Časný diagnostický test testikulárních nádorů

Cor Vasa 2005, 46(3)

Vliv hypertenze na časné osudy nemocných s akutním infarktem myokardu léčených trombolýzou versus primární PCI ve studii PRAGUE-2.

Petr Widimský, Dana Bílková, David Voráč, Ladislav Groch, Tomáš Buděšínský, Michael Aschermann, Michael Želízko

Cor Vasa 2005, 46(3)

Zatímco vliv hypertenze na riziko mozkové cévní příhody byl zcela jednoznačně prokázán, vliv hypertenze na riziko infarktu myokardu je méně přímočarý. Cílem této práce bylo porovnat osudy hypertoniků a normotoniků mezi nemocnými s akutním infarktem myokardu, randomizovanými do studie PRAGUE-2. Metody:Studie PRAGUE-2 randomizovala v letech 1999-2002 celkem 850 nemocných s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST do dvou skupin: infuze streptokinázy v nejbližší nemocnici (TL, N = 421) versus okamžitý transport do kardiocentra k primární perkutánní koronární intervenci (PCI, N = 429). U 11 osob nebylo možno anamnesticky spolehlivě zjistit...

Rozdíly v rizikovém profilu a léčbě nemocných se stabilní anginou pectoris v České a Slovenské republice

Jaromír Hradec, Viliam Bada, Václav Chaloupka, Martina Sachová

Cor Vasa 2005, 46(3)

Úvod:V roce 2001 proběhl v sedmi evropských zemích, Rusku a Číně průzkum "ATP Survey" (Angina Treatment Patterns), který měl za cíl získat dosud chybějící demografické údaje o nemocných se stabilní anginou pectoris (AP), charakterizovat současné metody diagnostiky a stratifikace rizika a popsat současné terapeutické zvyklosti. Výsledky průzkumu v České republice (ČR) byly publikovány v Cor et Vasa. V tomto sdělení jsou ukázány rozdíly v rizikovém profilu nemocných a terapeutických zvyklostech v České a Slovenské republice (SR). Metodika:V obou zemích se průzkumu zúčastnilo celkem 1 348 nemocných se stabilní AP, z toho v ČR...

Léčba komorové tachykardie po infarktu myokardu cílenou chirurgickou ablací podle peroperačního mapování při sinusovém rytmu

Jan Bytešník, Jan Pirk, Petr Peichl, Vlastimil Vančura, Josef Kautzner, Kateřina Lefflerová, Robert Čihák, Renata Krausová, Vladimír Vinduška, Zdeněk Hýža, Jindřich Stupka

Cor Vasa 2005, 46(3)

Cíl:Cílem práce je zhodnotit vlastní výsledky cílené chirurgické ablace potenciálního arytmogenního substrátu, lokalizovaného peroperačním mapováním při sinusovém rytmu u pacientů s výskytem setrvalé komorové tachyarytmie (s-KTA) po infarktu myokardu (IM). Metodika:Operováno bylo 77 po sobě následujících pacientů (68 mužů, 9 žen), průměrného věku 62,4 ± 8,5 roku, s ejekční frakcí levé komory 31,3 ± 8,8 %, u nichž se vyskytla v odstupu jednoho měsíce či déle po prodělaném transmurálním IM monomorfní či polymorfní setrvalá komorová tachykardie (s-KT) a byla inducibilní s-KTA při programované stimulaci komor (PSK)....

Plicní arteriální hypertenze - nové poznatky o genetice onemocnění

Michael Aschermann, Pavel Jansa, Marcela Škvařilová

Cor Vasa 2005, 46(3)

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je onemocnění, na jehož patofyziologii se podílí řada faktorů, především dysfunkce endotelu, vazokonstrikce, remodelace cév v plicní cirkulaci, trombóza, tvorba tzv. plexiformních lézí. Patofyziologické studie prokázaly význam mediátorů, které se na patologickém procesu v počátcích podílejí. Patří k nim prostacyklin, oxid dusnatý, endotelin, serotonin, cytokiny, chemokiny a především některé mediátory z rodiny transformujícího růstového faktoru-$ (TGF-$). U familiární formy plicní arteriální hypertenze (FPAH) byly prokázány mutace v genech pro dva typy receptorů z rodiny TGF-$. První je gen na druhém chromosomu v...

Metabolické aspekty léčby hypertenze: jsou všechna antihypertenziva stejná?

Jiří Widimský jr.

Cor Vasa 2005, 46(3)

Stručný přehled pojednává o potenciálních rozdílech metabolického působení mezi jednotlivými třídami antihypertenziv ve vztahu k rozvoji diabetes mellitus. Metaanalýza velkých studií antihypertenzní léčby ukazuje, že látky blokující systém renin-angiotenzin vedou k nejnižšímu riziku vzniku nových případů diabetes mellitus. Nově vzniklé případy diabetes mellitus mohou významně zvyšovat v dlouhodobém horizontu kardiovaskulární riziko.

Evropský systém pro posouzení srdečního operačního rizika (European System for Cardiac Operative Risk Evaluation, EuroSCORE) - slibný nástroj predikce a stratifikace rizika mortality?

Milka Klinčeva, Petr Widimský

Cor Vasa 2005, 46(3)

Evropský systém pro evaluaci srdečního operačního rizika (EuroSCORE) byl publikován v roce 1999 a používá se pro pacienty, kteří podstupují srdeční operace. Od té doby byla jeho platnost oceněna v různých kardiocentrech v Evropě, Severní Americe a v Japonsku a bylo přijato jako nejpřesnější předpovědní pomůcka pro srdeční mortalitu po koronárním bypassu, kombinaci bypassu a operace chlopní i aorto-thorakální chirurgie.Výsledky z různých studií ukazují, že aditivní EuroSCORE nadhodnocuje mortalitu u nízkých EuroSCORE (EuroSCORE Ł 6) a podhodnocuje mortalitu u vysokých EuroSCORE (EuroSCORE ł 10).To může vést k chybným rozhodnutím při výběru pacientů...

Katetrizační revaskularizace myokardu - kde jsou současné hranice?

Michael Želízko, Bronislav Janek, Marek Hrnčárek, Vladimír Pořízka, Vladimír Karmazín, Jiří Kettner

Cor Vasa 2005, 46(3)

Cílem sdělení je upozornit na nové možnosti katetrizační léčby ICHS. Zavádění nových technologií a produktů rozšiřuje "klasické" indikace k perkutánní koronární intervenci (PCI) k více komplexním lézím. Intervence při postižení kmene levé věnčité tepny, bifurkační léze, chronické uzávěry věnčitých tepen (dříve preferované indikace pro chirurgickou revaskularizaci myokardu) se postupně stávají běžnými výkony intervenční kardiologie. S dostupností lékových stentů přibyde nemocných s mnohočetným postižením věnčitých tepen indikovaných k PCI. Akutní koronární syndromy jsou doménou intervenční kardiologie a filozofie rutinního invazivního přístupu vede...