Cor et Vasa, 2002 (roč. 43), číslo 5
Původní sdělení
Klinické využití katetrové ablace pro tachykardie z oblasti sinusového uzlu
Martin Fiala, Petr Heinc, Jan Lukl
Cor Vasa 2002, 43(5):213-218
Úvod:Tachykardie z oblasti sinusového uzlu představují spektrum arytmií neznámého mechanismu, jež mohou způsobit invalidizující obtíže. V této práci jsou prezentovány klinické a elektrofyziologické vlastnosti a výsledky katetrové ablace těchto tachykardií. Pacienti a metoda:Sedm po sobě následujících pacientů (6 žen) průměrného věku 39,7 ± 13,9 (20-64) let podstoupilo 10 ablačních výkonů pro symptomatickou tachykardii z oblasti sinusového uzlu rezistentní na antiarytmickou léčbu. Primárním cílem výkonu byla selektivní ablace tachykardie. Výsledky:Tachykardie měly různé klinické a elektrofyziologické projevy....
Primární koronární angioplastika jako rutinní léčba akutního infarktu myokardu s elevací segmentu ST
Michael Želízko, Bronislav Janek, Jiří Kettner, Marek Hrnčárek, Vladimír Pořízka, Vladimír Karmazín, Jan Šochman
Cor Vasa 2002, 43(5):220-226
Úvod:Randomizované studie na selektovaných souborech uvádějí hospitalizační mortalitu u nemocných s akutním infarktem myokardu léčených metodou primární koronární angioplastiky (primární PTCA) 2-4 %. Cílem naší práce bylo zhodnotit význam této metody jako rutinní reperfuzní strategie v léčbě akutního infarktu myokardu s elevací segmentu ST u všech přijatých nemocných bez jakékoli selekce. Metody:Soubor tvořilo 245 nemocných s akutním infarktem myokardu léčených primární PTCA, 76 % bylo mužů a 24 % žen průměrného věku 60,4 roku. Lokalizace infarktu myokardu: 45 % přední stěna, 40 % spodní stěna, 12 % bočná stěna. Při přijetí...
Léčení stenóz vnitřní krkavice implantací stentů
Václav Procházka, Vladimír Čížek, Dušan Kučera, Karel Dvořák, Jan Rajner
Cor Vasa 2002, 43(5):227-232
Cíl:Posoudit indikace a zhodnotit výsledky perkutánních transluminálních angioplastik (PTA) s implantací stentů u nemocných s významnou stenózou vnitřní krkavice. Metodika:U nemocných, u nichž byla ultrazvukovým vyšetřením diagnostikována významná stenóza vnitřní krkavice, byla doplněna mozková panangiografie, neurologické vyšetření a další paraklinická vyšetření. U indikovaných nemocných byla následně provedena perkutánní transluminální angioplastika s použitím samoexpandibilního stentu. Od poloviny roku 2000 byl tento výkon doplněn o použití protektivního filtru. Všichni nemocní byli během výkonu i po něm sledováni neurologem. Soubor...
Postižení srdce při primárním hyperaldosteronismu a esenciální hypertenzi stejné závažnosti
Tomáš Janota, Jiří Widimský jr, Tomáš Zelinka, Jaromír Hradec, Jiří Král, Pavel Horák, Eva Kábrtová, Tomáš Haas
Cor Vasa 2002, 43(5):234-242
Cíl:Posouzení klinické významnosti hormonálních nehemodynamických faktorů pro rozvoj postižení srdce při primárním hyperaldosteronismu (PHA). Srovnání reversibility postižení srdce po adrenalektomii a po léčbě spironolaktonem. Metody:Echokardiograficky bylo vyšetřeno 23 nemocných s adenomem produkujícím aldosteron (APA), 23 nemocných s idiopatickým hyperaldosteronismem (IHA) a 23 nemocných s esenciální hypertenzí (EH) stejné závažnosti. Nemocní s PHA byli vyšetřeni znovu 2,5 roku po adrenalektomii respektive po zahájení léčby spironolaktonem. Soubory se významně nelišily věkem, zastoupením pohlaví ani antropometrickými ukazateli....
Extrakce infikovaného stimulačního systému a provedení alkoholové septální ablace u nemocné s obstruktivní formou hypertrofické kardiomyopatie
Petr Neužil, Pavel Formánek, Miloš Táborský
Cor Vasa 2002, 43(5):244-248
V předloženém sdělení popisujeme případ nemocné, která byla zajištěna trvalou dvoudutinovou kardiostimulací pro oběhově významnou obstrukci výtokového traktu levé komory srdeční (LK) při hypertrofické kardiomyopatii (HOKMP). Nemocná byla přes provedenou kardiostimulaci významně symptomatická, trpěla námahovou dušností II.-III. stupně NYHA s ojedinělými palpitacemi a námahovými bolestmi na hrudi.Po provedené reimplantaci kardiostimulátoru pro vyčerpání zdroje baterií došlo k vývoji dekubitu se známkami infekce podkožní kapsy přístroje. Nemocná byla přijata na naše pracoviště, kde jsme provedli transvenózní extrakci obou stimulačních elektrod. Echokardiograficky...
Identifikace nové mutace genu KCNQ1 u českého pacienta s LQT fenotypem
Tomáš Novotný, Jitka Kadlecová, Renata Gaillyová, Bořivoj Semrád
Cor Vasa 2002, 43(5):250-252
Východisko:Syndrom dlouhého intervalu QT (LQTS) je monogenní porucha charakterizovaná prodloužením intervalu QT na EKG, synkopou nebo náhlou smrtí vznikající na podkladě polymorfní komorové tachykardie (torsade de pointes). Dosud bylo k tomuto syndromu vztaženo šest lokusů a pět genů. Nejčastěji jsou postiženy geny KCNQ1 (11p15.5) a HERG (7q35-36). Metody a výsledky:Analýza genu KCNQ1 (multiplex single strand conformational polymorphism a analýza DNA sekvence - ABI Prism 310 sequencer) byla provedena ve 12 rodinách s klinickou diagnózou LQTS. Ve dvou z nich byly nalezeny mutace genu KCNQ1. U 10 členů jedné velké rodiny jsme...
Krátká sdělení
Akutní infarkt myokardu na koronárních jednotkách v Praze v letech 1980 a 2000
Jiří Spáčil, Jaromír Hradec
Cor Vasa 2002, 43(5):254-256
Začátkem 80. let a v roce 2000 jsme sledovali výskyt a mortalitu akutního infarktu myokardu v Praze. Během 20 let klesla mortalita na koronárních jednotkách z 13,7 % na 9,7 %. Nemocniční mortalita v Praze klesla z 21,7 % na 9,6 %. Přímá koronární angioplastika byla v roce 2000 provedena u 51 % nemocných. Doba od vzniku obtíží do přijetí do nemocnice se za uvedené období nezměnila a medián je asi 5 hodin.