Cor Vasa 2014, 56(2):e145-e152 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2014.02.010

Kardiovaskulární příhody u pacientů se systémovým lupus erythematodes

Andrea Smržová^*, Pavel Horák, Martina Skácelová, Martin Žurek, Ladislava Fryšáková, Helena Vaverková

III. interní klinika - nefrologická, revmatologická a endokrinologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

Úvod: Systémový lupus erythematodes (SLE) je autoimunitní onemocnění charakteristické svým multiorgánovým postižením. Kardiovaskulární postižení zaujímá první místo v mortalitě pacientů se SLE. Nejčastější jsou perikarditida, chlopenní vady, převodní poruchy a arteriální hypertenze. V menší míře se vyskytuje také plicní hypertenze a koronární arteriitida. Žilní trombóza se v přímé souvislosti se SLE objevuje asi v 10 %. Velmi důležitým jevem je akcelerace aterosklerózy a její následné kardiocerebrální příhody. Nejčastěji jde o infarkt myokardu (IM), cévní mozkovou příhodu (CMP), tromboembolii (TEN), srdeční selhání a také náhlou smrt. Tato práce sleduje výskyt kardiovaskulárních příhod a jejich vztah k vybraným rizikovým faktorům v kohortě pacientů se SLE sledovaných v jednom klinickém centru (III. interní klinika, LF UP a FN Olomouc).

Metody: Soubor obsahuje 63 pacientů se SLE (ženy : muži = 54 : 9, průměrný věk 38,4 ± 12,7 roku, průměrná doba trvání choroby 143 ± 173,5 měsíce, BMI 24,74 ± 5,06, obvod pasu 83,38 ± 16,58 cm), 25 pacientů má lupusovou nefritidu. Tloušťka intimy a medie (IMT) byla měřena standardně ultrasonograficky, 10 mm proximálně od bifurkace a. carotis communis na obou stranách. Z laboratorních metod byly měřeny sérové koncentrace celkového cholesterolu (TC), triglyceridů (TG), lipoproteinů o nízké hustotě (LDL), lipoproteinů o vysoké hustotě (HDL), anti dsDNA, antinukleosomálních protilátek (ANUC), C3 a C4 složek komplementu a protilátek proti extrahovatelným nukleárním antigenům (ENA). Klinická aktivita choroby byla hodnocena pomocí indexů aktivity a kumulativního poškození SLEDAI a SLICC. Dále bylo využito dotazníkové metody ke zmapování tradičních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Podrobnou analýzou byly spočítány kumulativní dávky glukokortikoidů a dalších imunosupresiv, užívání antikoagulační, antiagregační terapie, medikace statiny a inhibitory enzymu konvertujícího angiotensin (ACE).

Výsledky: Anamnézu kardiovaskulární příhody (KVP) v průběhu SLE mělo 21 pacientů (33 %) - tři infarkty myokardu (4,7 % z celého souboru, 14 % ze všech KVP), osm cévních mozkových příhod (12,7 % z celého souboru, 38 % ze všech KVP) a 12 tromboembolických příhod (19 % z celého souboru, 57 % ze všech KVP). Dva pacienti měli kombinaci dvou manifestací - CMP a IM, CMP a embolie arteria pulmonalis (EAP). S přítomností KVP korelovala obezita, obvod pasu a boků, kouření, celkový cholesterol, LDL cholesterol, poměr TC/HDL, koncentrace apolipoproteinu A-1 a B.
Hraniční statistická významnost byla zaznamenána u aktivity choroby (SLEDAI), C-reaktivního proteinu stanoveného vysoce citlivou metodou (hs-CRP), pozitivity RNP protilátek, antikardiolipinových protilátek a lupus anticoagulans (p = 0,06). V hodnotě tloušťky intimy a medie se obě skupiny lišily jen hraničně (p = 0,07). Dále byly podrobněji analyzovány podskupiny pacientů i IM, CMP, TEN a arteriální hypertenzí.

Závěr: Práce poukazuje na vysoký výskyt KVP u SLE. Potvrzuje nutnost věnovat kardiovaskulární problematice v revmatologii pozornost.

Klíčová slova: Arteriální hypertenze; Cévní mozková příhoda; Infarkt myokardu; Kardiovaskulární příhoda; Systémový lupus erythematodes; Tloušťka intimy a medie; Tromboembolická příhoda

Vloženo: 21. listopad 2013; Revidováno: 14. únor 2014; Přijato: 15. únor 2014; Zveřejněno: 1. duben 2014  Zobrazit citaci