Cor Vasa 2013, 55(4):e293-e300 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.07.002

Optimalizace srdeční resynchronizační léčby u non-responderů

Milan Sepšia,*, Lubomír Křivana, Milan Kozáka, Marek Šeboa, Martin Poloczeka, Jiří Jarkovskýb, Lukáš Rybkaa, Lenka Kubkováa, Jitka Vlašínováa, Jindřich Špinara
a Interní kardiologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, Brno, Česká republika
b Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) hraje významnou úlohu v terapii srdečního selhání u pacientů s nízkou ejekční frakcí. Nicméně, signifikantní část pacientů se po implantaci SRL přístroje nezlepší. Optimalizace atrioventrikulárního a interventrikulárního intervalu může pomoct zlepšit klinický stav pacientů.

Cíl: Cílem práce je porovnat optimalizaci atrioventrikulárního a interventrikulárního intervalu pomocí neinvazivního měření plochy pod křivkou transaortálního průtoku (aortic VTI) a pomocí invazivního měření maximální hodnoty první derivace tlaku v levé komoře (LVdP/dtmax) a pomocí algoritmu QuickOpt.

Metodika: Patnáct non-responderů bylo optimalizováno neinvazivně - pomocí aortic VTI v porovnání s metodou QuickOpt. Kontrolní vyšetření bylo provedeno za tři měsíce: klinické a echokardiografické vyšetření. Deset non-responderů bylo optimalizováno invazivně - pomocí LVdP/dtmax v porovnání s metodou QuickOpt. Kontrolní vyšetření bylo provedeno za tři měsíce: klinické a echokardiografické vyšetření.

Výsledky: Ve skupině s neinvazivní optimalizací (věk 74,3 roku [65,3; 84,3], 83,4 % mužů, etiologie: 66 % ischemická choroba srdeční, třída NYHA před optimalizací III v 66,7 %, III-IV ve 33,3 %, ejekční frakce levé komory 23,0 % [15,0; 32,0]) jsme nepotvrdili korelaci optimálního atrioventrikulárního a interventrikulárního intervalu zjištěného pomocí obou metod. Optimalizace měla vliv na zkrácení komplexu QRS. Po třech měsících sledování nebyla nalezena statisticky signifikantní změna v ejekční frakci a jiných parametrech ultrazvukového vyšetření či třídy NYHA. Ve skupině pacientů s invazivní optimalizací (věk 76,7 roku [66,6; 82,4], 90 % mužů, etiologie: 60 % ischemická choroba srdeční, třída NYHA před optimalizací III v 50 %, III-IV v 50 %, ejekční frakce levé komory 29,5 % [10,0; 35,0]) jsme nepotvrdili korelaci optimálního atrioventrikulárního a interventrikulárního intervalu zjištěného pomocí obou metod. Optimalizace měla vliv na zkrácení komplexu QRS. Po třech měsících jsme zjistili zlepšení ejekční frakce levé komory, ale ostatní echokardiografické parametry či třída NYHA zůstaly nezměněny.

Závěr: Použití měření plochy pod křivkou transaortálního průtoku při optimalizaci srdeční resynchronizační léčby nepřineslo pacientům non-responderům užitek - echokardiografické parametry ani třída NYHA se při tříměsíčním sledování nezměnily. Použití invazivního měření maximální hodnoty první derivace tlaku v levé komoře vedlo ke zlepšení ejekční frakce, třída NYHA však zůstala nezměněna.

Klíčová slova: Echokardiografie; Hemodynamika; Chronické srdeční selhání; Optimalizace; Srdeční resynchronizační léčba

Vloženo: 3. leden 2013; Revidováno: 2. červenec 2013; Přijato: 3. červenec 2013; Zveřejněno: 1. srpen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sepši M, Křivan L, Kozák M, Šebo M, Poloczek M, Jarkovský J, et al.. Optimalizace srdeční resynchronizační léčby u non-responderů. Cor Vasa. 2013;55(4):e293-300. doi: 10.1016/j.crvasa.2013.07.002.
Stáhnout citaci

