Cor Vasa 2013, 55(4):e391-e396 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.06.002

Srdeční selhání u pacientů s cirhózou jater

Radek Pudil^a,*, Radek Pelouch^a, Rudolf Praus^a, Martina Vašatová^b, Petr Hůlek^c

^a I. interní kardioangiologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové, Česká republika

^b Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové, Česká republika

^c II. interní gastroenterologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové, Česká republika

Cirhóza jater se spojena s významnými změnami hemodynamiky, které zahrnují hyperdynamickou cirkulaci se zvýšeným srdečním výdejem, srdeční frekvencí a poklesem systémové vaskulární rezistence. Termín cirhotická kardiomyopatie je definován přítomností chronického srdečního selhání, charakterizovaného nedostatečným vzestupem kontraktility v reakci na zátěž, poruchou diastolické relaxace levé komory a elektrokardiografickými změnami (prodloužením intervalu QT), to vše při absenci jiné vyvolávající příčiny. Klíčovou roli v diagnostice má echokardiografie, elektrokardiogram a vyšetření některých sérových markerů (natriuretických peptidů). Prognóza pacientů s cirhotickou kardiomyopatií je ovlivněna především srdečním selháním, ke kterému může dojít během invazivních zákroků (chirurgické operace, vytvoření transjugulárního portosystemického shuntu a transplantace jater). Doposud nebyla přijata žádná specifická terapie cirhotické kardiomyopatie. Terapie by měla vycházet z doporučení pro terapii jaterní cirhózy a srdečního selhání.

Klíčová slova: Cirhotická kardiomyopatie; Jaterní cirhóza; Srdeční selhání; Transjugulární portosystémový shunt

Vloženo: 19. prosinec 2012; Revidováno: 4. červen 2013; Přijato: 8. červen 2013; Zveřejněno: 1. srpen 2013  Zobrazit citaci