Cor Vasa 2011, 53(8-9):486-489 | DOI: 10.33678/cor.2011.119

Výsledky dvouleté spolupráce krajské kardiologie s Centrem pro plicní hypertenzi

Daniel Foldyna^1,*, Pavel Jansa², Tomáš Snížek³, Zdeněk Klimsa¹

¹ Kardiovaskulární centrum, Nemocnice Jihlava

² Centrum pro plicní hypertenzi, II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha

³ Plicní oddělení, Nemocnice Jihlava, Česká republika

Úvod: Plicní hypertenze (PH) je syndrom charakterizovaný zvýšením středního tlaku v plicnici. Vyskytuje se u řady onemocnění srdce nebo plic, ale také jako důsledek primárního postižení plicních cév. Prognóza chronické PH je mimořádně nepříznivá a bez včasné léčby rychle progreduje k pravostrannému srdečnímu selhání a ke smrti. Prezentujeme soubor pacientů s PH, který je výsledkem dvouleté spolupráce krajské kardiologie s Centrem pro plicní hypertenzi ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a který částečně mapuje epidemiologickou situaci plicní arteriální hypertenze (PAH) v kraji Vysočina.

Soubor a metodika: V letech 2009 a 2010 bylo z celkových 6 244 transthorakálních echokardiografických vyšetření provedených na jihlavské kardiologii odesláno do expertního centra celkem 17 pacientů. Hlavním kritériem pro došetření byla přítomnost echokardiografických parametrů PH s odhadovaným klidovým systolickým tlakem v plicnici vyšším než 35-40 mm Hg, při vyloučení postkapilární etiologie PH.

Výsledky: Soubor tvoří celkem 17 pacientů, 53 % mužů a 47 % žen s průměrným věkem 61,2 ± 13,4 let. Diagnóza PH byla potvrzena u všech pacientů, střední tlak v plicnici byl v průměru 43,3 ± 10,6 mm Hg. Průměrný výsledek testu šestiminutovou chůzí byl 321 ± 98 m. Hodnota BNP při stanovení diagnózy byla v průměru 636 ± 403 ng/l. Počet pacientů ve funkční třídě NYHA I byl 0, v NYHA II byli čtyři pacienti (23,5 %), v NYHA III celkem 11 pacientů (64,7 %), v NYHA IV byli dva pacienti (11,8 %). Z hlediska etiologie šlo nejčastěji o PAH (10 pacientů) a chronickou trombembolickou plicní hypertenzi (čtyři pacienti). Odhadovaná minimální prevalence PAH v kraji je cca 20 případů na milion obyvatel.

Závěr: Naše dvouletá zkušenost krajského kardiocentra s diagnostikou PH poukazuje na význam systematického vyhledávání pacientů s PH a jejich dispenzarizaci. V dalším vývoji k lepší prognóze nemocných s PH totiž stále hraje nezastupitelnou roli časnější a preciznější diagnostika na všech úrovních systému péče o tyto nemocné.

Klíčová slova: Plicní hypertenze; Echokardiografická diagnostika; Krajské kardiocentrum

Zveřejněno: 1. srpen 2011  Zobrazit citaci