Reference

  1. C. Linde, W.T. Abraham, M.R. Gold, et al., Randomized trial of cardiac resynchronization in mildly symptomatic heart failure patients and in asymptomatic patients with left ventricular dysfunction and previous heart failure symptoms, Journal of the American College of Cardiology 52 (23) (2008) 1834-1843. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. W.T. Abraham, J.B. Young, A.R. León, et al., Effects of cardiac resynchronization on disease progression in patients with left ventricular systolic dysfunction, an indication for an implantable cardioverter-defibrillator, and mildly symptomatic chronic heart failure, Circulation 110 (18) (2004) 2864-2868. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. J.C. Daubert, L. Saxon, P.B. Adamson, et al., 2012 EHRA/HRS expert consensus statement on cardiac resynchronization therapy in heart failure: implant and follow-up recommendations and management, Heart Rhythm 9 (9) (2012) 1524-1576. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. L. Zanolla, P. Zardini, Selection of endpoints for heart failure clinical trials, European Journal of Heart Failure 5 (6) (2003) 717-723. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. J.C. Hsu, S.D. Solomon, M. Bourgoun, et al., Predictors of super-response to cardiac resynchronization therapy and associated improvement in clinical outcome: the MADIT-CRT (Multicenter Automatic Defibrillator Implantation Trial With Cardiac Resynchronization Therapy) study, Journal of the American College of Cardiology 59 (25) (2012) 2366-2373. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. K.A. Ellenbogen, M.R. Gold, T.E. Meyer, et al., Primary results from the SmartDelay determined AV optimization: a comparison to other AV delay methods used in cardiac resynchronization therapy (SMART-AV) trial: a randomized trial comparing empirical, echocardiography-guided, and algorithmic atrioventricular delay programming in cardiac resynchronization therapy, Circulation 122 (25) (2010) 2660-2668. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. J.H. Baker II, J. Kenzie III, S. Beau, et al., Acute evaluation of programmer-guided AV/PV and VV delay optimization comparing an IEGM method and echocardiogram for cardiac resynchronization therapy in heart failure patients and dual-chamber ICD implants, Journal of Cardiovascular Electrophysiology 18 (2) (2007) 185-191. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. M.A. Quiñones, C.M. Otto, M. Stoddard, et al., Recommendations for quantification of Doppler echocardiography: a report from the Doppler Quantification Task Force of the Nomenclature and Standards Committee of the American Society of Echocardiography, Journal of the American Society of Echocardiography 15 (2) (2002) 167-184. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. D. Mehta, S. Gilmour, D.E. Wardet, et al., Optimal atrioventricular delay at rest and during exercise in patients with dual chamber pacemakers: a non-invasive assessment by continuous wave Doppler, British Heart Journal 61 (2) (1989) 161-166. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. N.S. Sawhney, A.D. Waggoner, S. Garhwal, et al., Randomized prospective trial of atrioventricular delay programming for cardiac resynchronization therapy, Heart Rhythm 1 (5) (2004) 562-567. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. D.A. Kass, W.L. Maughan, Z.M. Guo, et al., Comparative influence of load versus inotropic states on indexes of ventricular contractility: experimental and theoretical analysis based on pressure-volume relationships, Circulation 76 (6) (1987) 1422-1436. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. A. Auricchio, C. Stellbrink, M. Block, et al., Effect of pacing chamber and atrioventricular delay on acute systolic function of paced patients with congestive heart failure, Circulation 99 (23) (1999) 2993-3001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. B.M. van Gelder, F.A. Bracke, A. Meijer, et al., Effect of optimizing the VV interval on left ventricular contractility in cardiac resynchronization therapy, American Journal of Cardiology 93 (12) (2004) 1500-1503. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. W.T. Abraham, D. Gras, C.M. Yu, et al., Rationale and design of a randomized clinical trial to assess the safety and efficacy of frequent optimization of cardiac resynchronization therapy: the Frequent Optimization Study Using the QuickOpt Method (FREEDOM) trial, American Heart Journal 159 (6) (2010) 944-948. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. B. K. Fornwalt, W.W. Sprague, P. BeDell, et al., Agreement is poor among current criteria used to define response to cardiac resynchronization therapy, Circulation 121 (2010) 1985-1991. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. H. Burri, H. Sunthorn, P. Dorsaz, et al., Thresholds and complications with right ventricular septal pacing compared to apical pacing, Pacing and Clinical Electrophysiology 30 (Suppl. S1) (2007) S75-S78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. J.E. Kerlan, N.S. Sawhney, A.D. Waggoner, et al., Prospective comparison of echocardiographic atrioventricular delay optimization methods for cardiac resynchronization therapy, Heart Rhythm 3 (2) (2006) 148-154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. S.E. Hardt, S.H. Yazdi, A. Bauer, et al., Immediate and chronic effects of AV-delay optimization in patients with cardiac resynchronization therapy, International Journal of Cardiology 115 (3) (2007) 318-325. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. G. Boriani, C.P. Müller, K.H. Seidl, et al., Randomized comparison of simultaneous biventricular stimulation versus optimized interventricular delay in cardiac resynchronization therapy. The Resynchronization for the HemodYnamic Treatment for Heart Failure Management II implantable cardioverter defibrillator (RHYTHM II ICD) study, American Heart Journal 151 (5) (2006) 1057-1065. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. R.K. Rao, U.N. Kumar, J. Schafer, et al., Reduced ventricular volumes and improved systolic function with cardiac resynchronization therapy: a randomized trial comparing simultaneous biventricular pacing, sequential biventricular pacing, and left ventricular pacing, Circulation 115 (16) (2007) 2136-2144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. B.M. van Gelder, A. Meijer, F.A. Bracke, The optimized V-V interval determined by interventricular conduction times versus invasive measurement by LVdP/dtMAX, Journal of Cardiovascular Electrophysiology 19 (9) (2008) 939-944. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. W.T. Abraham, et al., Results from the FREEDOM Trial-assess the safety and efficacy of frequent optimization of cardiac resynchronization therapy. SP08. Late-Breaking Clinical Trials, HRS 2010, Denver, Colorado, 2010.




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.