Cor Vasa 2008, 50(10):385-392 | DOI: 10.33678/cor.2008.137

Srdeční selhání a fibrilace síní

Růžena Lábrová*, Jindřich Špinar
Interní kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

Srdeční selhání a fibrilace síní jsou mnohdy nazývány epidemiemi 21. století. U těchto onemocnění dochází k výraznému nárůstu výskytu s přibývajícím věkem pacientů, typický je pacient starší než 70 let. Základem úspěchu farmakologické léčby je účinná perorální antikoagulace a individuální rozhodnutí mezi kontrolou rytmu nebo kontrolou frekvence, s hlavním cílem zabránit náhlé srdeční smrti či progresi srdečního selhání. Optimální farmakologická léčba srdečního selhání by měla kontrolovat symptomy a zabraňovat vzniku nové fibrilace síní. Zda kontrolovat rytmus, nebo frekvenci v léčbě fibrilace síní, bylo zatím zkoumáno především u pacientů se zachovanou ejekční frakcí levé komory, tedy bez srdečního selhání. Některá pozorování však upozorňují na to, že udržení sinusového rytmu významně zlepšuje prognózu srdečního selhání a zabraňuje zhoršování. Ablace atrioventrikulární junkce s následnou stimulací, případně biventrikulární stimulací, se zdají být prospěšné především u nemocných s těžkým srdečním selháním. Ablace ostia, nebo ještě lépe elektrická izolace plicních žil chirurgickým řešením nebo radiofrekvenční ablací, je moderní metodou volby.

Klíčová slova: Fibrilace síní; Srdeční selhání; Kontrola rytmu; Kontrola frekvence; Ablace; Stimulace

