Cor et Vasa, 2001 (roč. 42), číslo 10
Výsledky koronarografických nálezů a prognóza nemocných s diabetes mellitus a ischemickou chorobou srdeční
Jiří Charvát, Karel Hlaváček, Tomáš Vaněček, Dagmar Samková, Martina Rimarčíková, Milan Kvapil, Jaromír Chlumský
Cor Vasa 2001, 42(10):483-487
Cíl:Cílem našeho sdělení je posouzení rizikového profilu nemocných s diabetes mellitus a ischemickou chorobou srdeční odeslaných ke koronarografickému vyšetření, zhodnocení koronarografických nálezů, zvážení indikace k invazivním výkonům a stanovení jejich prognózy ve srovnání s nediabetiky. Metodika:V naší práci jsme posoudili 528 nemocných zaslaných k elektivní koronární angiografii, u kterých jsme zhodnotili demografické ukazatele, klinické údaje a výsledky koronární angiografie. Na podkladě zjištěných údajů jsme posoudili indikaci k invazivnímu výkonu - buď ke koronární angioplastice, nebo ke koronárnímu bypassu - u skupiny...
Změny funkce levé komory srdeční během dobutaminové zátěžové echokardiografie u asymptomatických nemocných léčených v dětském věku kardiotoxickou chemoterapií
Lubomír Elbl, Hana Hrstková, Václav Chaloupka, Jan Novotný
Cor Vasa 2001, 42(10):489-496
Úvod:Pozdní kardiotoxicita doxorubicinu představuje závažnou komplikaci protinádorové léčby v pediatrii. Řada prací prokázala narůstající výskyt klinických i subklinických známek poškození funkce levé komory srdeční v průběhu dlouhodobého sledování po úspěšném ukončení protinádorové léčby. Metodika:Autoři použili v diagnostice funkčních změn levé komory dobutaminovou zátěžovou echokardiografii malými dávkami dobutaminu (5-10 žg/kg/min). Soubor nemocných:Test byl proveden u 36 asymptomatických pacientů ve věku 14,6 ± 4,7 roku, kteří byli ve věku 9,1 ± 4,6 roku léčeni pro malignitu chemoterapií obsahující...
Stenty, inhibitory IIb/IIIa destičkových receptorů, nebo obojí u akutního infarktu myokardu?
Jan Vojáček, Vladimír Hraboš, Martin Malý, Martin Mates
Cor Vasa 2001, 42(10):499-502
Reperfuze je základní léčbou akutního infarktu myokardu. Účinnost původně používané streptokinázy však v dosažení průtoku TIMI 3 nepřesahuje 50 %, vyšší účinnost byla prokázána u t-PA a rt-PA a nejnověji například u TNK - t-PA či kombinace snížené dávky fibrinolytika a inhibitorů destičkových glykoproteinových receptorů IIb/IIIa. Limitací je stále výskyt intracerebrálního krvácení (kolem 0,95 %). I nejúčinnější fibrinolytické prostředky mají nižší účinnost než mechanická rekanalizace s použitím koronární angioplastiky. Implantace koronárních stentů byla u akutního infarktu myokardu zprvu považována za kontraindikovanou. Studie Zwolle 5 Trial však prokázala,...
Srdce a kouření
Rudolf Špaček
Cor Vasa 2001, 42(10):505-511
Formou přehledného článku je zhodnocen vliv kouření na kardiovaskulární systém. Podrobně je uveden vztah kouření k rozvoji aterosklerózy, ke změnám hemodynamiky a riziku ischemické choroby srdeční. Je pojednáno o problematice pasivního kouření a tzv. "kuřáckého paradoxu". Závěrem je zdůrazněn socioekonomický význam kuřáctví, vyzvednuta důležitost abstinence kouření a jsou uvedeny metody odvykání kouření.
Humorální změny u chronického srdečního selhání
Lenka Špinarová, Jiří Toman
Cor Vasa 2001, 42(10):513-519
Při vzniku a vývoji chronického srdečního selhání (CHSS) hrají významnou úlohu systémy účinkující prostřednictvím humorálních působků, které můžeme rozdělit na vazokonstrikční, vazodilatační a cytokiny. Hlavními jsou systémy renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) a sympatoadrenální systém (SAS). Kromě nich byly prokázány účinky mnohých dalších. Z nich mezi vazokonstrikční patří vazopresin, endotelin, prostaglandin F2, neuropeptid Y a tromboxan A2, mezi vazodilatační prostaglandiny E2 a I2, dopamin, natriuretické peptidy, endotel-dependentní relaxační faktor, adrenomedullin, kalikrein-kininový systém, adenozin a vazoaktivní intestinální peptid. V souhrnu...
Disekce aorty v těhotenství
Martin Florian, Marie Gebauerová, Tomáš Marek, Jan Pirk, Petr Pavel, Vladimír Staněk
Cor Vasa 2001, 42(10):521-524
U 25leté pacientky s pozitivní rodinnou zátěží, avšak bez jednoznačně definované predisponující choroby, došlo v 19. týdnu druhé gravidity k akutní disekci aorty typu Stanford A. Pacientka byla léčena resekcí ascendentní aorty a nekoronárního sinu s náhradou protézou RAK a resuspenzí sinotubulární junkce. Mimotělní oběh byl veden v normotermii s pulsatilním tokem, lehce zvýšeným průtokem i středním arteriálním tlakem. Za 6 týdnů po operaci došlo ke vzniku akutní hemodynamicky významné aortální regurgitace, provázené těžkou převážně levostrannou srdeční insuficiencí. Stav se podařilo stabilizovat konzervativně a těhotenství se podařilo udržet ve spolupráci...