Farmakoterapie po infarktu myokardu

Jiří Vítovec, Jindřich Špinar

Cor Vasa 2009, 51(2)  

Dávkovací zvyklosti při léčbě statinem a dodržování cílové hodnoty LDL-cholesterolu u českých pacientů v sekundární prevenci ischemické choroby srdeční

Otto Mayer jr., Jaroslav Šimon, Jan Bruthans, Markéta Galovcová, Jana Hrbková, Jiří Bělohoubek

Cor Vasa 2009, 51(2):92-96 | DOI: 10.33678/cor.2009.025  

Východisko: Léčba statinem představuje základ farmakoterapie v sekundární prevenci ischemické choroby srdeční (ICHS). Nové generace statinových studií nám poskytly důkazy, že agresivní snižování LDL-cholesterolu může dále zvyšovat přínos spojený s touto léčbou. Cíl: Zjistit, jaké je obvyklé dávkování statinů v sekundární prevenci, a nakolik je v praxi splňována doporučená cílová hodnota LDL-cholesterolu.Uspořádání studie: Deskriptivní pragmatická "survey" na systematicky selektovaném vzorku (studie EUROASPIRE III).Metoda: Konsekutivně a retrospektivně bylo identifikováno 600 pacientů, mužů a žen ve věku ≤ 80 let hospitalizovaných pro manifestaci...

Bradykardizující léky v terapii pacientů po infarktu myokardu

Jiří Vítovec, Jindřich Špinar

Cor Vasa 2009, 51(2):97-102 | DOI: 10.33678/cor.2009.026  

Autoři informují o přehledu léků podávaných nemocným po infarktu myokardu, které mají bradykardizující účinek. Jde o digoxin jako inotropní lék, beta-blokátory se snížením sympatické aktivity, blokátory vápníkového kanálu typu verapamil a diltiazem s vasodilatačním účinkem a inhibitor sinusového uzlu ivabradin, který je ve stadiu klinického výzkumu. Článek rozebírá současný stav znalostí; jsou stanoveny indikace jejich použití v sekundární prevenci u pacientů po infarktu myokardu.

Inhibitory ACE, nebo sartany v léčbě pacientů po infarktu myokardu?

Jindřich Špinar, Jiří Vítovec

Cor Vasa 2009, 51(2):103-111 | DOI: 10.33678/cor.2009.027  

Podáváme přehled současných poznatků o blokádě systému renin-angiotensin-aldosteron po infarktu myokardu. Zmíněny jsou zavedené lékové skupiny, jako jsou inhibitory ACE, blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II či blokátory aldosteronu, ale i nové přímé blokátory reninu. Údaje ze studií o hypertenzi poukázaly na některé přednosti inhibitorů ACE; výsledky přímého srovnání z velkých multicentrických studií však potvrzují předpoklad, že inhibitory ACE a blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II jsou účinné, bezpečné a srovnatelné, jejich kombinace však zřejmě není vhodná. Blokátory aldosteronu přidáváme v některých indikacích a blokátory reninu své...

Antitrombotická léčba po akutním infarktu myokardu

Ota Hlinomaz

Cor Vasa 2009, 51(2):112-117 | DOI: 10.33678/cor.2009.028  

Antitrombotika jsou základem prevence a léčby akutních koronárních syndromů. Dělíme je na protidestičkové a antikoagulační léky. Nejvýznamnějšími perorálními preparáty jsou kyselina acetylsalicylová, clopidogrel a warfarin. Nadějnými jsou také prasugrel, ticagrelor, rivaroxaban a dabigatran. Většina pacientů po infarktu myokardu by měla dostávat dvojkombinaci kyseliny acetylsalicylové s clopido-grelem po dobu dvanácti měsíců v případě, že není vysoké riziko krvácení nebo kontraindikace.

Léčba dyslipidemie po infarktu myokardu

Vladimír Soška

Cor Vasa 2009, 51(2):119-122 | DOI: 10.33678/cor.2009.029  

Hypolipidemika, především statiny, patří k základním lékům podávaným pacientům po infarktu myokardu. Statiny jsou indikovány u všech nemocných po infarktu myokardu, kteří nemají cílovou koncentraci LDL-cholesterolu. Zahájení léčby je vhodné již za hospitalizace. Fibráty jsou indikovány do kombinace se statiny u nemocných, u kterých při léčbě statiny přetrvává nízký HDL-cholesterol a/nebo zvýšená koncentrace triglyceridů. Léčbu hypolipidemiky by měla vždy doprovázet i terapie nefarmakologická, tj. změny životního stylu. Snahou léčby by mělo být dosažení cílové hodnoty LDL-cholesterolu, optimálních hodnot triglyceridů a HDL-cholesterolu. Léčba by měla...

Preventivní kardiologie 1995-2005. Úspěchy i zklamání (EUROASPIRE I, II, III)

Jaroslav Šimon, Hana Rosolová, Otto Mayer jr.