Zveřejněno: 1. říjen 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lábrová R, Špinar J. Srdeční selhání a fibrilace síní. Cor Vasa. 2008;50(10):385-392. doi: 10.33678/cor.2008.137.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Cleland JGF, Swedberg K, Follath F, et al. The EuroHeart Failure survey programme - a survey on the quality of care among patients with heart failure in Europe. Part 1: Patient characteristics and diagnosis. Eur Heart J 2003;24:442-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Cowie MR, Mosterd A, Wood MA, et al. The epidemiology of heart failure. Eur Heart J 1997;18:208-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Fonarow GC for the ADHERE Scientific Advisory Committee: The Acute Decompensated Heart Failure (ADHERE) National registry: Opportunities to improve care of patients hospitalised with acute decompensated heart failure. Rev Cardiovasc Med 2003;4:S21-S30.
    4. Nieminen MS, Boehm M, Cowie MR, et al. Executive summary of the guidelines on the diagnosis and treatment of acute heart failure. Eur Heart J 2005;26: 383-416.
    5. Nieminen M, Brutsert D, Dickstein K, et al. EuroHeart Failure Survey II (EHFS II): a survey on hospitalised acute heart failure patients: description of population. Eur Heart J 2006;27:2725-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Padelleti L, Pieragnoli P, Jentzen V, Schuchert A. The comorbidity of atrial fibrillation and heart failure: a chalenge for eletrical therapies. Eur Heart J 2007;9 (Suppl 1):181-6. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Špinar J, Janský P, Kettner J, Málek I. Doporučení pro diagnostiku a léčbu akutního srdečního selhání. Cor Vasa 2006;48:K3-31.
    8. Špinar J, Hradec J, Meluzín J, et al. Doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání ČKS 2006. Cor Vasa 2007;49:K5-K33.
    9. Špinar J, Aschermann M, Al-Hiti H, et al. Databáze akutního srdečního selhání na specializovaných kardiologických klinikách. Cor Vasa 2008;1:12-22. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Cha YM, Redfield MM, Shen WK, Gersh BJ. Atrial fibrillation and ventricular dysfunction: a vicious elektromechanical cycle. Circulation 2004;109:2839-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Adams KF Jr., Zannad F. Clinical definition and epidemiology of advanced heart failure. Am Heart J 1998;135: S204-S215. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Go AS, Hylek EM, Phiulips KA, et al. Prevalence of diagnosed atrial fibrillation in adults national implications for rhytm management and stroke prevention: the Anticoagulation and Risk factors in Atrial Fibrilation (ATRIA) Study. JAMA 2001;285:2370-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Lábrová R. Epidemilogie fibrilace síní. Kardiol Rev: Kardiofórum 2007;5:6-10.
    14. Wang TJ, Larson MG, Lewy D, et al. Temporal relations of atrial fibrillation and congestive heart failure and their joint influence on mortality. The Framingham Heart Study. Circulation 2003;107:2920-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Čihák R, Heinz P. Doporučení pro léčbu fibrilace síní. Cor Vasa 2004;46:K46-K78.
    16. Fuster V, Ryden LE, Asinger RW, at al. ACC/AHA/ESC guidelines for the management of patients with atrial fibrillation: executive summary. J Am Coll Cardiol 2001; 38:1231-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Jaïs P, Haïssaguerre M, Shah DC, et al. A focal source of atrial fibrillation treated by discrete radiofrequency ablation. Circulation 1997;95:572-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Lévy S, Marek M, Coumel P, et al. Characterization of different subsets of atrial fibrillation in general practice in France. The ALFA Study. Circulation 1999;99: 3028-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Hsu LF, Sanders P, Carrigue S, et al. Catheter ablation for atrial fibrillation in congestive heart failure. N Engl J Med 2004;351:2373-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Pozzoli M, Cioffi G, Traversi E, et al. Predictors of primary atrial fibrillation and concomitant clinical and haemodynamic changes in patients with chronic heart failure: a prospective study in 344 patients with baseline sinus rhythm. J Am Coll Cardiol 1998;32:197-204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Khand AU, Gemmel I, Rankin AC, Cleland JG. Clinical events leading to the progression of heart failure: insight from national database of hospital discharges. Eur Heart J 2001;22:153-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Redfield MM, Kay GN, Jenkins LS, et al. Tachycardia-related cardiomypathy: a common cause of ventricular dysfunction in patients with atrial fibrillation referred for atrioventricular ablation. Mayo Clin Proc 2000;75: 790-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Ludka O, Špinar J, Pozdíšek Z, a spol. Profil nemocného se srdečním selháním hospitalizovaného na interním oddělení. Cor Vasa 2003;45:K 137.
    24. Spinar J, Ludka O, Musil V, et al. The profile and prognosis of patients hospitalised with heart failure; the value of discharge blood pressure and cholesterol. Intern Heart J 2008; v tisku.
    25. Dahlöf B, Devereux RB, Kjeldsen SE, for the LIFE investigators: Cardiovascular morbidity and mortality in the Losartan Intervention For Endpoints reduction in hypertension study (LIFE): a randomised trial against atenolol. Lancet 2002;359:995-1003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Wachtel K, Hornestam B, Lehto M, et al. Cardiovascular morbidity and mortality in hypertensive patients with a history of atrial fibrillation: The Losartan Intervention For Endpoints reduction in hypertension (LIFE) study. J Am Coll Cardiol 2005;45:705-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Wachtel K, Lehto M, Olsen MH, et al. Angiotensin II receptor blockade reduces new-onset atrial fibrillation and subsequent stroke compared to atenolol: Losartan Intervention For Endpoints reduction in hypertension (LIFE) study. J Am Coll Cardiol 2005;45:712-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. 2003 European Society of Hypertension - European Society of Cardiology guidelines for the management of arterial hypertension. Guidelines Committee. J Hypertens 2003;21:1011-53.
