Cor Vasa 2002, 43(5):220-226
Primární koronární angioplastika jako rutinní léčba akutního infarktu myokardu s elevací segmentu ST
- Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika
Úvod:
Randomizované studie na selektovaných souborech uvádějí hospitalizační mortalitu u nemocných s akutním infarktem myokardu léčených metodou primární koronární angioplastiky (primární PTCA) 2-4 %. Cílem naší práce bylo zhodnotit význam této metody jako rutinní reperfuzní strategie v léčbě akutního infarktu myokardu s elevací segmentu ST u všech přijatých nemocných bez jakékoli selekce.
Metody:
Soubor tvořilo 245 nemocných s akutním infarktem myokardu léčených primární PTCA, 76 % bylo mužů a 24 % žen průměrného věku 60,4 roku. Lokalizace infarktu myokardu: 45 % přední stěna, 40 % spodní stěna, 12 % bočná stěna. Při přijetí bylo 4,5 % nemocných v kardiogenním šoku a 5,3 % nemocných mělo plicní edém. Doba ischemie při příchodu nemocných byla 122 minut, čas od příchodu do reperfuze byl 38 minut.
Výsledky:
Angiografická úspěšnost primární PTCA, definovaná jako konečný průtok TIMI 3 a reziduální stenóza po PTCA do 30 % (při implantaci stentu pod 10 %) byla 91,4 %. V 7,8 % byl konečný průtok infarktovou tepnou TIMI 2, pouze v 0,8 % byl výkon technicky neúspěšný (neúspěšná rekanalizace). Stent byl implantován v 69 %, inhibitory GP IIb/IIIa použity ve 4 %. Hospitalizační mortalita celého souboru byla 3,7 %. Rizikové faktory mortality byly následující: ženské pohlaví (8,5 % vs. 2,2 %, p < 0,05), AIM přední stěny (5,5 % vs. 2,2 %, p < 0,05), opakovaný infarkt myokardu (6,0 % vs. 3,1 %, p < 0,05), diabetes mellitus (6,3 % vs. 2,7 %, p < 0,05), srdeční selhání (mortalita podle třídy Killip = 0,5 % vs. 2,7 % vs. 20 % vs. 45,5 % pro třídu I vs. II vs. III vs. kardiogenní šok, p < 0,005). Nemocní, u nichž bylo po výkonu docíleno normálního průtoku infarktovou tepnou (tzv. TIMI 3 flow), měli nejnižší mortalitu. Dlouhodobý osud nemocných byl příznivý (roční mortalita 5,3 %, reinfarkt 2,6 %, následná revaskularizace 5,7 %). Při hodnocení funkce levé komory srdeční byl prokázán významný vztah mezi parametry TIMI frame count (cTFC) a Myocardial Blush Grade (MBG) ve vztahu k EF LK i enzymatické velikosti infarktu a tyto parametry považujeme za citlivé ukazatele tkáňové perfuze.
Závěry:
Metoda primární PTCA včetně rutinní implantace stentu je účinná reperfuzní strategie s příznivým dopadem na zachování funkce levé komory srdeční, s nízkou hospitalizační mortalitou a příznivým dlouhodobým účinkem, a to i u neselektovaných nemocných.
Klíčová slova: Akutní infarkt myokardu; Primární PTCA; TIMI frame count; Myocardial Blush Grade
Zveřejněno: 1. květen 2002 Zobrazit citaci