Cor Vasa 2015, 57(3):e176-e180 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2015.03.007

Klinický význam resekce versus ponechání ouška levé síně při chirurgické ablaci fibrilace síní

Vojtěch Kurfirsta,b,*, Bohuslav Kutaa, Júlia Čanádyováa, Aleš Mokráčeka,b
a Kardiochirurgické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s., České Budějovice, Česká republika
b Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice, Česká republika

Úvod: Resekce ouška levé síně (LS) v průběhu chirurgické ablace fibrilace síní (FS) by měla snižovat výskyt pooperační cévní mozkové příhody (CMP) a zároveň zvyšovat pravděpodobnost navození a udržení sinusového rytmu. Naše práce hodnotí efekt resekce ouška levé síně po chirurgické ablaci fibrilace síní.

Metodika: Provedli jsme rektrospektivní analýzu 599 pacientů, kteří podstoupili chirurgickou revaskularizaci myokardu a/nebo operaci srdeční chlopně s doprovodnou chirurgickou ablací fibrilace síní. Ouško LS bylo resekováno u 140 pacientů a ponecháno 459 pacientům. V průběhu hospitalizace a při jednoměsíčním a jednoletém sledování byly mezi oběma skupinami porovnávány následující faktory: výskyt transitorní ischemické ataky (TIA)/cévní mozkové příhody, navození a udržení sinusového rytmu, nutnost implantace kardiostimulátoru a úmrtí.

Výsledky: Pacienti, kteří podstoupili resekci ouška LS, byli starší, častěji měli perzistující FS a častěji podstoupili biatriální ablaci. V této skupině byly zaznamenány delší časy mimotělního oběhu a delší časy aortální svorky. V průběhu pooperačního sledování byl u pacientů po resekci ouška LS zjištěn nižší výskyt TIA/CMP a nižší mortalita.

Závěr: U skupiny s resekovaným ouškem LS byl nalezen trend nižšího výskytu TIA/CMP a statisticky významný pokles mortality. Toto zjištění by mohlo podpořit rutinní resekci ouška LS během chirurgické ablace fibrilace síní.

Klíčová slova: Cévní mozková příhoda; Fibrilace síní; Ponechání ouška levé síně; Resekce ouška levé síně

Vloženo: 25. leden 2015; Revidováno: 5. březen 2015; Přijato: 6. březen 2015; Zveřejněno: 1. červen 2015  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kurfirst V, Kuta B, Čanádyová J, Mokráček A. Klinický význam resekce versus ponechání ouška levé síně při chirurgické ablaci fibrilace síní. Cor Vasa. 2015;57(3):e176-180. doi: 10.1016/j.crvasa.2015.03.007.
Stáhnout citaci

