Cor Vasa 2010, 52(5-6):340-346 | DOI: 10.33678/cor.2010.086

Diagnostika a výsledky chirurgické léčby infekční endokarditidy

Jiří Pol^*, Jan Černý, Jiří Ondrášek, Barbora Žaloudíková, Dušan Vršanský, Tomáš Freiberger, Petr Němec

Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno, Česká republika

Cíl: Porovnání senzitivity standardních a molekulárně mikrobiologických metod k záchytu etiologického agens infekční endokarditidy. Zhodnocení výsledků chirurgické léčby infekční endokarditidy na našem pracovišti za období posledních pěti let (leden 2005-prosinec 2009). Stanovení a porovnání pětiletého kumulativního přežívání pacientů s nativní a protézovou endokarditidou.

Metodika: Analýza souboru 113 pacientů (76 mužů, 37 žen) průměrného věku 57 let, u nichž bylo na našem pracovišti provedeno 117 operací pro diagnózu infekční endokarditidy v období od ledna 2005 do prosince 2009. K identifikaci infekčního agens jsme použili vyšetření hemokultur, kultivaci peroperačně získaného materiálu a jeho vyšetření metodou PCR, byla stanovena senzitivita těchto vyšetření k záchytu infekčního agens. Zhodnotili jsme 30denní a roční mortalitu, stanovili a porovnali pětileté kumulativní přežívání pacientů s nativní a protézovou endokarditidou.

Výsledky: Etiologické agens infekční endokarditidy bylo na základě vyšetření hemokultur, kultivace a PCR vyšetření peroperačně získaného materiálu diagnostikováno v 98 (83,8 %) případech. Senzitivita záchytu agens byla nejvyšší u PCR vyšetření (77,8 %), nejnižší pak u kultivace peroperačně získaného materiálu (22,2 %).
Do měsíce od operace zemřelo 7 pacientů, 30denní mortalita byla 6,2 %, do jednoho roku od operace zemřelo 16 pacientů, roční mortalita byla 14,2 %. Po pěti letech přežívalo 89 pacientů, pětileté přežívání bylo 78,8 %. Pro relaps endokarditidy byli operováni 4 (3,5 %) nemocní. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl pětiletého přežívání mezi skupinou pacientů s nativní a protézovou endokarditidou, přesto byl patrný trend k horšímu přežívání pacientů s protézovou endokarditidou.

Závěry: Pokud nebylo agens primárně izolováno z hemokultur, je kultivace či PCR vyšetření peroperačně získaného materiálu další možností, jak stanovit etiologické agens infekční endokarditidy. Vzhledem k již nízké či nulové životnosti infekčního agens je PCR peroperačně získaného materiálu často jedinou možností stanovení mikrobiálního či mykotického původce endokarditidy. Zaznamenali jsme trend k horšímu přežívání pacientů s protézovou endokarditidou, tento rozdíl nebyl v našem souboru statisticky významný.

Klíčová slova: Infekční endokarditida; Diagnostika infekční endokarditidy; PCR diagnostika

Zveřejněno: 1. květen 2010  Zobrazit citaci