Cor Vasa 2008, 50(9):338-342 | DOI: 10.33678/cor.2008.118

Léčba depresivní a úzkostné poruchy při ischemické chorobě srdeční

Milan Vrána*, Radkin Honzák1
1 Psychiatrická katedra IPVZ, Praha, Česká republika

Depresivní nebo úzkostná porucha (deprese/úzkost) zvyšuje při ischemické chorobě srdeční (ICHS) trombogenezi, atero-genezi a arytmogenezi. Eliminace deprese/úzkosti jako rizikového faktoru se proto stala novým cílem antidepresivní léčby při ICHS. Patogeneticky zaměřené laboratorní a klinické studie prokázaly, že antidepresiva inhibující zpětnou resorpci serotoninu (selective serotonin reuptake inhibitors [SSRI]) - paroxetin a sertralin - snižují po prodělaném infarktu myokardu a při stabilizování ICHS riziko trombogeneze, aterogeneze a arytmogeneze. Léčba antidepresivem (paroxetin, sertralin, fluoxetin) snížila také kardiovaskulární morbiditu a mortalitu ve dvou klinických studiích, do kterých byli zařazeni pacienti po prodělaném infarktu myokardu. Nizozemská studie MIND-IT, orientovaná na pacienty po prodělaném infarktu myokardu léčené mirtazapinem, a česká studie PrevenPar zahrnující neselektované pacienty s ICHS léčené v ordinacích praktických lékařů paroxetinem, shodně prokázaly, že u těch nemocných, u nichž přetrvávají po šesti měsících příznaky těžké a středně těžké deprese (non-respondeři) dochází v dalším průběhu sledování ke zvýšené četnosti závažných kardiovaskulárních komplikací. Riziko komplikací klesá s ústupem psychiatrických příznaků. Ve studii PrevenPar eliminovala do jednoho roku léčba paroxetinem u pacientů příznaky těžké a středně těžké deprese a zlepšila kvalitu jejich života.

Klíčová slova: Ischemická choroba srdeční; Depresivní nebo úzkostná porucha; Úspěšnost, neúspěšnost léčby anti-depresivy; Pozdní kardiovaskulární komplikace; Studie MIND-IT; Projekt PrevenPar

Zveřejněno: 1. září 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vrána M, Honzák R. Léčba depresivní a úzkostné poruchy při ischemické chorobě srdeční. Cor Vasa. 2008;50(9):338-342. doi: 10.33678/cor.2008.118.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Frazure-Smith N, Lespérance F. Reflection on depression as a cardiac risk factor. Psychosom Med 2005;67: S19-S25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Frazure-Smith N, Lespérance F. Depression and anxiety as predictor of 2-year cardiac events in patients with stable coronary disease. Arch Gen Psychiatry 2008;65:62-71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Shibeshi WA, Young-Xu Y, Blatt ChM. Anxiety worsens prognosis in patients with coronary artery disease. J Am Coll Cardiol 2007;49:2021-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Parashar S, Rumsfeld JS, Spertus JA, et al. Time course of depression and outcome of myocardial infarction. Arch Intern Med 2006;166:2035-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Grunau GL, Ratner PA, Goldner EM, Sheps S. Is early - and late onset depression after acute myocardial infarction associated with long-term survival in older adults? A population-based study. Can J Cardiol 2006; 22:473-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Thombs BD, Ziegelstein RC, Stewart DE, et al. Usefulness of persistent symptoms of depression to predict physical health status 12 months after an acute coronary syndrome. Am J Cardiol 2008;101:15-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Maletic V, Robinson M, Oakes T, et al. Neurobiology of depression: An integrated view of key findings. Int J Clin Pract 2007;61:2030-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Bruce EC, Musselman DL. Depression, alteration in platelet function, and ischemic heart disease. Psychosom Med 2005;67:S34-S36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Watkins LL, Blumenthal JA, Davidson JR, et al. Phobic anxiety, depression, and risk of ventricular arrhythmias in patient with coronary heart disease. Psychosom Med 2006;68:651-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Lespérance F, Frazure-Smith F, Théroux P, et al. The association between major depression and levels of soluble intracellular adhesion molecule 1, interleukin-6, and C-reactive protein in patients with recent acute coronary syndromes. Am J Psychiatry 2004;161:271-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Pilipčincová A, Poledne R. Deprese a prozánětlivý stav. Cor Vasa 2007;49:143-6. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Carney RM, Freeland KE, Veith RC. Depression, the autonomic system, and coronary artery disease. Psychosom Med 2005;67 (Suppl 1):S29-S33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. McFarlane A, Kamath MV, Fallen EL, et al. Effect of sertraline on recovery rate of cardiac autonomic function in depressed patients after acute myoacardial infarction. Am Heart J 2001;142:617-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Glassman AH, Bigger JT, Gaffney M, Van Zylt LT. Heart rate variability in acute coronary syndrome patients with major depression: influence of sertraline and mood improvement. Arch Gen Psychiatry 2007;64:1025-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Pollock BG, Laghrissi-Thode F, Wagner WR. Evaluation of platelet activation in depressed patients with ischemic heart disease after paroxetine or nortriptyline treatment. J Clin Pharmacol 2000;20:137-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Musselman DL, Marzec UM, Manatunga A, et al. Platelet reactivity in depressed patients treated with paroxetine. Arch Gen Psychiatry 2000;57:875-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Serebruany VL, Glassman AH, Malinin AI, et al. Platelet/endothellial biomarkers in depressed patients treated with the selective serotonin reuptake inhibitor sertraline after acute coronary events: the Sertraline Antidepressant Heart Attack Randomized Trial (SADHART). Platelet substudy. Circulation 2003;108: 939-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Sauer WH, Berlin JA, Kimmel SE. Effect of antidepressants and their relative affinity for the serotonin transporter on the risk of myocardial infarction. Circulation 2003;108:32-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Taylor CB, Youngblood ME, Catellier D, et al. Effects of antidepressant medication on morbidity and mortality in depressed patients after myocardial infarction. Arch Gen Psychiatry 2005;62:792-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. de Jonge P, Honig A, van Melle JP, et al. Nonresponse to treatment for depression following myocardial infarction: Association with subsequent cardiac events. Am J Psychiatry 2007;164:1371-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Vrána M. Prevence kardiovaskulárních komplikací paroxetinem u osob s ischemickou chorobou srdeční a s depresivní nebo úzkostnou poruchou. Projekt Prevent-Par. Cor Vasa 2007;49:147-51. Přejít k původnímu zdroji...
  22. Vrána M, Honzák R. Lze snížit kardiovaskulární riziko při ischemické chorobě srdeční léčbou deprese? Farmakoterapie 2006;3:318-21.
  23. Ziegelstein RC, Meuchel J, Kim TJ, et al. Selective serotonin reuptake inhibitors use by patients with acute coronary syndromes. Am J Med 2007;120:525-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Kachkovskij MA, Kriukov NN. Treatment of depression in patients with myocardial infarction with tianeptine. Kardiologia 2006;46:21-6.
  25. Gottlieb SS, Kop WJ, Thomas SA, et al. A double-blind placebo-controlled pilot study of controlled-release paroxetine on depression and quality of life in chronic heart failure. Am Heart J 2007;153:868-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Alvarez W, Pickworth KK. Safety of antidepressant drugs in the patients with cardiac disease. Pharmacotherapy 2003;23:754-71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.