, I. Ruisel, G. Farkaš, Dotazník na meranie úzkosti a úzkostlivosti, Psychodiagnostické a didaktické testy, 1980 Bratislava, SK.
  34. A. Temple, R. Porter, Predicting neurological outcome and survival after cardiac arrest, Continuing Education in Anaesthesia, Critical Care and Pain 12 (2012) 283-287. Přejít k původnímu zdroji...
  35. S. Bunker, D. Colquhoun, M. Esler, Review: Depression, social isolation, and certain life events are associated with the development of coronary heart disease, Evidence-Based Medicine 8 (2003) 189-189. Přejít k původnímu zdroji...
  36. M. Esler, M. Alvarenga, C. Pier, et al., The neuronal noradrenaline transporter, anxiety and cardiovascular disease, Journal of Psychoparmacology 20 (2016) 60-66. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. C.M. Albert, C.U. Chae, K.M. Rexrode, et al., Phobic anxiety and risk of coronary heart disease and sudden cardiac death among women, Circulation 111 (2005) 480-487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.