Cor Vasa 2013, 55(4):e391-e396 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.06.002

Srdeční selhání u pacientů s cirhózou jater

Radek Pudila,*, Radek Peloucha, Rudolf Prausa, Martina Vašatováb, Petr Hůlekc
a I. interní kardioangiologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové, Česká republika
b Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové, Česká republika
c II. interní gastroenterologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové, Česká republika

Cirhóza jater se spojena s významnými změnami hemodynamiky, které zahrnují hyperdynamickou cirkulaci se zvýšeným srdečním výdejem, srdeční frekvencí a poklesem systémové vaskulární rezistence. Termín cirhotická kardiomyopatie je definován přítomností chronického srdečního selhání, charakterizovaného nedostatečným vzestupem kontraktility v reakci na zátěž, poruchou diastolické relaxace levé komory a elektrokardiografickými změnami (prodloužením intervalu QT), to vše při absenci jiné vyvolávající příčiny. Klíčovou roli v diagnostice má echokardiografie, elektrokardiogram a vyšetření některých sérových markerů (natriuretických peptidů). Prognóza pacientů s cirhotickou kardiomyopatií je ovlivněna především srdečním selháním, ke kterému může dojít během invazivních zákroků (chirurgické operace, vytvoření transjugulárního portosystemického shuntu a transplantace jater). Doposud nebyla přijata žádná specifická terapie cirhotické kardiomyopatie. Terapie by měla vycházet z doporučení pro terapii jaterní cirhózy a srdečního selhání.

Klíčová slova: Cirhotická kardiomyopatie; Jaterní cirhóza; Srdeční selhání; Transjugulární portosystémový shunt

Vloženo: 19. prosinec 2012; Revidováno: 4. červen 2013; Přijato: 8. červen 2013; Zveřejněno: 1. srpen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pudil R, Pelouch R, Praus R, Vašatová M, Hůlek P. Srdeční selhání u pacientů s cirhózou jater. Cor Vasa. 2013;55(4):e391-396. doi: 10.1016/j.crvasa.2013.06.002.
Stáhnout citaci

