Cor et Vasa, 2003 (roč. 44), číslo 6
Původní sdělení
Výskyt aterosklerotického postižení věnčitých tepen v populaci dárců srdce
Miroslav Kocík, Ivan Málek, Bronislav Janek, Michael Želízko, Jan Pirk
Cor Vasa 2003, 44(6):299-303
Úvod:Ortotopická transplantace srdce (OTS) je zavedenou léčebnou metodou terminálních stadií srdečního selhání. Přestože existují údaje o vysokém výskytu aterosklerotického postižení věnčitých tepen (AVT) u mladé asymptomatické populace, prevalence výskytu AVT u dárců srdce v naší populaci nebyla doposud studována. Soubor a metody:Sledovaný soubor představuje 51 pacientů po OTS (průměrný věk 51,06 ± 9,77 roků, 82 % mužů, 18 % žen), u kterých bylo provedeno v časném období po OTS intravaskulární ultrazvukové vyšetření věnčitých tepen. Skupinu dárců představovalo 41 mužů a 10 žen o průměrném věku 33,22 ± 11,83...
Dlouhodobé sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech
Jana Hyánková-Svobodová, Ladislava Harrerová, Jan Pirk, Jaroslav Kramář
Cor Vasa 2003, 44(6):305-316
Cíl:Zmapovat vývoj zdravotního stavu pacientů po kardiochirurgických výkonech. Soubor a metodika:Bylo sledováno celkem 436 pacientů ze tří kardiochirurgických center po dobu dvou, resp. tří let. Každé centrum bylo hodnoceno zvlášť. Zdravotní stav pacientů byl sledován pomocí dvou dotazníků: dotazníku follow-up, zaměřeného na kardiologickou problematiku, a dotazníku kvality života s názvem SF-36. Výsledky:Časná úmrtnost (do 1 měsíce) byla 5,1%, dále každý rok asi 2% z počtu operovaných, reoperace každý sledovaný rok do 2,6 %, perkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA) každý rok do 2,6 %, infarkt...
Přehledové články
Aplikace metody vychytávání metaiodobenzylguanidinu (MIBG) v myokardu u pacientů se srdečním selháním
Ivan Málek, Marie Buncová
Cor Vasa 2003, 44(6):318-322
Metaidobenzylguanidin (MIBG) je analog guanidinu, který je v srdci vychytáván analogicky jako norepinephrin. Označení MIBG radionuklidem (I-123) dovoluje posoudit sympatickou aktivitu srdečního svalu a její změny.U zdravého srdce převyšuje aktivita ve zvolené oblasti levé komory aktivitu mediastina zhruba 2,5×. U zcela denervovaného srdce se tento poměr blíží hodnotě 1. U nemocných s chronickým srdečním selháním dochází k určitému poklesu tohoto indexu, zvláště v pokročilé fázi onemocnění. Léčba betablokátory vede ke zvýšení akumulace v korelaci se stupněm zlepšení funkce levé komotry (LK). U pacientů po transplantaci srdce (Tx) můžeme touto metodou...
Hyperkoagulační stav u akutních koronárních syndromů. Stručný přehled problematiky očima klinika
Jan Baštecký, Petr Dulíček, Jiří Kvasnička
Cor Vasa 2003, 44(6):323-327
Sdělení ukazuje na patogenezi vzniku trombu jako příčiny klinické manifestace akutních koronárních syndromů. Je prokázáno zvýšení aktivace prokoagulačních ukazatelů fibrinopeptidu A, protrombinového fragmentu1+2, komplexu trombin-antitrombin při přijetí nemocných s akutním infarktem myokardu (AIM) a další vzestup jejich aktivity při léčbě trombolýzou. U nemocných s akutním infarktem myokardu byla zjištěna i snížená aktivita fibrinolýzy. Autoři uvádějí, že současné podání heparinu a hirudinu výrazně ovlivňuje aktivitu fibrinopeptidu A tím, že se zabraňuje působení trombinu na fibrinogen. Ovlivnění aktivity trombinu při léčbě trombolýzou podaným...
Genetika dilatační kardiomyopatie a myopatií
Lenka Špinarová, †Jiří Toman
Cor Vasa 2003, 44(6):329-332
Dilatační kardiomyopatie je geneticky heterogenním onemocněním. Výskyt genetického přenosu je v kontrolovaných studiích detekovatelný u 20-25 % nemocných. U dilatační kardiomyopatie jsou nejčastější mutace v cytoskeletu a v jaderné membráně, zatímco u hypertrofické kardiomyopatie dominují poruchy v oblasti sarkomery: beta-myozinu a troponinu T. Dědičnost genetických mutací je autosomálně dominantní (laminy A/C, aktin, desmin) nebo recesivní (sarkoglykany); u dystrofinu, emerinu a tafazzinu je vázána na chromozóm X, vzácné jsou mitochondriální defekty.X-vázaná dilatační kardiomyopatie je podobně jako Duchennova svalová dystrofie a Beckerova svalová...
Krátká sdělení
Nelipidové kardiovaskulárne rizikové faktory v rómskej minorite západného Slovenska
Marica Krajčovičová-Kudláčková, Pavel Blažíček, Emil Ginter, Viera Spustová
Cor Vasa 2003, 44(6):333-336
Nelipidové kardiovaskulárne rizikové parametre (C-reaktívny proteín, homocysteín, inzulín) boli stanovené v skupine rómskej minority (n = 149) a porovnávané s majoritnou populáciou (n = 197). Priemerná hodnota C-reaktívneho proteínu bola nevýznamne zvýšená v rómskej skupine s rizikovými hodnotami u 19 % Rómov vs. 11 % subjektov majoritnej skupiny. Priemerná koncentrácia celkového homocysteínu v plazme bola rovnaká v obidvoch skupinách. Hyperhomocysteinémia sa vyskytla u 12 % rómskych subjektov a 14 % osôb majoritnej skupiny - napriek vyššiemu nálezu deficitných koncentrácií kyseliny listovej u Rómov (20 % vs. 13 %). Rizikové hodnoty inzulínu malo 21...