Speciální číslo Cor et Vasa věnované pandemii COVID-19

Michael Aschermann

Cor Vasa 2020, 62(Suppl. 1):8 | DOI: 10.33678/cor.2020.056  

COVID-19 z pohledu infektologa

Jiří Beneš

Cor Vasa 2020, 62(Suppl. 1):9 | DOI: 10.33678/cor.2020.040  

Fakta a úvahy o pandemii COVID-19

Petr Widimský

Cor Vasa 2020, 62(Suppl. 1):11-14 | DOI: 10.33678/cor.2020.044  

Nemoc COVID-19 zaskočila mnoho států včetně jejich zdravotnických systémů. Překvapivě velké jsou rozdíly v počtu případů i počtu úmrtí mezi různými státy, a to i po přepočítání na počet obyvatel (např. nejvíce postižený stát New York je na tom 36krát hůře než nejméně postižená Česká republika). Nepřímé dopady této pandemie se projeví i v péči o pacienty s kardiovaskulárními chorobami. Několik léků zkoušených u COVID-19 zatím nepřineslo přesvědčivé výsledky. © 2020, ČKS.

Existuje specifická SARS-CoV-2 myokarditida?

Jan Krejčí

Cor Vasa 2020, 62(Suppl. 1):15-18 | DOI: 10.33678/cor.2020.042  

Pandemie onemocnění COVID-19 přinesla řadu otázek, které dosud nemají jasnou odpověď. Jednou z nich je také etiologie akutního myokardiálního poškození, které se může manifestovat pouze elevací troponinu, ale může být spojeno i s rozvojem dysfunkce levé komory srdeční doprovázené příznaky srdečního selhání. Bylo popsáno, že nemocní s přítomností myokardiálního postižení mají horší prognózu než nemocní, u nichž jsou hodnoty troponinu normální. Není jasné, zda jde o příčinu špatné prognózy či důsledek těžkého průběhu onemocnění. Není také objasněno, co je podkladem tohoto stavu. Jednou z možností je vznik myokarditidy, alternativním vysvětlením může...

Onemocnění COVID-19 u chorob plicní cirkulace

Pavel Jansa, Michael Aschermann

Cor Vasa 2020, 62(Suppl. 1):19-21 | DOI: 10.33678/cor.2020.043  

Onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus 2) má četné souvislosti s kardiovaskulárním systémem, plicní cirkulaci nevyjímaje. Současné poznání je limitováno především nedostatkem kvalitních dat. Několik souborů ukazuje na ne příliš vysoký výskyt onemocnění COVID-19 v populaci pacientů s plicní arteriální hypertenzí (PAH). Jedním z možných vysvětlení tohoto fenoménu mohou být vazodilatační, antiremodelační a antiagregační účinky specifické léčby používané v terapii tohoto onemocnění. Onemocnění COVID-19 několikerým mechanismem zvyšuje zřejmě výskyt tromboembolických příhod, které navíc mohou zůstat...

Koagulopatie provázející těžší formy koronavirové infekce (COVID-19) - incidence trombotických komplikací, jak jim předcházet a jak je léčit

Debora Karetová, Jan Bultas

Cor Vasa 2020, 62(Suppl. 1):22-26 | DOI: 10.33678/cor.2020.045  

Koronavirová infekce COVID-19 má řadu klinických manifestací, těžší průběh bývá provázen hyperkoagulačním stavem a poškozením endotelu, s následně vyšším rizikem žilních trombotických a tromboembolických komplikací (TEN). Tyto komplikace významně zvyšují riziko úmrtí. Žilní tromboembolická nemoc při COVID-19 je přítomna u čtvrtiny až třetiny hospitalizovaných osob. Naopak trombotické příhody v tepenném řečišti (infarkt myokardu, ischemické cévní mozkové příhody či periferní trombózy) se objevují asi u 5 % nemocných s těžším průběhem. V etiopatogenezi TEN se účastní jak vlastní zánět, tj. uvolnění řady prokoagulačně působících reaktantů akutní fáze...

Léčba inhibitory ACE a blokátory receptoru AT₁ pro angiotenzin II v době pandemie COVID-19

Jiří Veselý

Cor Vasa 2020, 62(Suppl. 1):27-32 | DOI: 10.33678/cor.2020.047  

V souvislosti s pandemicky probíhajícím onemocněním COVID-19 neunikla většině odborné veřejnosti informace o zjištění, že původce onemocnění SARS-CoV-2 využívá při průniku do buněk protein angiotenzin konvertující enzym 2, který hraje významnou roli v systému renin-angiotenzin-aldosteron. Tato skutečnost společně se zjištěním, že se onemocnění COVID-19 častěji vyskytuje u diabetiků, hypertoniků a pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, vedla k formulování hypotézy o potenciálním nepříznivém vlivu inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) a blokátorů receptoru AT₁ pro angiotenzin II na riziko vzniku onemocnění COVID-19 a na jeho...

Provoz katetrizační laboratoře během koronavirové pandemie

Ivo Varvařovský, Martin Mates, Ivo Bernat, Marian Branny, Pavel Červinka, David Horák, Petr Kala, Petr Kmoníček, Viktor Kočka, Tomáš Kovárník, Ladislav Pešl, Josef Šťásek, Michael Želízko

Cor Vasa 2020, 62(Suppl. 1):34-36 | DOI: 10.33678/cor.2020.041  

ný článek představuje přístup České asociace intervenční kardiologie k invazivní léčbě srdečních onemocnění během koronavirové pandemie. Primární angioplastika zůstává metodou volby pro léčbu pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) i pro nemocné s infarktem myokardu be elevací úseku ST (NSTEMI) a trvající ischemií, bez ohledu na znalost přítomnosti koronaviru u těchto pacientů v době výkonu. Ostatní nemocní, kteří potřebují katetrizační léčbu srdeční nemoci, by měli být vyšetřeni alespoň 48 hodin před přijetím do zdravotnického zařízení na přítomnost COVID-19. Příznivý průběh pandemie v České republice umožňuje v současnosti katetrizačním...

Early antithrombotic therapy and COVID-19: a better clinical course? New evidences from real-life cases

Matteo Casale, Egidio Imbalzano, Claudia Morabito, Marianna Gigliotti De Fazio, Pasquale Crea, Maurizio Mezzetti, Paolo Busacca, Michele Correale, Salvatore Santo Signorelli, Giuseppe Dattilo

Cor Vasa 2020, 62(Suppl. 1):37-40 | DOI: 10.33678/cor.2020.053  

Recentní onemocnění COVID-19 přináší možné rizikové faktory žilního tromboembolismu a horší klinický průběh u některých pacientů má spojitost s trombózou. Zatímco nízkomolekulární hepariny jsou zkoumány s ohledem na vhodnou dávku, ostatní elementy mohou být užitečné. Sdílíme naši zkušenost týkající se dvou pacientů s neočekávaným klinickým průběhem. © 2020, ČKS.