Reference

  1. H.J. Kowalski, W.H. Abelmann, The cardiac output at rest in Laennec's cirrhosis, Journal of Clinical Investigation 32 (10) (1953) 1025-1033. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. C. Caramelo, D. Fernandez-Muñoz, J.C. Santos, et al., Effect of volume expansion on hemodynamics, capillary permeability and renal function in conscious, cirrhotic rats, Hepatology 6 (1986) 129-134. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. M. Pozzi, S. Carugo, G. Boari, et al., Evidence of functional and structural cardiac abnormalities in cirrhotic patients with and without ascites, Hepatology 26 (1997) 1131-1137. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. F. Wong, P. Liu, L. Lilly, et al., Role of cardiac structural and functional abnormalities in the pathogenesis of hyperdynamic circulation and renal sodium retention in cirrhosis, Clinical Science (London) 97 (1999) 259-267. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. H. Kelbaek, A. Rabøl, I. Brynjolf, et al., Haemodynamic response to exercise in patients with alcoholic liver cirrhosis, Clinical Physiology 7 (1987) 35-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. S. Møller, J.H. Henriksen, Cardiovascular complications of cirrhosis, Postgraduate Medical Journal 85 (2009) 44-54.
  7. E.M. Zardi, A. Abbate, D.M. Zardi, et al., Cirrhotic cardiomyopathy, Journal of the American College of Cardiology 56 (7) (2010) 539-549. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. S. Møller, J.H. Henriksen, Cardiovascular dysfunction in cirrhosis. Pathophysiological evidence of a cirrhotic cardiomyopathy, Scandinavian Journal of Gastroenterology 36 (2001) 785-794. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. M.R. Zile, D.L. Brutsaert, New concepts in diastolic dysfunction and diastolic heart failure: part I. Diagnosis, prognosis and measurements of diastolic function, Circulation 105 (2002) 1387-1393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. S. Møller, J.H. Henriksen, Cardiovascular complications of cirrhosis, Gut 57 (2008) 268-278. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. R. Wiest, R.J. Groszman, The paradox of nitric oxide in cirrhosis and portal hypertension: too much, not enough, Hepatology 35 (2002) 478-491. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. J.H. Henriksen, S. Møller, S. Schifter, et al., High arterial compliance in cirrhosis is related to elevated circulating calcitonin gene-related peptide (CGRP) and low adrenaline, but not to activated vasoconstrictor systems, Gut 49 (2001) 112-118. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. J.G. Abraldes, Y. Iwakiri, M. Loureiro-Silva, et al., Mild increases in portal pressure upregulate vascular endothelial growth factor and endothelial nitric oxide synthase in the intestinal microcirculatory bed, leading to a hyperdynamic state, American Journal of Physiology-Gastrointestinal and Liver Physiology 290 (2006) G980-G987. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. S. Møller, H. Burchardt, C.G. Ogard, et al., Pulmonary blood volume and transit time in cirrhosis: relation to lung function, Liver International 26 (2006) 1072-1078. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. R.W. Schrier, Water and sodium retention in edematous disorders: role of vasopressin and aldosterone, American Journal of Medicine 119 (2006) S47-S53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. K. Brinch, S. Møller, F. Bendtsen, et al., Plasma volume expansion by albumin in cirrhosis. Relation to blood volume distribution, arterial compliance and severity of disease, Journal of Hepatology 39 (2003) 24-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. A. Umgelter, W. Reindl, F. Geisler, et al., Effects of TIPS on global end-diastolic volume and cardiac output and renal resistive index in ICU patients with advanced alcoholic cirrhosis, Annals of Hepatology 9 (1) (2010) 40-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. G.P. Aurigemma, W.H. Gaasch, Diastolic heart failure, The New England Journal of Medicine 351 (2004) 1097-1105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. W.C. Little, D.W. Kitzman, C.P. Cheng, Diastolic dysfunction as a cause of exercise intolerance, Heart Failure Reviews 5 (2000) 301-306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. N.X. Ortiz-Olvera, G. Castellanos-Pallares, L.M. Gómez-Jiménez, et al., Anatomical cardiac alterations in liver cirrhosis: an autopsy study, Annals of Hepatology 10 (3) (2011) 321-326. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. M. Cazzaniga, F. Salerno, G. Pagnozzi, et al., Diastolic dysfunction is associated with poor survival in cirrhotic patients with transjugular intrahepatic portosystemic shunt, Gut 56 (2007) 869-875. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. M. Hoeper, M. Krowka, C. Strassburg, Portopulmonary hypertension and hepatopulmonary syndrome, Lancet 363 (2004) 1461-1468. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. M. Bernardi, S. Calandra, A. Colantoni, et al., Q-T interval prolongation in cirrhosis: prevalence, relationship with severity, and etiology of the disease and possible pathogenetic factors, Hepatology 27 (1998) 28-34. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. M.T. Hendrickse, D.R. Triger, Vagal dysfunction and impaired urinary sodium and water excretion in cirrhosis, American Journal of Gastroenterology 89 (1994) 750-757.
  25. J.H. Henriksen, S. Fuglsang, F. Bendtsen, et al., Dyssynchronous electrical and mechanical systole in patients with cirrhosis, Journal of Hepatology 36 (2002) 513-520. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. A. Figueiredo, F. Romero-Bermejo, R. Perdigoto, P. Marcelino, The end-organ impairment in liver cirrhosis: appointments for critical care, Critical Care Research and Practice (2012) http://dx.doi.org/10.1155/2012/539412. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. G. La Villa, G. Barletta, P. Pantaleo, et al. Hemodynamic, renal, and endocrine effects of acute inhibition of nitric oxide synthase in compensated cirrhosis, Hepatology 34 (2001) 19-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. F. Wong, S. Siu, P. Liu, L. Blendis, Brain natriuretic peptide, is it a predictor of cardiomyopathy in cirrhosis?, Clinical Science 101 (2001) 651-657. http://dx.doi.org/10.1042/CS20010183. Přejít k původnímu zdroji...
  29. J.H. Henriksen, J.P. Gotze, S. Fuglsang, et al., Increased circulating pro-brain natriuretic peptide (proBNP) and brain natriuretic peptide (BNP) in patients with cirrhosis: relation to cardiovascular dysfunction and severity of disease, Gut 52 (2003) 1511-1517. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. D. Pateron, P. Beyne, T. Laperche, et al., Elevated circulating cardiac troponin I in patients with cirrhosis, Hepatology 29 (1999) 640-643. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. J. Genesca, A. Gonzalez, R. Catalan, et al., Adrenomedullin, a vasodilator peptide implicated in hemodynamic alterations of liver cirrhosis. Relationship to nitric oxide, Digestive Diseases and Sciences 44 (1999) 372-376. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. M. Vasatova, R. Pudil, V. Safka, et al., Elevated cardiac markers are associated with higher mortality in patients after transjugular intrahepatic portosystemic shunt insertion, Annals of Clinical Biochemistry 50 (2013) 122-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. J.C. García-Pagán, K. Caca, C. Bureau, et al., Early use of TIPS in patients with cirrhosis and variceal bleeding, The New England Journal of Medicine 362 (25) (2010) 2370-2379. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. T.D. Boyer, Z.J. Haskal, American Association for the Study of Liver Diseases. The role of transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) in the management of portal hypertension: update 2009, Hepatology 51 (1) (2010) 306. Přejít k původnímu zdroji...
  35. M. Huonker, Y.O. Schumacher, S. Soricher, et al., Cardiac function and haemodynamics in alcoholic cirrhosis and effects of the transjugular intrahepatic portosystemic stent shunt, Gut 44 (1999) 743-748. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. E. Lotterer, A. Wengert, W.E. Fleig, Transjugular intrahepatic portosystemic shunt: short-term and long-term effects on hepatic and systemic hemodynamics in patients with cirrhosis, Hepatology 29 (1999) 632-639. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. A. Montgomery, H. Ferral, R. Vasan, D.W. Postoak, MELD score as a predictor of early death in patients undergoing elective transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) procedures, Cardiovascular and Interventional Radiology 28 (3) (2005) 307-312. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. R. Pudil, R. Praus, P. Hulek, et al., Transjugular intrahepatic portosystemic shunt is associated with significant changes in mitral inflow parameters, Annals of Hepatology 12 (3) (2013) 464-470. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. A. Zambruni, F. Trevisani, P. Caraceni, M. Bernardi, Cardiac electrophysiological abnormalities in patients with cirrhosis, Journal of Hepatology 44 (2006) 994-1002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. F. Wong, Cirrhotic cardiomyopathy, Hepatology International 3 (1) (2009) 294-304. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.