    29. Widimský J jr., Cífková R, Špinar J, et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů arteriální hypertenze - verze 2007. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Cor Vasa 2008;1:K3-K23.
    30. Wyse DG, Waldo AL, DiMarco JP, et al. A comparison of rate control and rhytm control in patients with atrial fibrillation. The Atrial Fibrillation Follow-up Investigation of Rhythm Management (AFFIRM) Investigators. N Engl J Med 2002;347:1825-45 Přejít k původnímu zdroji...
    31. Špinar J, Vítovec J. Fibrilace síní. Vnitř Lék 2003;49:748-53. Přejít na PubMed...
    32. The Stroke Prevention in Atrial Fibrilation Investigators. Predictors in thromboembolism in atrial fibrillation. I Clinical features of patients at risk. Ann Intern Med 1992;116:1-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Lukl J, Heinc P, et al. Moderní léčba arytmií. Praha: Grada Publishing, 2001:173-7.
    34. Wood MA, Brown-Mahoney C, Kay GN, Ellenbogen KA. Clinical outcome after ablation and pacing therapy for atrial fibrillation: a meta analysis. Circulation 2000;101: 1138-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Sweeney MO, Hellkamp AS, Ellenbogen KA, et al. Adverse effects of ventricular pacing on heart failure and atrial fibrillation among patients with normal QRS duration in clinical trial of pacemaker therapy for sinus node dysfunction. Circulation 2003;107:2932-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Leon AR, Greenberg JM, Kanuru N, et al. Cardiac resynchronization in patients with congestive heart failure and chronic atrial fibrillation: effect of upgrading to biventricular pacing after chronic right ventricular pacing. J Am Coll Cardiol 2002;39:1258-63. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Brignole M, Gammage M, Puggioni E, et al. Comparative assessment of right, left and biventricular pacing in patients with permanent atrial fibrillation. Eur Heart J 2005;26:712-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Catanzariti D, Maines M, Cemin C, et al. His bundle pacing does not induce ventricular dyssynchrony unlike conventional right ventricular apical pacing. An intrapatient acute comparison study. J Interv Card Elektrophysiol 2006;16:81-92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Carlson MD, Ip J, Messenger J, et al. Atrial Dynamic Overdrive Pacing Trial (ADOPT) Investigators: A new pacemaker algorhytm for the treatment of atrial fibrillation: results of the Atrial Dynamic Overdrive Pacing Trial (ADOPT). J Am Coll Cardiol 2003;42:627-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Bardy GH, Lee KL, Mark DB, et al, for the Sudden Cardiac Death in Heart Failure Trial (SCD-HeFT) Investigators. Amiodarone or an implantable cardioverter-defibrillator for congestive heart failure. N Engl J Med 2005;352:225-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Linde C. Implantable cardioverter-defibrillator treatment and resynchronisation in heart failure. Heart 2004;90: 231-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Morgan JM. The MADIT II and COMPANION studies: will they affect uptake of device treatment? Heart 2004; 90:243-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Moss AJ. MADIT-II and its implications. Eur Heart J 2003;24:16-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Bax JJ, Abraham T, Barold SS, et al. Cardiac resynchronization therapy, I: issues before device implantation. J Am Coll Cardiol 2005;46:2153-67. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Bax JJ, Abraham T, Barold SS, et al. Cardiac resynchronization therapy, II: issues during and after device implantation and unresolved questions. J Am Coll Cardiol 2005;46:2168-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Bax JJ, Bleeker GB, Marwick TH, et al. Left ventricular dyssynchrony predicts response and prognosis after cardiac resynchronization therapy. J Am Coll Cardiol 2004;44:1834-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Bradley DJ, Bradley EA, Baughman KL, et al. Cardiac resynchronization and death from progressive heart failure: a meta-analysis of randomized controlled trials. JAMA 2003;289:730-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Bristow MR, Saxon LA, Boehmer J, et al, for COMPANION Investigators: Cardiac-resynchronization therapy with or without an implantable defibrillator in advanced chronic heart failure. N Engl J Med 2004;350:2140-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Leclercq C, Walker S, Linde C et al, on behalf of the MUSTIC group: Comparative effects of permanent biventriculare and right ventricular pacing in heart failure patients with chronic atrial fibrillation. Eur Heart J 2002;23:1780-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Gasparini M, Aurichio A, Metra M, et al, for the Multicentre Longitudinal Observation Study (MILOS) Group: Long term survival in patients undergoing cardiac resynchronisation therapy: the importance of performing atrio-ventricular junction ablation in patients with permanent atrail fibrillation. Eur Heart J 2008;29: 1644-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Leclercq C, Mabo P. Cardiac resynchronisation therapy and atrial fibrillation. Do we have final answer? Eur Heart J 2008;29:1597-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano