Cor Vasa 2003, 44(11):551-555

PTCA levé koronární tepny s uzávěrem u pacienta s kardiogenním šokem komplikujícím infarkt myokardu přední stěny. Dvouleté sledování.

Sławomir Dobrzycki¹, Przemysław Prokopczuk^1,*, Wacław Kochman¹, Bronisław Czech², Paweł Kralisz¹, Ewa Kucewicz-Czech³, Grzegorz Juszczyk³, Konrad Nowak¹

¹ Oddělení invazivní kardiologie

² Oddělení kardiochirurgie

³ Oddělení anesteziologie a intenzivní péče, Vojenská akademie, Bialystok, Polsko

Kardiogenní šok je nejzávažnější hemodynamickou komplikací akutního infarktu myokardu (AIM). V současnosti se vyskytuje u 5-10 % patientů s AIM. Kardiogenní šok je spojen s vysokou mortalitou, která se podle použité léčby pohybuje od 35 % až do 100 %. Nejčastěji se vyskytuje v případech akutního uzávěru r. interventricularis anterior (RIA) nebo hlavního kmene levé koronární tepny; výsledkem je infarkt myokardu postihující velkou část levé komory. Příčinou této komplikace ale může být i akutní uzávěr proximální části dominantní pravé koronární tepny nebo a. circumflexa. Článek popisuje úspěšnou léčbu pacienta s AIM přední stěny komplikovaným kardiogenním šokem, který byl přijat na místní kardiologickou kliniku s cílem provést urgentní invazivní diagnostiku a léčbu. Ihned po příjmu se objevila asystolie a byla provedena úspěšná kardiopulmonální resuscitace (KPR). Poté následovala koronarografie, která prokázala uzávěr kmene levé koronární tepny. Po koronarografii okamžitě následovala úspěšná primární perkutánní koronární intervence (PKI) uzavřené tepny. Po další 2 roky byl pacient sledován. Dva roky po primární PTCA pacient vykazuje mírné symptomy anginy pectoris (I. stupně podle CCS) a příznaky městnavého srdečního selhání (III. funkčního stupně podle NYHA).

Klíčová slova: Angioplastika; Infarkt myokardu; Kardiogenní šok

Zveřejněno: 1. listopad 2003  Zobrazit citaci