Cor Vasa 2014, 56(2):e153-e157 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2014.01.002

Prevalence noční a maskované hypertenze u pacientů se syndromem obstrukční spánkové apnoe

Milan Sova^a,*, Eliška Sovová^b, Milada Hobzová^a, Monika Kamasová^b, Jana Zapletalová^c, Vítězslav Kolek^a

^a Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

^b I. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

^c Ústav lékařské biofyziky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

Úvod: Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSA) je považován za rizikový faktor rozvoje a zhoršení míry arteriální hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocnění. Přítomnost maskované a noční hypertenze může mít významný dopad na zdraví těchto pacientů. Jejich prevalence v populaci není přesně známá.

Cíl: Zhodnotit prevalenci maskované a noční hypertenze u pacientů s OSA.

Soubor a metodika: Studie se zúčastnilo 97 (88 mužů) pacientů, průměrného věku 53,9 ± 9,7 roku, u kterých byla provedena polysomnografie s nálezem OSA indikovaného podle platných doporučených postupů k léčbě pomocí přetlakového dýchání. Dále byly zhodnoceny parametry OSA (index apnoe-hypopnoe [AHI], desaturační index [ODI], % doby spánku < 90% saturace krve kyslíkem [SpO2], průměrná noční SpO2), pacienti podstoupili fyzikální vyšetření včetně měření krevního tlaku v ordinaci, 24hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) a měření antropometrických parametrů.

Výsledky: U pacientů byly prokázány následující hodnoty parametrů OSA (průměr a směrodatná odchylka): AHI 54,6 ± 22,7, ODI 58,3 ± 24, % doby spánku < 90% SpO2 35,4 ± 25,1, průměrná noční SpO2 88,8 ± 5. Maskovaná hypertenze byla přítomna u 55 (56,7 %) pacientů, noční hypertenze u 79 (81,4 %) pacientů. Arteriální hypertenze byla správně kompenzována pouze u 15 (15,5 %) pacientů. Nebyla prokázána signifikantní závislost mezi výskytem noční hypertenze a AHI (p = 0,059), % doby spánku < 90% SpO2 (p = 0,516), průměrnou noční SpO2 (p = 0,167). Desaturační index byl u pacientů s noční hypertenzí signifikantně vyšší než u pacientů bez ní (p = 0,002). Nebyla prokázána korelace mezi maskovanou hypertenzí a AHI (p = 0,841), ODI (p = 0,137), průměrnou noční SpO2 (p = 0,991) a % doby spánku < 90% SpO2 (p = 0,896).

Závěr: U pacientů s OSA byl prokázán vysoký výskyt maskované a noční hypertenze, což může výrazně zvyšovat rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Klíčová slova: Arteriální hypertenze; 24hodinové monitorování krevního tlaku; Maskovaná hypertenze; Noční hypertenze; Obstrukční spánková apnoe

Vloženo: 18. říjen 2013; Revidováno: 9. leden 2014; Přijato: 11. leden 2014; Zveřejněno: 1. duben 2014  Zobrazit citaci