Cor Vasa 2008, 50(9):322-327 | DOI: 10.33678/cor.2008.115

Detekce volné DNA v plazmě v transplantologii. Možnosti a úskalí

Jaroslav A. Hubáček1,2,*, Ivan Málek3, Yevgenie Vymětalová3, Romana Bohuslavová1,2, Miroslav Kocík3,4
1 Pracoviště experimentální medicíny, Institut klinické a experimentální medicíny
2 Centrum výzkumu chorob srdce a cév
3 Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny
4 IV. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika

Cíl studie: Analyzovat možnosti detekce volné DNA v plazmě, jako ukazatele akutní rejekce u pacientů po transplantaci srdce, a ověřit využití metody pro diagnostické účely.

Metodika: Pomocí metody řetězové polymerázové reakce (PCR) jsme analyzovali přítomnost různých úseků DNA v plazmě u pacientů po transplantaci srdce.

Výsledky: Na několika ukazatelích DNA jsme prokázali, že citlivost analýzy PCR není dostatečná (detekce ředění je maximálně okolo 1 : 50) pro průkaz nízké koncentrace dárcovské DNA v plazmě příjemce v případě použití forenzních markerů či běžných dvoualelických polymorfismů. Prokázali jsme asi 40% přítomnost Y chimerismu v tkáních získaných z ženských aort, což dále snižuje možnost použití PCR pro specifickou detekci volné DNA. Nicméně, použití nested PCR umožní detekci volné DNA (v případě analýz nekompetujících úseků DNA) dárcovského původu i při ředění 1: 1 000 000.

Závěr: Vzhledem k nízké citlivosti PCR pro danou aplikaci a vysoké míře chimerismu je nepravděpodobné, že by detekce pomocí volné DNA mohla být v blízké budoucnosti použita k rutinnímu vyšetření akutní rejekce.

Klíčová slova: Volná DNA; PCR; Transplantace srdce; Akutní rejekce

Zveřejněno: 1. září 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hubáček JA, Málek I, Vymětalová Y, Bohuslavová R, Kocík M. Detekce volné DNA v plazmě v transplantologii. Možnosti a úskalí. Cor Vasa. 2008;50(9):322-327. doi: 10.33678/cor.2008.115.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Málek I. Čtyřicet let od první transplantace srdce. Cor Vasa 2007;49:445. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Dorazilová Z, Málek I, Pirk J, a spol. Program transplantace srdce v IKEM v období od 31. 1. 1984 do 31. 5. 2005. Cor Vasa 2007;48:98-107. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Taylor DO, Edwards LB, Boucek MM, et al. Registry of the International Society for Heart and Lung Transplantation: Twenty-second official adult heart transplant report-2005. J Heart Lung Transplant 2005;24:945-55. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Frídl P, Urbanová D, Janota M, a spol. Neinvazivní diagnostika rejekce myokardu pomocí echokardiografie. Cor Vasa 1993;35:247-50.
  5. Vymětalová Y, Málek I. Akutní rejekce po transplantaci srdce. Kardiofórum 2005;3:12-5.
  6. Mehra MR, Uber PA, Ber WE, et al. Anything but a biopsy: noninvasive monitoring for cardiac allograft rejection. Curr Opin Cardiol 2002;17:131-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Málek I. Transplantace srdce. Pohled kardiologa. 1. vyd. Praha: Triton, 2004:108.
  8. Billingham ME, Cary NR, Hammond ME, et al. A working formulation for the standardization of nomenclature in the diagnosis of heart and lung rejection: Heart Rejection Study Group. The International Society for Heart Transplantation. J Heart Transplant 1990;9:587-93.
  9. Miller SA, Dykes DD, Polesky HF. A simple salting out procedure for DNA extraction from human nucleated cells. Nucleic Acid Res 1988;16:1215. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Hubáček JA, Poledne R. Inzerční/deleční polymorfismus v genu pro angiotenzin konvertující enzym a kardiovaskulární onemocnění. Cor Vasa 1999;41:149-54.
  11. Aliyadeh M, Bernard M, Danic B, et al. Quantitative assessment of hematopoetic chimerism after bone marrow transplantation by real-time quantitative polymerace chain reaction. Blood 2002;99:4618-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Leon SA, Shapiro B, Sklaroff DM, Yaros MJ. Free DNA in serum of cancer patiens and the effect of therapy. Cancer Res 1977;37:646-50.
  13. Lo YM, Corbetta N, Chamberlain PF, et al. Presence of fetal DNA in maternal plasma and serum. Lancet 1997; 350:485-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Lo YM, Tein MS, Lau TK, et al. Quantitative analysis of fetal DNA in maternal plasma and serum: implications for noninvasive prenatal diagnosis. Am J Hum Genet 1998;62:768-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Koopmans M, Hovinga ICLK, Baelde HJ, et al. Chimerism in kidneys, livers and hearts of normal women: implications for transplantation studies. Am J Transplant 2005; 5:1495-502. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Hubacek J, Vymetalova Y, Bohuslavova R, Kocik M, Malek I. Detection of donor DNA after heart transplantation: how far could it be affected by blood transfusion and donor chimerism. Transplant Proc 2007;39: 1593-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Krist D, Stein J, Zaniv I, Klein T. Assesing quantitative chimerism longitudinally: technical considerations, clinical applications and routine feasibility. Bone Marow Transplantation 2007;39:255-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Kocík M, Vymětalová Y, Málek I. Volná (nebuněčná) lidská DNA v tělních tekutinách - možnosti klinického využití. Čas Lék čes 2007;146:96-101.
  19. Claas F. Chimerism as a tool to induce clinical transplantation tolerance. Current Opinion in Immunology 2004;16:578-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Deng MC, Eisen HJ, Mehra MR, et al. Noninvasive discrimination of rejection in cardiac allograft recipients using gene expression profiling. Am J Transplant 2006;6:150-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Starling RC, Pham M, Valantine H, et al. Molecular testing in the management of cardiac transplant recipients: initial clinical experience. J Heart Lung Transplant 2006;25:1389-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.