Cor Vasa 2003, 44(11):533-541

Porovnání léčby hypertenze a rizikového profilu hypertoniků v obecné populaci a na specializovaném pracovišti

Marie Jozífová^1,*, Renata Cífková¹, Zdenka Škodová¹, Eva Novozámská¹, Věra Adámková¹, Markéta Plášková¹, Ludmila Peterková¹, Věra Lánská², Rudolf Poledne³

¹ Pracoviště preventivní kardiologie

² Oddělení lékařské statistiky

³ Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Arteriální hypertenze postihuje v České republice více než jednu třetinu obyvatel středního věku, účinné kontroly hypertenze dosahuje necelých 20 % hypertoniků.

Cíl:
Porovnat léčbu hypertenze a rizikový profil medikamentózně léčených hypertoniků z populačního vzorku se souborem hypertoniků léčených na specializovaném pracovišti - Pracovišti preventivní kardiologie (PPK) v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Metodika:
V roce 2000/2001 byl v devíti okresech ČR vyšetřen 1% náhodně vybraný populační vzorek ve věku 25-64 let (1 684 mužů a 1 763 žen, respondence 63,8 % a 64,8 %). Ze souboru bylo pro tuto analýzu vybráno 622 hypertoniků medikamentózně léčených praktickým lékařem, které jsme porovnali se 691 za sebou jdoucími hypertoniky léčenými po dobu nejméně tří měsíců od července do listopadu v roce 2001 na PPK IKEM.

Výsledky:
Uspokojivé kontroly hypertenze (TK < 140/90 mm Hg) bylo dosaženo u 38,1 % medikamentózně léčených nemocných v populačním vzorku a u 75,1 % na PPK IKEM (p < 0,001). Soubory se signifikantně lišily v počtu antihypertenziv. Monoterapie antihypertenzivy byla podávána 47,3 % nemocným v populaci a 19,2 % pacientů léčených na PPK IKEM. Použití dvojkombinace bylo zjištěno u 35,0 % nemocných v populaci a u 33,3 % na PPK IKEM, trojkombinace byla častěji použita na PPK IKEM (30,7 % vs. 14,3 %), stejně jako kombinace čtyř léků (PPK IKEM 16,8 %, populace 3,4 %). Nejčastěji používanými léky byly betablokátory a diuretika. Z ostatní doprovodné medikace byla nejčastěji užívána kyselina acetylsalicylová (13,8 % nemocných z populačního vzorku, 53,4 % nemocných na PPK IKEM, p < 0,001) a statiny (v populaci 5,0 %, na PPK IKEM 47,9 %, p < 0,001). Rizikový profil byl příznivější v souboru léčeném na specializovaném pracovišti: celkový cholesterol, LDL-cholesterol, triglyceridy a BMI byly signifikantně nižší u nemocných léčených na PPK IKEM než v populaci u obou pohlaví. U mužů léčených na specializovaném pracovišti byla kromě těchto nálezů zjištěna nižší glykemie a menší poměr pas/boky.

Závěr:
Kontrola hypertenze i rizikový profil byly příznivější v souboru pacientů léčených na specializovaném pracovišti. Příčinou je pravděpodobně agresivnější léčba antihypertenzivy, léčba dalších rizikových faktorů a vyšší vzdělání osob sledovaných na PPK IKEM. Výsledky naznačují, že uspokojivé kontroly hypertenze lze dosáhnout až u tří čtvrtin léčených nemocných.

Klíčová slova: Kontrola hypertenze; Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění

Zveřejněno: 1. listopad 2003  Zobrazit citaci