Cor Vasa 2026, 68(1):43-50
Predictors and Outcomes of No-reflow among Acute ST-Segment Elevation Myocardial Infarction Patients
- Department of Cardiovascular Medicine, Kasralainy Hospital, Cairo University, Cairo, Egypt
Kontext: No-reflow fenomén (no-reflow phenomenon, NRP) se může vyskytovat až u 40 % pacientů po primární perkutánní koronární intervenci (PPCI) pro akutní infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (acute ST-segment elevation myocardial infarction, STEMI). NRP významně zmenšuje přínos reperfuzní terapie; výsledkem je větší rozsah infarktu a horší výsledný stav pacienta. I když přesná patofyziologie poškození tkání po období bez perfuze není zcela známa, mohou k němu přispívat různé faktory různými mechanismy.
Cíl: V této studii bylo cílem zkoumat klinické a intervenční prediktory NRP a jejich dopady na nemocniční výsledky v kohortě pacientů po akutním STEMI převezených na pracoviště terciární péče v Egyptě.
Metody: Do nemocnice Kasr Al Ainy v egyptské Káhiře bylo přijato celkem 1 015 pacientu s vysoce rizikovým akutním koronárním syndromem, z tohoto počtu 502 se STEMI a 513 s NSTEMI. Do naší prospektivní studie bylo zařazeno 337 pacientů s bolestí na hrudi trvající 20 minut během posledních 48 hodin před příjmem, splňovali kritéria akutního STEMI a byla u nich provedena PPCI. Tito pacienti byli podle angiografického nálezu rozděleni do dvou skupin: skupina "no-reflow" (n = 72) a skupina "reflow" (n = 265).
Výsledky: Obě skupiny si byly podobné z hlediska věku a poměru muži : ženy. Průměrný věk ve skupině "no-reflow" byl 56 ± 10 let a ve skupině "reflow" 55 ± 10 let. Více bylo mužů a ve skupině "reflow" byl častěji přítomen diabetes mellitus (p = 0,034). Většina pacientů v obou skupinách prodělala infarkt myokardu (IM) přední stěny (61 % v "no-reflow" vs. 56 % v "reflow"; p = 0,1). Ve skupině "no-reflow" byla zjištěna delší prodleva před převozem do nemocnice (medián 6,5 hodiny) ve srovnání se skupinou "reflow" (medián 5,0 hodiny); 61 % pacientů ve skupině "no-reflow" bylo do nemocnice přivezeno pozdě (bolest na hrudi > 6 hodin) versus 45,7 % ve skupině "reflow" (p < 0,024). Většině pacientů byly aplikovány nasycovací dávky duální antiagregační terapie (DAPT), převážně clopidogrel (82 % vs. 18 % ticagrelor), bez statisticky významných rozdílů mezi skupinami. Medián doby od převezení pacienta ke vstupu do nemocnice do zavedení vodiče (door-to-wire crossing time) byl delší ve skupině "no-reflow" (110 vs. 90 minut; p = 0,007). Pouze prodleva do převozu do nemocnice (> 6 hodin) (p = 0,024) a doba "door-to-wire crossing" (p = 0,007) byly spojeny s "no-reflow", přičemž doba "door-to-wire crossing" byla nezávislým prediktorem (p = 0,009). Ve skupině "no-reflow" došlo k více komplikacím během pobytu v nemocnici a v uvedené skupině se závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody vyskytly častěji než ve skupině "reflow" (24 % vs. 12,4 %; p = 0,024). Ve skupině "no-reflow" byly rovněž naměřeny nižší hodnoty ejekční frakce po katetrizaci (medián 42 % vs. 50 %; p < 0,0001).
Závěr: Přes veškerý pokrok v léčbě infarktu myokardu s elevacemi úseku ST zůstává incidence "no-reflow" fenoménu po primární PCI statisticky významná a souvisí s vyšší mortalitou s nepříznivou prognózou. Tato studie prokázala, že větší prodleva při přepravě pacienta do nemocnice (více než 6 hodin) a delší doba "door-to-wire crossing" představují nezávislé prediktory vzniku no-reflow fenoménu. Je třeba soustředit veškeré úsilí na zkrácení prodlevy při přepravě pacienta do nemocnice a optimalizaci organizace příjmu pacienta a zkrátit tak dobu "door-to-wire crossing" na minimum. © 2026, ČKS.
Klíčová slova: No-reflow fenomén, Primární PCI, STEMI
Vloženo: 29. červen 2025; Revidováno: 31. červenec 2025; Přijato: 4. srpen 2025; Zveřejněno online: 2. červen 2012; Zveřejněno: 15. březen 2026 Zobrazit citaci
Reference
- Ndrepepa G, Tiroch K, Fusaro M, et al. 5-year prognostic value of no-reflow phenomenon after percutaneous coronary intervention in patients with acute myocardial infarction. J Am Coll Cardiol 2010;55:2383-2389.
- Fajar JK, Heriansyah T, Rohman MS. The Predictors of No Reflow Phenomenon after Percutaneous Coronary Intervention in Patients with ST Elevation Myocardial Infarction: A Meta-Analysis. Indian Heart J 2018;70:S406-S418.