Reference

  1. M. Nakamura, H. Niinuma, M. Chiba, et al., Effect of the Maze procedure for atrial fibrillation on atrial and brain natriuretic peptide, American Journal of Cardiology 79 (1997) 966-970. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. M.B. Zimmerman, E.H. Blaine, E.M. Stricker, Water intake in hypovolemic sheep: effects of crushing the left atrial appendage, Science 211 (1981) 489-491. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. P. Massoudy, S. Beblo, P. Raschke, et al., Influence of intact left atrial appendage on hemodynamic parameters of isolated Guinea pig heart, European Journal of Medical Research 3 (1998) 470-474. Přejít na PubMed...
  4. B.D. Hoit, M. Gabel, Influence of left ventricular dysfunction on the role of atrial contraction, Journal of the American College of Cardiology 36 (2000) 1713-1719. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. T. Tabata, T. Oki, N. Fukuda, et al., Influence of aging on left atrial appendage flow velocity patterns in normal subjects, Journal of the American Society of Echocardiography 9 (1996) 274-280. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. M. Bilge, B. Eryonucu, N. Guler, et al., Transesophageal echocardiography assessment of left atrial appendage function in untreated systemic hypertensive patients in sinus rhythm, Journal of the American Society of Echocardiography 13 (2000) 271-276. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. J.L. Blackshear, J.A. Odell, Appendage obliteration to reduce stroke in cardiac surgical patients with atrial fibrillation, Annals of Thoracic Surgery 61 (1996) 755-759. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. A.J. Camm, G.I.H. Lip, R. De Caterina, et al., 2012 focused update of the ESC Guidelines for the management of atrial fibrillation, European Heart Journal 33 (2012) 2719-2747. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. J.S. Healey, E. Crystal, A. Lamy, et al., Left Atrial Appendage Occlusion Study (LAAOS): results of a randomized controlled pilot study of left atrial appendage occlusion during coronary bypass surgery in patients at risk for stroke, American Heart Journal 150 (2005) 288-293. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. O. Onalan, E. Crystal, Left atrial appendage exclusion for stroke prevention in patients with nonrheumatic atrial fibrillation, Stroke 38 (2 Suppl.) (2007) 624-630. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. A.D. Nagpal, L. Torracca, A. Fumero, et al., Concurrent prophylactic left atrial appendage exclusion: results from a randomized controlled trial pilot study, European Journal of Cardiothoracic Surgery 36 (2009) 553-557. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. J.L. Cox, N. Ad, T. Palazzo, Impact of the maze procedure on the stroke rate in patients with atrial fibrillation, Journal of Thoracic and Cardiovascular Surgery 118 (1999) 833-840. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. W.J. Johnson, A.K. Ganjoo, C.D. Stone, The left atrial appendage: our most lethal human attachment: surgical implication, European Journal of Cardiothoracic Surgery 17 (2000) 718-722. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. S.H. Ostermayer, M. Reisman, P.H. Kramer, et al., Percutaneous left atrial appendage transcatheter occlusion (PLAATO) to prevent stroke in high-risk patients with nonrheumatic atrial fibrillation: results from the international multi-center feasibility trials, Journal of the American College of Cardiology 46 (2005) 9-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. H.T. Sie, W.P. Beukema, A.R. Misier, et al., Radiofrequency modified maze in patients with atrial fibrillation undergoing concomitant cardiac surgery, Journal of Thoracic and Cardiovascular Surgery 2 (2001) 249-256. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. J. Shirani, J. Alaeddini, Structural remodelling of the left atrial appendage in patients with chronic non-valvular atrial fibrillation: implications for thrombus formation, systemic embolism and assessment by TEE, Cardiovascular Pathology 9 (2000) 95-101. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. L. Di Biase, J.D. Burkhardt, P. Mohanty, et al., Left atrial appendage: an underrecognized trigger site for atrial fibrillation, Circulation 122 (2010) 109-118. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Y. Takahashi, P. Sanders, M. Rotter, M. Haissaguerre, Disconnection of the left atrial appendage for elimination of foci maintaining atrial fibrillation, Journal of Cardiovascular Electrophysiology 16 (2005) 917-919. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. J. Šťásek, J. Biz, Z. Vavera, et al., Percutaneous exclusion of the left atrial appendage in prevention of systemic embolism, Cor et Vasa 54 (2012) e156-e161. Přejít k původnímu zdroji...
  20. P. Kala, M. Aschermann, Novel methods in interventional cardiology and cardiac surgery, Cor et Vasa 54 (2012) e135-e136. Přejít k původnímu zdroji...
  21. A.S. Kanderian, A.M. Gillinov, G. Pettersson, et al., Success of surgical left atrial appendage closure, Journal of the American College of Cardiology 52 (2008) 924-929. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. M.A. Gillinov, G. Pettersson, D.M. Cosgrove III, Stapled excision of the left atrial appendage, Journal of Thoracic and Cardiovascular Surgery 129 (2005) 679-680. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. E.S. Katz, T. Tsiamtsiouris, R.M. Applebaum, Surgical left atrial appendage ligation is frequently incomplete: a transesophageal echocardiographic study, Journal of the American College of Cardiology 36 (2000) 468-471. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.