Cor Vasa 2026, 68(1):43-50

Predictors and Outcomes of No-reflow among Acute ST-Segment Elevation Myocardial Infarction Patients

Beshoy Yacoub, Amir Anwer Shaker, Sameh El-Kaffas, Mohammed El Ramly, Mohamed A. Abdelwahab

Department of Cardiovascular Medicine, Kasralainy Hospital, Cairo University, Cairo, Egypt

Kontext: No-reflow fenomén (no-reflow phenomenon, NRP) se může vyskytovat až u 40 % pacientů po primární perkutánní koronární intervenci (PPCI) pro akutní infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (acute ST-segment elevation myocardial infarction, STEMI). NRP významně zmenšuje přínos reperfuzní terapie; výsledkem je větší rozsah infarktu a horší výsledný stav pacienta. I když přesná patofyziologie poškození tkání po období bez perfuze není zcela známa, mohou k němu přispívat různé faktory různými mechanismy.

Cíl: V této studii bylo cílem zkoumat klinické a intervenční prediktory NRP a jejich dopady na nemocniční výsledky v kohortě pacientů po akutním STEMI převezených na pracoviště terciární péče v Egyptě.

Metody: Do nemocnice Kasr Al Ainy v egyptské Káhiře bylo přijato celkem 1 015 pacientu s vysoce rizikovým akutním koronárním syndromem, z tohoto počtu 502 se STEMI a 513 s NSTEMI. Do naší prospektivní studie bylo zařazeno 337 pacientů s bolestí na hrudi trvající 20 minut během posledních 48 hodin před příjmem, splňovali kritéria akutního STEMI a byla u nich provedena PPCI. Tito pacienti byli podle angiografického nálezu rozděleni do dvou skupin: skupina "no-reflow" (n = 72) a skupina "reflow" (n = 265).

Výsledky: Obě skupiny si byly podobné z hlediska věku a poměru muži : ženy. Průměrný věk ve skupině "no-reflow" byl 56 ± 10 let a ve skupině "reflow" 55 ± 10 let. Více bylo mužů a ve skupině "reflow" byl častěji přítomen diabetes mellitus (p = 0,034). Většina pacientů v obou skupinách prodělala infarkt myokardu (IM) přední stěny (61 % v "no-reflow" vs. 56 % v "reflow"; p = 0,1). Ve skupině "no-reflow" byla zjištěna delší prodleva před převozem do nemocnice (medián 6,5 hodiny) ve srovnání se skupinou "reflow" (medián 5,0 hodiny); 61 % pacientů ve skupině "no-reflow" bylo do nemocnice přivezeno pozdě (bolest na hrudi > 6 hodin) versus 45,7 % ve skupině "reflow" (p < 0,024). Většině pacientů byly aplikovány nasycovací dávky duální antiagregační terapie (DAPT), převážně clopidogrel (82 % vs. 18 % ticagrelor), bez statisticky významných rozdílů mezi skupinami. Medián doby od převezení pacienta ke vstupu do nemocnice do zavedení vodiče (door-to-wire crossing time) byl delší ve skupině "no-reflow" (110 vs. 90 minut; p = 0,007). Pouze prodleva do převozu do nemocnice (> 6 hodin) (p = 0,024) a doba "door-to-wire crossing" (p = 0,007) byly spojeny s "no-reflow", přičemž doba "door-to-wire crossing" byla nezávislým prediktorem (p = 0,009). Ve skupině "no-reflow" došlo k více komplikacím během pobytu v nemocnici a v uvedené skupině se závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody vyskytly častěji než ve skupině "reflow" (24 % vs. 12,4 %; p = 0,024). Ve skupině "no-reflow" byly rovněž naměřeny nižší hodnoty ejekční frakce po katetrizaci (medián 42 % vs. 50 %; p < 0,0001).

Závěr: Přes veškerý pokrok v léčbě infarktu myokardu s elevacemi úseku ST zůstává incidence "no-reflow" fenoménu po primární PCI statisticky významná a souvisí s vyšší mortalitou s nepříznivou prognózou. Tato studie prokázala, že větší prodleva při přepravě pacienta do nemocnice (více než 6 hodin) a delší doba "door-to-wire crossing" představují nezávislé prediktory vzniku no-reflow fenoménu. Je třeba soustředit veškeré úsilí na zkrácení prodlevy při přepravě pacienta do nemocnice a optimalizaci organizace příjmu pacienta a zkrátit tak dobu "door-to-wire crossing" na minimum. © 2026, ČKS.

Klíčová slova: No-reflow fenomén, Primární PCI, STEMI

Vloženo: 29. červen 2025; Revidováno: 31. červenec 2025; Přijato: 4. srpen 2025; Zveřejněno online: 2. červen 2012; Zveřejněno: 15. březen 2026  Zobrazit citaci