- Kim MC, Cho JY, Jeong HC, et al. Long-Term Clinical Outcomes of Transient and Persistent No Reflow Phenomena Following Percutaneous Coronary Intervention in Patients with Acute Myocardial Infarction. Korean Circ J 2016;46:490-498.
- Berg R, Buhari C. Treating and Preventing No Reflow in the Cardiac Catheterization Laboratory. Curr Cardiol Rev 2012;8:209-214.
- Byrne RA, Rossello X, Coughlan JJ, et al. 2023 ESC guidelines for the management of acute coronary syndromes. Eur Heart J 2023;44:3720-3826. Erratum in: Eur Heart J 2024;45:1145.
- Ndrepepa G, Tiroch K, Fusaro M, et al. 5-year prognostic value of no-reflow phenomenon after percutaneous coronary intervention in patients with acute myocardial infarction. J Am Coll Cardiol 2010;55:2383-2389.
- van't Hof AW, Liem A, Suryapranata H, et al. Angiographic assessment of myocardial reperfusion in patients treated with primary angioplasty for acute myocardial infarction: myocardial blush grade. Circulation 1998;97:2302-2306.
- Allencherril J, Jneid H, Atar D, et al. Pathophysiology, diagnosis, and management of the no-reflow phenomenon. Cardiovasc Drugs Ther 2019;33:589-597.
- Choo EH, Kim PJ, Chang K, et al. The impact of no-reflow phenomena after primary percutaneous coronary intervention: a time-dependent analysis of mortality. Coron Artery Dis 2014;25:392-398.
- Ndrepepa G, Tiroch K, Fusaro M, et al. 5-year prognostic value of no-reflow phenomenon after percutaneous coronary intervention in patients with acute myocardial infarction. J Am Coll Cardiol 2010;55:2383-2389.
- Khattak S, Townend JN, Thomas MR. Impact of antiplatelet therapy on microvascular thrombosis during ST-elevation myocardial infarction. Front Mol Biosci 2024;11:1287553.
- Ross AM, Gibbons RJ, Stone GW, et al. A randomized, double-blinded, placebo-controlled multicenter trial of adenosine as an adjunct to reperfusion in the treatment of acute myocardial infarction (AMISTAD-II). J Am Coll Cardiol 2005;45:1775-1780.
- Navarese EP, Buffon A, Andreotti F, et al. Adenosine improves post-procedural coronary flow but not clinical outcomes in patients with acute coronary syndrome: a meta-analysis of randomized trials. Atherosclerosis 2012;222:1-7.
- Jafari Afshar E, Samimisedeh P, Tayebi A, et al. Efficacy and safety of intracoronary epinephrine for the management of the no-reflow phenomenon following percutaneous coronary interventions: a systematic review study. Ther Adv Cardiovasc Dis 2023;17:17539447231154654.
- Su Q, Li L, Naing KA, et al. Safety and effectiveness of nitroprusside in preventing no-reflow during percutaneous coronary intervention: a systematic review. Cell Biochem Biophys 2014;68:201-206.
- Wang L, Cheng Z, Gu Y, et al. Short-term effects of verapamil and diltiazem in the treatment of no-reflow phenomenon: a meta-analysis of randomized controlled trials. Biomed Res Int 2015:2015:382086.
- Fischell TA, Maheshwari A. Current applications for nicardipine in invasive and interventional cardiology. J Invasive Cardiol 2004;16:428-432.
- Piot C, Croisille P, Staat P, et al. Effect of cyclosporine on reperfusion injury in acute myocardial infarction. N Engl J Med 2008;359:473-481.
- Galaup A, Gomez E, Souktani, et al. Protection against myocardial infarction and no-reflow through preservation of vascular integrity by angiopoietin-like 4. Circulation 2012;125:140-149.
- Konijnenberg LS, Luiken TT, Veltien A, et al. Imatinib attenuates reperfusion injury in a rat model of acute myocardial infarction. Basic Res Cardiol 2023;118:2.
- Khalfallah M, Allaithy A, Maria DA. Impact of the total ischemia time on no-reflow phenomenon in patients with ST elevation myocardial infarction undergoing primary percutaneous coronary intervention. Anatol J Cardiol 2022;26:382-387.
- Liang T, Liu M, Wu C, et al. Risk factors for no-reflow phenomenon after percutaneous coronary intervention in patients with acute coronary syndrome. Rev Invest Clin 2017;69:139-145.
- Brodie BR, Stuckey TD, Hansen C, et al. Relation between electrocardiographic ST-segment resolution and early and late outcomes after primary percutaneous coronary intervention for acute myocardial infarction. Am J Cardiol 2005;95:343-348.
- Iwakura K. Modulation of individual susceptibility to the no-reflow phenomenon after acute myocardial infarction. Curr Pharm Des 2013;19:4519-4528.
- Dai W, Ye Z, Li L, Su Q. Effect of preoperative loading dose ticagrelor and clopidogrel on no-reflow phenomenon during intervention in patients with ST-segment elevation myocardial infarction undergoing primary percutaneous coronary intervention: a systematic review and meta-analysis. Drug Des Devel Ther 2018:12:2039-2049.
- Kitahara H, Okada K, Kimura T, et al. Impact of stent size selection on acute and long-term outcomes after drug-eluting stent implantation in de novo coronary lesions. Circ Cardiovasc Interv 2017;10:e004795.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.




