Cor Vasa 2007, 49(6):216-221 | DOI: 10.33678/cor.2007.079

Srovnání peroperačních průtoků při revaskularizaci povodí levé věnčité tepny mezi tepenným Y graftem a klasickou revaskularizací pomocí levé arteria thoracica interna a žilních štěpů

Petr Němec^*, Vilém Bruk, Marek Gwozdziewicz, Andrea Steriovský, Martin Šimek, Petr Šantavý, Martin Troubil, Marián Benčat

Kardiochirurgická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika

Cíl:
Zhodnotit peroperační průtok tepenným Y graftem a jeho oběma raménky, který byl použit ke kompletní revaskularizaci povodí levé věnčité tepny, stanovit průtokovou rezervu Y graftu a porovnat získané výsledky s průtoky při klasické revaskularizaci povodí levé věnčité tepny.

Metodika:
Ve studii bylo zhodnoceno 300 pacientů, kteří podstoupili chirurgickou revaskularizaci myokardu. Byli rozděleni do dvou skupin: Skupina A - k revaskularizaci všech větví levé koronární tepny byl použit Y graft zkonstruovaný z obou skeletizovaně odebraných arteria thoracica interna (ATI). Skupina B - revaskularizace byla provedena klasickým postupem - levá ATI odebraná jako pedikl byla použita k revaskularizaci v povodí RIA. Ostatní tepny byly přemostěny žilními štěpy. Při hemodynamicky významné stenóze v povodí pravé koronární tepny byla tato tepna přemostěna žilním štěpem nebo štěpem z arteria radialis. Měření průtoků bylo provedeno: 1. in situ na začátku preparace, 2. po ukončení preparace ATI, 3. před začátkem našívání periferních anastomóz, 4. po ukončení periferních anastomóz při naložené aortální svorce, 5. po povolení aortální svorky a 6. před koncem operace. U všech nemocných byla provedena analýza kardiospecifických enzymů odebraných v intervalu 1 hod., 6 hod., 24 hod. a 48 hod. po operaci.

Výsledky:
Průtok skeletizovanou ATI ve skupině A byl vyšší než průtok ATI odebranou jako pedikl ve skupině B a na konci operace činil 31,1 ± 1,6 ml/min, resp. 26,7 ± 1,3 ml/min (p < 0,05). Průtok pravou ATI vedoucí na laterální stěnu levé komory byl významně nižší než průtok žilními štěpy (26,9 ± 1,5 ml/min, resp. 71,0 ± 3,7 ml/min, p < 0,05). Celkový průtok do povodí levé koronární tepny byl na konci operace ve skupině A 58,7 ± 2,0 ml/min a ve skupině B 97,3 ± 4,2 ml/min (p < 0,05). Průtoková rezerva činila 2,0 ve skupině A a 2,4 ve skupině B. Pooperační koncentrace troponinu T byla vyšší ve skupině B kvůli vyššímu počtu nemocných s pooperační ischemií.

Závěr:
Na základě našich výsledků lze tedy potvrdit funkčnost tepenného Y graftu zkonstruovaného z obou ATI. Tento graft má dostatečný pooperační klidový průtok, ale i průtokovou rezervu. To bylo potvrzeno i klinickými výsledky a koncentracemi pooperačních kardiospecifických enzymů. Tepenný Y graft tak můžeme pro revaskularizaci povodí levé koronární tepny plně doporučit.

Klíčová slova: Chirurgická revaskularizace myokardu; Průtok koronárními bypassy; Tepenný Y graft

Zveřejněno: 1. červen 2007  Zobrazit citaci