Cor Vasa 2010, 52(5-6):318-324 | DOI: 10.33678/cor.2010.083
Je diabetes mellitus významným prediktorem poruchy hojení sternotomie v případě použití dvou mamárních tepen odebraných jako skelet?
- 1 Kardiochirurgická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
- 2 Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého Olomouc, Olomouc, Česká republika
Cíl: Zhodnotit, jakou měrou ovlivňuje diabetes mellitus hojení sternotomie u pacientů podstupujících revaskularizaci myokardu, v případě použití dvou mamárních tepen odebraných jako skelet.
Metodika: Retrospektivně byl zhodnocen soubor 300 po sobě jdoucích nemocných s ICHS, kteří podstoupili plánovanou revaskularizaci myokardu. Vstupním kritériem byl věk do 70 let (včetně), ejekční frakce levé komory nad 40 % a hemodynamicky významná stenóza v povodí obou větví levé koronární tepny. Skupinu A tvořilo 150 operovaných, u kterých byla arteria thoracica interna použita bilaterálně, odebraná jako skelet bez okolních tkání, skupinu B tvořilo 150 operovaných s použitou jednou arteria thoracica interna, odebranou jako pedikl s okolními tkáněmi. Medián věku operovaných ve skupině A byl 59 let, medián věku operovaných ve skupině B byl 64 let. U všech pacientů bylo sledováno, zda se vyskytly poruchy hojení sternotomie hodnocené škálou 0 - zhojeno per primam, 1 - porucha hojení měkkých tkání, 2 - hluboký sternální infekt, současně se zhodnocením možných rizikových faktorů, se zaměřením na diabetes mellitus. Pro analýzu vlivu jednotlivých ukazatelů jako prediktorů pooperačních komplikací byla použita metoda multinomické logistické regrese.
Výsledky: Ve skupině A bylo 37 nemocných s diabetes mellitus. Ve skupině B 77 nemocných s diabetes mellitus. Při analýze celého souboru 300 operovaných se diabetes mellitus jako významný prediktor poruchy hojení sternotomie neprojevil. Jako jediný významný prediktor byl prokázán věk. Bodový odhad poměru šancí (OR) = 1,044 a jeho 95% konfidenční interval (CI) je v rozmezí 1,037-1,052. Typ operace se jako významný prediktor neprojevil.
V modelech pro každou skupinu A a B zvlášť nepůsobil diabetes mellitus ani věk jako statisticky významný prediktor. Analýza ve skupině A prokázala jediný významný prediktor, a to hyperlipidemii s OR = 4,971 (95% CI 1,228-20,124). Ve skupině B analýza žádný významný prediktor neodhalila.
Závěr: Na základě našich výsledků lze potvrdit, že v případě odběru obou arteria thoracica interna jako skelet není diabetes mellitus významným prediktorem poruchy hojení sternotomie.
Klíčová slova: Arteria thoracica interna; Diabetes mellitus; Poruchy hojení sternotomie
Zveřejněno: 1. květen 2010 Zobrazit citaci
ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | Chicago Notes | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
Reference
- Tatoulis J, Buxton BF, Fuller JA, et al. Total arterial coronary revascularization: technics and results in 3.220 patients. Ann Thorac Surg 1999;68:2093-2099.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Calafiore AM, Vitolla G, Iacó AL, et al. Bilateral internal mammary artery grafting: Midterm results of pedicled versus skeletonized conduits. Ann Thorac Surg 1999;67:1637-1642.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Lev-Ran O, Braunstein R, Nesher N, et al. Bilateral versus single internal thoracic artery grafting in oral-treated diabetic subsets: comparative seven-year outcome analysis. Ann Thorac Surg 2004;77:2039-2045.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Stevens LM, Carrier M, Perrault LP, et al. Influence of diabetes and bilateral internal thoracic artery grafts on long-term outcome for multivessel coronary artery bypass grafting. Eur J Cardiothorac Surg 2005;27:281-288.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Lytle B, Blackstone E, Loop F, et al. Two internal thoracic artery grafts are better than one. J Thorac Cardiovasc Surg 1999;117:855-872.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Gurevitch J, Paz Y, Shapira I, et al. Routine use of bilateral skeletonized internal mammary arteries for myocardial revascularization. Ann Thorac Surg 1999;68:406-412.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Berger MA, Rao V, Seidel RD, et al. Deep sternal wound infection: risk factors and outcomes. Ann Thorac Surg 1998;65:1050-1056.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Sabate EB, Grab JD, O'Brien SM, et al. Use of both internal thoracic arteries in diabetic patients increases deep sternal wound infection. Ann Thorac Surg 2007;83:1002-1006.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Toumpoulis IK, Theakos N, Dunning J. Does bilateral internal thoracic artery harvest increase the risk of mediastinitis? Interact Cardiovasc Thorac Surg 2007;6:787-792.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Uva MS, Braunberger E, Fischer M, et al. Does bilateral internal thoracic artery grafting increase surgical risk in diabetic patients? Ann Thorac Surg 1998;65:2051-2055.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Bical OM, Khoury W, Fromes Y, et al. Routine use of bilateral skeletonized internal thoracic artery grafts in middle-aged diabetic patients. Ann Thorac Surg 2004;78:2050-2053.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Berdajs D, Zünd G, Turina MI, et al. Blood supply of the sternum and its importance in internal thoracic artery harvesting. Ann Thorac Surg 2006;81: 2155-2159.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Němec P, Bruk V, Gwozdziewicz M, et al. Srovnání peroperačních průtoků při revaskularizaci povodí levé věnčité tepny mezi tepenným Y graftem a klasickou revaskularizací pomocí levé arteria thoracica interna a žilních štěpů. Cor Vasa 2007;49:216-221.
Přejít k původnímu zdroji...
- Guo-Wei H, Yang CQ, Starr A. Overview of the nature of vasoconstriction in arterial grafts for coronary surgery. Ann Thorac Surg 1995;59:676-683.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Thourani VH, Weintraub WS, Stein B, et al. Influence of diabetes mellitus on early and late outcome after coronary artery bypass grafting. Ann Thorac Surg 1999;67:1045-1052.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Lorusso R, Pentiricci S, Raddino R, et al. Influence of type 2 diabetes on functional and structural properties of coronary artery bypass conduits. Diabetes 2003;52:2814-2820.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Chowdhury UK, Airan B, Mishra PK, et al. Histopathology and morphometry of radial artery conduits: basic study and clinical application. Ann Thorac Surg 2004;78:1614-1621.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Choudhary BP, Antoniades C, Brading AF, et al. Diabetes mellitus as a predictor for radial artery vasoreactivity in patients undergoing coronary artery bypass grafting. J Am Coll Cardiol 2007;50:1047-1053.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Sabik JF, Blackstone EH, Gillinov AM, et al. Occurrence and risk factors for reintervention after coronary artery bypass grafting. Circulation 2006; 114:I454-I460.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Calafiore AM, Di Mauro M. Bilateral internal mammary artery grafting. Expert Rev Cardiovasc Ther 2006;4:395-403.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Gwozdziewicz M. Arteriální revaskularizace myokardu. Praha: Grada Publishing, 2007:27-34.