Cor Vasa 2016, 58(2):e238-e241 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2016.02.004

Impact of different perioperative intraluminal shunt insertion methods on final patient outcomes after carotid endarterectomy in a sample of 250 patients

Pavel Haninec^a, Filip Šámal^a,*, Tomáš Peisker^b, Richard Brzezny^c

^a Neurochirurgická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, Česká republika

^b Neurologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, Česká republika

^c Neurologické oddělení, Oblastní nemocnice Kladno, Kladno, Česká republika

Úvod a cíl: Karotická endarterektomie (CEA) je v současné době častým a z hlediska prevence cévní mozkové příhody (CMP) účinným výkonem. Operace v celkové anestezii jsou prováděny ve většině případů za elektrofyziologické peroperační monitorace pacienta s využitím somatosenzorických evokovaných potenciálů (SEP). Standardně se za monitorace SEP při poklesu amplitudy N20/P25 o více než 50 % při třech a více po sobě následujících souborech zavádí zkrat. Operace s použitím zkratu je spojena s vyšším rizikem poškození cévní stěny a s možnou centrální embolizací. Ve snaze minimalizovat počet pacientů se zavedeným intraluminálním zkratem jsme modifikovali kritéria načasování jeho zavedení při monitoraci SEP a tímto způsobem jsme operovaný soubor vyhodnotili.

Metodika: Do studie bylo retrospektivně zařazeno 250 pacientů (171 mužů, 79 žen, průměrný věk 67 let ± 8,55 SD, max. 86 let, min. 45 let) indikovaných k CEA. Zkrat jsme zaváděli až po kompletním vymizení odpovědí SEP bez reakce na anesteziologickou intervenci. Vyhodnotili jsme soubor pacientů operovaných s modifikovaným načasováním zavedení zkratu. Byly zaznamenány a porovnány neurologické komplikace (měřeny změnami v National Institute of Health Stroke Scale [NIHSS]).

Výsledky: V našem souboru bylo operováno 85,51 % pacientů pro symptomatickou stenózu vnitřní karotické tepny (ICA) s dosažením 2,80% 30denní mortality a morbidity (2,0% a 0,8%, tedy 5 a 2 pacienti). Tyto hodnoty jsou z hlediska publikovaných výsledků standardní. Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl periooperačních neurologických komplikací mezi skupinou SEP pozitivních a SEP negativních pacientů (2,9 % v SEP pozitivní skupině vs. 2,7 % v SEP negativní skupině pacientů, p = 0,79). Z tohoto pohledu nejsou SEP jediným faktorem, který dokáže predikovat výsledný neurologický pooperační nález. Pokles odpovědí SEP jsme pozorovali u 68 pacientů (27,2 %). Kompletní vymizení odpovědí s nutností zavedení zkratu jsme zaznamenali v pěti případech (2,0 %).

Závěr: Operace s modifikovaným načasováním zavedení zkratu vedla ke standardním výsledkům. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a riziku, které je spojeno se zavedením zkratu, je vhodné zabývat se v budoucnu podrobněji načasováním zavedení zkratu ve vztahu k monitoraci SEP a přizpůsobit optimální načasování zavedení zkratu individuálnímu průběhu operace.

Klíčová slova: Intraluminální zkrat; Karotická endarterektomie; Periprocedurální komplikace; Somatosenzorické evokované potenciály

Vloženo: 6. leden 2016; Přijato: 9. únor 2016; Zveřejněno: 1. duben 2016  Zobrazit citaci