Cor Vasa 2017, 59(3):e222-e228 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2016.11.012

Psychosociální důsledky srdeční zástavy

Veronika Dostálová^a,b, Kamil Sedláček^c, Jan Bělohlávek^d, Radovan Turek^e, Martin Pretl^f, Ondřej Bezdíček^b,g,*

^a Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika

^b Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s. r. o., Praha, Česká republika

^c Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

^d II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika

^e Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Zlín, Česká republika

^f Neurologická ambulance a Spánková poradna INSPAMED, s. r. o., Praha, Česká republika

^g Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika

Úvod: Srdeční zástava (SZ) s následnou cerebrální hypoxií vede k multifaktoriálnímu poškození mozku. Kognitivní deficit a vyšší míra depresivních projevů jsou nejčastěji popisovanými psychickými důsledky SZ. Cílem předkládané studie je charakterizovat psychosociální důsledky SZ.

Metody: Průzkumného šetření se účastnilo 113 osob. K 62 pacientům po SZ bylo dle demografických charakteristik a premorbidní inteligenční úrovně přiřazeno 51 zdravých jedinců. Účastníkům byly předloženy testy kognitivní výkonnosti (Montreal Cognitive Assessment, MoCA), depresivních (Beck Depression Inventory-II, BDI-II) a úzkostných projevů (State-Trait Anxiety Inventory, STAI) a sociálních faktorů krize středního věku (Škála faktorů krize středního věku, ŠKSV).

Výsledky: Analýza ukázala, že pacienti po SZ vykazují nižší kognitivní výkonnost (p = 0,016) a vyšší míru symptomů aktuální úzkosti (p = 0,023). V úrovni depresivních symptomů (p = 0,435) a v dlouhodobé úzkostnosti (p = 0,542) se pacienti po SZ nelišili od kontrolního souboru. Ex-post facto analýza založená na logistické regresi poukazuje na to, že nejsilnějším psychologickým prediktorem SZ je pohlaví (OR = 4,45) a míra aktuálně prožívané úzkosti (OR = 0,50). Analýza diskriminační funkce ukazuje, že predikce vzniku SZ je závislá na věku, kognitivní výkonnosti a na míře aktuální úzkosti (λ = 0,81, p = 0,028).

Závěr: Výsledky studie ukazují, že SZ má významný vliv na rozvoj nežádoucích kognitivních a neuropsychiatrických projevů. Zařazení psychosociální péče a neuropsychiatrické léčby do komplexní péče o pacienty po SZ je žádoucí.

Klíčová slova: Deprese; Hypoxické poškození mozku; Kognitivní deficit; Krize středního věku; Srdeční zástava; Úzkost

Vloženo: 4. květen 2016; Revidováno: 18. listopad 2016; Přijato: 27. listopad 2016; Zveřejněno: 1. červen 2017  Zobrazit citaci