Cor Vasa 2009, 51(2):123-127 | DOI: 10.33678/cor.2009.030  

Hlavním léčebným cílem u nemocných s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) je snížit riziko nové kardiovaskulární příhody, zabránit komplikacím choroby, prodloužit délku života a zlepšit jeho kvalitu.Studie EUROASPIRE I (European Action on Secondary Prevention by Intervention to reduce Events), 1995-1996, byla provedena v devíti evropských zemích a studie EUROASPIRE II v patnácti evropských zemích. Obě studie ukázaly, že možnosti sekundární prevence u nemocných po koronární příhodě nejsou zdaleka využity. V letech 2006-2007 byla provedena studie EUROASPIRE III, a to již ve 22 zemích Evropy. Byla zmapována současná úroveň sekundárně-preventivní intervence...

Registr Brno - Farmakoterapie po infarktu myokardu

Jindřich Špinar, Milan Sepši, Ondřej Ludka

Cor Vasa 2009, 51(2):128-130 | DOI: 10.33678/cor.2009.031  

Autoři uvádějí přehled podávané farmakoterapie u nemocných propuštěných z Fakultní nemocnice Brno v letech 2005-2008. Byly zpracovány údaje o 2 005 akutních infarktech myokardu u 1 858 nemocných; 88 nemocných zemřelo za hospitalizace, 1 917 nemocných bylo propuštěno k dalšímu ošetřování v domácím prostředí či v jiném zdravotnickém zařízení. Při propuštění z nemocnice užívalo 89,15 % nemocných inhibitory ACE nebo blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II, 89,51 % beta-blokátory, 93,74 % antiagregancia a 89,50 % nemocných hypolipidemika. Všechny čtyři lékové skupiny užívaly tři čtvrtiny nemocných, další pětina pacientů brala alespoň tři -základní skupiny...

Jakou máme šanci dosáhnout nových cílových hodnot LDL-cholesterolu pro sekundární prevenci?

Otto Mayer jr.

Cor Vasa 2009, 51(2):131-135 | DOI: 10.33678/cor.2009.032  

Řada klinických studií prokázala, že pacienti s manifestní ischemickou chorobou srdeční mohou mít prospěch z agresivnějšího snižování LDL-cholesterolu k hodnotám 2 mmol/l či dokonce méně. Současně platná doporučení definují tuto koncentraci LDL-cholesterolu jako volitelný cíl léčby. Pokusili jsme se stanovit, nakolik je v klinické praxi tento nový cíl dosažitelný, a odhadnout, jaké finanční prostředky by to vyžadovalo.

Doporučení pro diagnostiku a léčbu ischemické choroby dolních končetin

Miroslav Bulvas

Cor Vasa 2009, 51(2):145-163 | DOI: 10.33678/cor.2009.036  

Sharon Moalem: Zdraví zabíjí. Proč potřebujeme nemoci

Prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc.

Cor Vasa 2009, 51(2):168  

Subakutní uzávěr arteria axillaris, vzniklý na podkladě embolizace z tumoru plic prorůstajícího do levé síně

Tomáš Paleček, Stanislav Beran, Ondřej Šmíd, Petr Mitáš

Cor Vasa 2009, 51(2):136 | DOI: 10.33678/cor.2009.033  

Zápis ze schůze výboru ČKS, konané dne 20. listopadu 2008 v Praze

I. Kraicigerová, L. Klímová, V. Chaloupka

Cor Vasa 2009, 51(2):170  

Nový systém internetové učebny pro celoživotní vzdělávání sester

Jiří Neumann

Cor Vasa 2009, 51(2):164  

Dnešní pohled na perorální urapidil v léčbě arteriální hypertenze

Josef Švejda

Cor Vasa 2009, 51(2):138-141 | DOI: 10.33678/cor.2009.034  

Urapidil je jediným zástupcem látek s kombinovaným centrálním agonistickým účinkem na serotoninové receptory 5-HT1A a periferním postsynaptickým antagonistickým účinkem na α1-receptory. Snižuje periferní vaskulární rezistenci a současně modulací kardiovaskulárních center potlačuje zvýšení sympatického tonu, čímž zabraňuje reflexní tachykardii. Urapidil při perorálním podávání navozuje pozvolný a dlouhotrvající pokles systolického i diastolického tlaku, aniž by významně zvýšil srdeční frekvenci. Výskyt ortostatické hypotenze je nízký. V perorální formě s řízeným uvolňováním je indikován v léčbě hypertenze, především v kombinaci s blokátory kalciového...

Zamyšlení nad historií protektivního ovlivnění ischemického myokardu

Prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal DrSc.

Cor Vasa 2009, 51(2):144  

Tiráž a obsah

Cor Vasa 2009, 51(2):85-87, 89  

Deset "NEJ" v KARDIOLOGII 2008

Cor Vasa 2009, 51(2):165-167  

American Heart Association (AHA) prezentovala začátkem -tohoto roku své hodnocení nejvýznamnějších výzkumných projektů, klinických studií a dalších aktivit, které lze označit jako hlavní pokroky v oblasti kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění v roce 2008. Podle prezidenta AHA dr. Timothy Gardnera v tomto výběru nefigurují pouze výsledky základního výzkumu, ale i klinické studie, které podstatně ovlivnily směřování a úroveň klinické medicíny. Jsou totiž ukázkou toho, jak imple-mentace vědeckých poznatků může změnit reálný svět.

Kalendář odborných akcí

Cor Vasa 2009, 51(2):171-172