Klinické využití katetrové ablace pro tachykardie z oblasti sinusového uzlu

Cor Vasa 2002, 43(5):213-218

Klinické využití katetrové ablace pro tachykardie z oblasti sinusového uzlu

Martin Fiala^*, Petr Heinc, Jan Lukl: I. interní klinika, Fakultní nemocnice, Olomouc, Česká republika

Úvod:
Tachykardie z oblasti sinusového uzlu představují spektrum arytmií neznámého mechanismu, jež mohou způsobit invalidizující obtíže. V této práci jsou prezentovány klinické a elektrofyziologické vlastnosti a výsledky katetrové ablace těchto tachykardií.

Pacienti a metoda:
Sedm po sobě následujících pacientů (6 žen) průměrného věku 39,7 ± 13,9 (20-64) let podstoupilo 10 ablačních výkonů pro symptomatickou tachykardii z oblasti sinusového uzlu rezistentní na antiarytmickou léčbu. Primárním cílem výkonu byla selektivní ablace tachykardie.

Výsledky:
Tachykardie měly různé klinické a elektrofyziologické projevy. Bezprostředního cílového momentu výkonu - odstranění abnormálního rychlého rytmu a současně zachování normálního sinusového rytmu - bylo dosaženo u všech nemocných kromě jedné pacientky, u níž byla provedena úplná ablace sinusového uzlu v dalším výkonu. Všech 7 pacientů bylo krátkodobě bez obtíží v průběhu několika dní po ablaci. Během 28,9 ± 6,7 (17-34) měsíců sledování jsou 3 (43 %) pacienti bez obtíží (2 pacienti se selektivní ablací tachykardie a 1 pacientka po úplné ablaci sinusového uzlu a implantaci kardiostimulátoru ve funkci AAIR). Další tři pacienti zaznamenali v dlouhodobém sledování pouze mírné zlepšení obtíží a u jedné pacientky nedošlo k žádnému zlepšení.

Závěr:
Selektivní katetrová ablace tachykardií z oblasti sinusového uzlu přináší slibné bezprostřední a krátkodobé výsledky, ale pouze středně příznivé dlouhodobé klinické výsledky, pravděpodobně v důsledku pouze částečného a dočasného účinku ablace na epikardiálně uloženou arytmogenní tkáň. Při uvedeném ablačním přístupu je riziko trvalého poškození normálního sinusového rytmu nízké. Navzdory nižšímu úspěchu ablace může mírné až střední zmírnění symptomů zlepšit kvalitu života a umožňuje vyhnout se agresivnějším ablačním metodám léčby vedoucím k závislosti na trvalé kardiostimulaci.