Cor et Vasa, 2004 (roč. 45), číslo 11
Původní sdělení
Echokardiografické vyšetření před alkoholovou septální ablací pro hypertrofickou obstrukční kardiomyo-patii dokáže předpovědět hodnotu reziduálního tlakového gradientu
Josef Veselka, Šárka Procházková, Radka Duchoňová, Ingrid Homolová, Jana Páleníčková, David Tesař, Pavel Červinka
Cor Vasa 2004, 45(11):524-527
Cíl:Alkoholová septální ablace (PTSMA) je účinná metoda léčby symptomatických pacientů s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (HOCM). Zhodnotili jsme možnost echokardiografických parametrů v predikci hodnoty tlakového gradientu ve výtokovém traktu levé komory za šest měsíců po PTSMA. Metody:Zařazeno bylo 29 pacientů se symptomatickou HOCM (17 žen, průměrný věk 54 ± 14 let). Klinické a echokardiografické údaje byly hodnoceny před výkonem a za šest měsíců po něm. Výsledky:Po šesti měsících signifikantně klesly maximální tlakový gradient i tlakový gradient po provokaci izosorbiddinitrátem (69 ±...
Přehledové články
Regenerace poškozeného myokardu transplantací autologních buněk kostní dřeně
Jaroslav Meluzín, Jiří Mayer, Ladislav Groch, Martin Klabusay, Jiří Vorlíček, Jiří Vítovec
Cor Vasa 2004, 45(11):537-543
Cílem tohoto přehledu je shrnout a probrat v současnosti dostupné údaje o transplantaci autologních buněk kostní dřeně. Buňky kostní dřeně jsou tvořeny různými druhy primitivních buněk se schopností diferencovat se na různé typy buněk včetně myoyctů, endotelových buněk atd. Těchto buněk lze použít k regeneraci poškozené srdeční tkáně. Po četných experimentálních studiích byly v posledních 3 letech provedeny první klinické studie. Po transplantaci buněk byly popsány dva velice zajímavé poznatky: 1. funkční zlepšení u pacientů, kteří prodělali akutní infarkt myokardu a 2. zvýšení perfuze a zlepšení funkce v oblastech ischemického myokardu (většinou hibernujícího...
Funkční mitrální regurgitace
Richard Fojt, Rudolf Špaček, Filip Málek, Jiří Krupička
Cor Vasa 2004, 45(11):544-551
V přehledném článku je shrnut vývoj názorů na patofyziologii, výskyt a význam funkční mitrální regurgitace u pacientů po infarktu myokardu. Podrobně jsou diskutovány jednotlivé mechanismy vedoucí ke vzniku funkční mitrální regurgitace, především změna geometrie levé komory, dilatace mitrálního anulu a dysfunkce papilárních svalů. Podle současných poznatků pak kombinace těchto jednotlivých faktorů způsobí neúplný uzávěr cípů mitrální chlopně a existenci tzv. regurgitačního ústí. Zvlášť je pojednáno o vztahu funkční mitrální regurgitace k jednotlivým aspektům infarktu myokardu, především k lokalizaci infarktu a procesům remodelace, jež po infarktu následují.
Krátká sdělení
Naše první zkušenosti s plicní endarterektomií pro chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi
Jaroslav Lindner, Pavel Jansa, Jan Kunstýř, Eckhard Mayer, Tomáš Grus, Samuel Heller, Tomáš Paleček, Aleš Linhart, Michael Aschermann, Jan Tošovský
Cor Vasa 2004, 45(11):552-555
Chronická tromboembolická plicní hypertenze je důsledkem opakovaných plicních embolizací. Jde o onemocnění relativně vzácné, ale v případě postižení centrálních větví plicnice úspěšně léčitelné plicní endarterektomií (PEA). Operaci je nutno provádět v mimotělním oběhu, v hluboké hypotermii a během vlastní endarterektomie v úplné cirkulační zástavě. Při správné indikaci a úspěšné operaci dochází v důsledku poklesu tlaku v plicnici k výraznému zlepšení funkční zdatnosti, srdečního výdeje a ke zmenšení trikuspidální regurgitace. Nezbytným předpokladem úspěchu je interdisciplinární přístup. Autoři představují kasuistiky prvních dvou úspěšně odoperovaných...
Asymetrický dimethylarginin - nový rizikový faktor endoteliální dysfunkce?
Milan Hromádka, Jan Filipovský
Cor Vasa 2004, 45(11):556-557
Asymetrický dimethylarginin (ADMA) inhibuje syntázu oxidu dusnatého, hlavního vazodilatačního působku produkovaného endotelem. Při nadbytku ADMA dochází ke zvýšené pohotovosti k vazokonstrikci a tím endoteliální dysfunkci. Stanovení koncentrace ADMA může napomoci stratifikaci rizika nemocných s aterosklerotickým postižením. Suplementace L-argininem by mohla upravit endoteliální funkci u pacientů se zvýšenou hodnotou ADMA.
Možnosti chirurgické léčby u nemocných s ischemickou dysfunkcí levé komory. Studie STICH
Růžena Jandová, Ivan Málek, Jan Pirk
Cor Vasa 2004, 45(11):558-560
Studie STICH je multicentrická, celosvětová randomizovaná studie, která u nemocných s ischemickou chorobou srdeční a koronárním postižením, vhodným k chirurgické revaskularizaci a s dysfunkcí levé komory (ejekční frakcí £ 35 %), testuje dvě hypotézy: 1. zda koronární bypass s intenzivní farmakoterapií zlepšuje dlouhodobou prognózu oproti konzervativní taktice, 2. zda revaskularizace, spojená s antiremodelačním výkonem na levé komoře, zlepšuje prognózu oproti prosté revaskularizaci. Nemocní bez kritického nálezu na koronárních tepnách i bez kritické symptomatologie jsou randomizováni, pokud není levá komora vhodná k rekonstrukci - do skupiny A...
Abstrakta
Přehled a výsledky operací vrozených srdečních vad v letech 1977-2003 v Dětském kardiocentru ve Fakultní nemocnici Motol, Praha
Bohumil Hučín, Tomáš Tláskal, Roman Gebauer, Tomáš Matějka, Petr Tax, Oleg Reich, Václav Chaloupecký, Jan Janoušek, Jan Škovránek
Cor Vasa 2004, 45(11):529-535
Cíl:Podat přehled o struktuře operací vrozených srdečních vad ve velkém národním centru a poukázat na problémy dospělých v dlouhodobém sledování po operaci srdeční vady provedené v dětství. Soubor pacientů:V Dětském kardiocentru ve Fakultní nemocnici Motol v Praze bylo v letech 1977-2003 provedeno celkem 9 450 operací vrozených srdečních vad. Operací na otevřeném srdci v mimotělním oběhu bylo 7 500 a 1 950 bylo provedeno na zavřeném srdci. Ročně se operuje průměrně 450 dětí. Téměř 50 % operací se provádí u novorozenců a kojenců do jednoho roku věku. Počet reoperací představuje ročně 11 %. Výsledky:Operační mortalita...