Cor Vasa 2007, 49(2):55-60 | DOI: 10.33678/cor.2007.022

Fibrilácia predsiení a diabetes mellitus: vplyv diabetu 2. typu na trvanie predsieňového vedenia, stanoveného vysokorozlišovacou elektrokardiografiou vlny P

Ivan Vranka*, Ľudovít Gašpar, Peter Penz, Lujza Štrbová, Andrej Dukát
II. interná klinika, Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava, Slovenská republika

Cieľ:
Cieľom tejto štúdie bolo zistiť vplyv diabetu 2. typu na parametre vysokorozlišovacej elektrokardiografie (VR-EKG) vlny P a niektoré echokardiografické parametre v spojitosti s rizikom vzniku fibrilácie predsiení (FP).

Metodika:
Vyšetrili sme 66 pacientov, ktorých sme rozdelili do troch skupín: skupina A - pacienti s paroxyzmálnou FP (n = 25), skupina B - pacienti s diabetes mellitus 2. typu a artériovou hypertenziou, bez paroxyzmálnej FP (n = 25) a skupina C - zdraví kontrolní jedinci (n = 16). U všetkých pacientov sme urobili VR-EKG vlny P a transtorakálnu echokardiografiu. U diabetikov v skupine B bola vyšetrená aj kardiálna autonómna neuropatia (KAN) batériou Ewingových testov.

Výsledky:
Pacienti v skupine A mali v porovnaní so skupinou C predĺženú filtrovanú vlnu P (FPD) (p ≤ 0,001) a zmenšenú strednú kvadratickú amplitúdu terminálnych 20 ms vlny P (RMS 20) (NS). Uvedené elektrokardiografické parametre boli spojené s významne zväčšenou ľavou predsieňou (LAD) (p ≤ 0,01), väčšou masou ľavej komory (LVM/BSA) (p ≤ 0,05) s častejšou diastolickou dysfunkciou ľavej komory (50 vs. 6 %). U diabetikov v skupine B bolo v porovnaní s kontrolnou skupinou C zistené menej výrazné predĺženie FPD (p ≤ 0,01), ale naopak výraznejší pokles RMS 20 (p ≤ 0,05), ako v skupine A. Kým LVM/BSA bola u diabetikov taktiež väčšia (p ≤ 0,05) a diastolická dysfunkcia ľavej komory častejšia (45 % vs. 6 %), LAD bol identický ako v kontrolnej skupine. Diabetici s vyšším stupňom KAN mali štatisticky významne predĺžené FPD (p ≤ 0,05).

Záver:
Diabetes mellitus, ako ochorenie predisponujúce k FP, ovplyvňuje parametre VR-EKG vlny P. U diabetikov sa na spomalenom predsieňovom vedení môže zúčastňovať diastolická dysfunkcia ľavej komory a KAN.

Klíčová slova: Fibrilácia predsiení; Vysokorozlišovacia elektrokardiografia vlny P; Diabetes mellitus; Ľavá predsieň; Kardiálna autonómna neuropatia; Diastolická dysfunkcia

Zveřejněno: 1. únor 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vranka I, Gašpar Ľ, Penz P, Štrbová L, Dukát A. Fibrilácia predsiení a diabetes mellitus: vplyv diabetu 2. typu na trvanie predsieňového vedenia, stanoveného vysokorozlišovacou elektrokardiografiou vlny P. Cor Vasa. 2007;49(2):55-60. doi: 10.33678/cor.2007.022.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Benjamin EJ, Levy D, Vaziri SM, D'Agostino RB, Belanger AJ, Wolf PA. Independent risk factors for atrial fibrillation on risk of death: Framingham study. JAMA 1994;271:840-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Savelieva I, Camm AJ. Clinical trends in atrial fibrillation at the turn of the millenium. J Intern Med 2001;250: 369-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Östgren CJ, Merlo J, Råstam L, Lindblad U. Atrial fibrillation and its association with type 2 diabetes and hypertension in Swedish community. Diabetes, Obesity and Metabolism 2004;6:367-74. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Lévy S. Factors predisposing to the Developement of Atrial Fibrillation. PACE 1997;20 [Pt. II]:2670-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Potpara T, Marinkovic-Eric J, Grujic M, Radojkovic-Cirovic B, Vujisic-Tesic B, Petrovic M. Effect of diabetes mellitus in recovery and maintance of sinus rhythm in patients with persistant atrial fibrillation. Srp Arh Celok Lek 2002;130:189-92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Sakamoto H, Okamoto E, Imataka K, Ieki K, Fujii J. Prediction of early development of chronic nonrheumatic atrial fibrillation. Jpn Heard J 1995;36:191-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Sugishita K, Shiono E, Sugiyama T, Ashida T. Diabetes influences the cardiac symptoms related to the atrial fibrillation. Circ J 2003;67:835-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Frost L, Hune LJ, Vestergaard P. Overweight and obesity as risk factors for atrial fibrillation or flutter: The Danish diet, Cancer, and health study. Am J Med 2005;118: 489-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Wasumi S, Kasanuki H, Arii H, et al. Association of sick sinus syndrome with hyperinsulinemia and insulin resistance in patients with non-insulin-dependent diabetes mellitus: report of four cases. Intern Med 1995; 34:1174-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Young ME, Mc Nulty P, Taegtmeyer H. Adaptation and maladaptation of the heart in diabetes: Part 2: potential mechanism. Circulation 2002;105:1861-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Škrha J. Diabetes mellitus. V: Aschermann M a spol. Kardiologie. Praha: Galén 2004:505-11.
    12. Vranka I, Penz P, Dukát A. Fibrilácia predsiení a diabetes mellitus. Souč Klin Pr 2005;2:29-32.
    13. Kučinský R, Gonsorčík J, Franko J, Rajnič A, Olexa P. Význam eletrokardiografie vlny P v klinickej kardiológii. Vnitř Lék 2000;2:130-5.
    14. Krahulec B. Význam a možnosti vyšetrovania autonómneho nervového systému u pacientov s diabetes mellitus. Noninvas Cardiol 1995;4:154-64.
    15. Fukunami M, Yamada T, Ohmori M, et al. Detection of patients at risk for paroxysmal atrial fibrillation during sinus rhythm by P wave-triggered signal-averaged electrocardiogram. Circulation 1991;83:162-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Dhala A, Underwood D, Leman R, et al. Signal-averaged P-wave analysis of normal controls and patients with paroxysmal atrial fibrillation: a study in gender differences, age dependence, and reproducibility. Clin Cardiol 2002;25:525-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Aytemir K, Aksoyek S, Yildirir A, Ozer N, Oto A. Prediction of atrial fibrillation recurrence after cardioversion by P wave signal-averaged electrocardiography. Intern J Cardiol 1999;70:15-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Abe Y, Fukunami M, Yamada T, et al. Prediction of transition to chronic atrial fibrillation by signal-averaged electrocardiography. Circulation 1997;96:2612-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Tsang TS, Gersh BJ, Appleton CP, et al. Left ventricular diastolic dysfunction as a predictor of the first diagnosed nonvalvular atrial fibrillation in 840 elderly men and women. J Am Coll Cardiol 2002;40:1636-44. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Tsang TS, Barnes ME, Gersh BJ, Bailey KR, Seward JB. Risks for atrial fibrillation and congestive heart failure in patients >/= 65 years of age with abnormal left ventricular diastolic relaxation. Am J Cardiol 2004; 93:54-8. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano