Cor Vasa 2023, 65(3):489-495 | DOI: 10.33678/cor.2022.126

Gut microbiota changes in nonalcoholic fatty liver disease and concomitant coronary artery disease

Galyna Fadieienko, Oleksiy Gridnyev, Olena Kurinna, Nataliia Chereliuk
Study of GIS Diseases and their Comorbidity with Non-Communicable Diseases Department, Governmental Institution "L.T. Malaya National Institute of Therapy of the National Academy of Medical Sciences of Ukraine", Kharkiv, Ukraine

Kontext a cíl výzkumu: Nealkoholické ztukovatění jater (nonalcoholic fatty liver disease, NAFLD) má závažné ekonomické dopady na zdravotnictví celosvětově a na Ukrajině obzvláště. Hlavní příčinou mortality pacientů s NAFLD jsou kardiovaskulární onemocnění (KVO). Za potenciální mechanismus rozvoje ischemické choroby srdeční (ICHS) u pacientů s NAFLD lze považovat změny ve složení střevní mikrobioty. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit změny koncentrací hlavních fylotypů střevní mikrobioty, kmenů Bacteroidetes, Firmicutes a Actinobacteria, a kvantifikovat koncentrace kmenů Firmicutes/Bacteroidetes u pacientů s NAFLD a současně s ICHS.

Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 109 jedinců s NAFLD (25 současně s arteriální hypertenzí [AH] a 24 současně s ICHS). Složení střevní mikrobioty bylo hodnoceno metodou qPCR.

Výsledky a závěry: U obou podskupin, s ICHS a s AH jako komorbiditami, byl pozorován výrazný trend ke zvyšování koncentrací Bacteroidetes (o 37,11 %, resp. 21,30 %) a snižování koncentrací kmene Firmicutes (o 7,38 %, resp. 7,77 %), přičemž nalezené změny nedosahovaly statistické významnosti. Ve srovnání s pacienty pouze s NAFLD bylo u nemocných s NAFLD plus ICHS zaznamenáno statisticky významné snížení koncentrací kmene Actinobacteria o 41,37 % (p ˂ 0,05). U pacientů s NAFLD plus AH byly koncentrace kmene Actinobacteria nižší o 12,35 % (statisticky nevýznamný rozdíl). Byly nalezeny změny ve složení střevní mikrobioty, konkrétně nižší koncentrace kmene Actinobacteria u pacientů s ICHS; toto zjištění si vyžádá další výzkum. © 2023, ČKS.

Klíčová slova: Ischemická choroba srdeční, Kardiovaskulární onemocnění, Nealkoholické ztukovatění jater, Střevní mikrobiota

Vloženo: 4. říjen 2022; Revidováno: 21. listopad 2022; Přijato: 26. listopad 2022; Zveřejněno: 20. červen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Fadieienko G, Gridnyev O, Kurinna O, Chereliuk N. Gut microbiota changes in nonalcoholic fatty liver disease and concomitant coronary artery disease. Cor Vasa. 2023;65(3):489-495. doi: 10.33678/cor.2022.126.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Mitra S, De A, Chowdhury A. Epidemiology of non-alcoholic and alcoholic fatty liver diseases. Transl Gastroenterol Hepatol. 2020;5:16. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Nadasdi A, Somogyi A, Igaz P, Firneisz G. [Non-alcoholic fatty liver disease - a summary and update based on the EASL-EASD-EASO Clinical Practice Guidelines of 2016.] Orv Hetil 2018;159:1815-1830. Article in Hungarian. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Rinella ME. Nonalcoholic fatty liver disease: a systematic review. JAMA 2015;313:2263-2273. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Stepanova M, Rafiq N, Makhlouf H, et al. Predictors of all-cause mortality and liver-related mortality in patients with non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD). Dig Dis Sci 2013;58:3017-3023. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Targher G, Byrne CD, Tilg H. NAFLD and increased risk of cardiovascular disease: clinical associations, pathophysiological mechanisms and pharmacological implications. Gut 2020;69:1691-1705. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Paik JM, Henry L, De Avila L, et al. Mortality Related to Nonalcoholic Fatty Liver Disease Is Increasing in the United States. Hepatol Communic 2019;3:1459-1471. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Targher G, Byrne CD, Lonardo A, et al. Non-alcoholic fatty liver disease and risk of incident cardiovascular disease: A meta-analysis. J Hepatol 2016;65:589-600. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Barik A, Shah RV, Spahillari A, et al. Hepatic steatosis is associated with cardiometabolic risk in a rural Indian population: A prospective cohort study. Int J Cardiol 2016;225:161-166. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Ma J, Li H. The role of gut microbiota in atherosclerosis and hypertension. Front Pharmacol 2018;9:1082. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Tana C, Ballestri S, Ricci F, et al. Cardiovascular risk in non-alcoholic fatty liver disease: mechanisms and therapeutic implications. Intern J Envir Res Public Health 2019;16:3104. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Kasper P, Martin A, Lang S, et al. NAFLD and cardiovascular diseases: a clinical review. Clin Res Cardiol 2021;110:921-937. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Karbach SH, Schonfelder T, Brandao I, et al. Gut microbiota promote angiotensin II-induced arterial hypertension and vascular dysfunction. J Am Heart Assoc 2016;5:e003698. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Kim S, Goel R, Kumar A, et al. Imbalance of gut microbiome and intestinal epithelial barrier dysfunction in patients with high blood pressure. Clin Sci (Lond) 2018;132:701-718. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Tang WHW, Li DY, Hazen SL. Dietary metabolism, the gut microbiome, and heart failure. Nat Rev Cardiol 2019;16:137-154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Kazemian N, Mahmoudi M, Halperin F, et al. Gut microbiota and cardiovascular disease: opportunities and challenges. Microbiome 2020;8:36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Marchesini G. Response to: Comment to "EASL-EASD-EASO Clinical Practice Guidelines for the management of non-alcoholic fatty liver disease". J Hepatol 2016;64:1388-1402. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Joseph J, Velasco A, Hage FG, Reyes E. Guidelines in review: Comparison of ESC and ACC/AHA guidelines for the diagnosis and management of patients with stable coronary artery disease. J Nuclear Cardiol 2018;25:509-515. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Williams B, Mancia G, Spiering W, et al. 2018 ESC/ESH Guidelines for the management of arterial hypertension. Eu Heart J 2018;39:3021-3104. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Bacchetti De Gregoris T, Aldred N, Clare AS, Burgess JG. Improvement of phylum- and class-specific primers for real-time PCR quantification of bacterial taxa. J Microbiol Methods 2011;86:351-356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Turnbaugh PJ, Hamady M, Yatsunenko T, et al. A core gut microbiome in obese and lean twins. Nature 2009;457:480-484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Kolodziejczyk AA, Zheng D, Shibolet O, Elinav E. The role of the microbiome in NAFLD and NASH. EMBO Mol Med 2019;11:e9302. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Emoto T, Yamashita T, Kobayashi T, et al. Characterization of gut microbiota profiles in coronary artery disease patients using data mining analysis of terminal restriction fragment length polymorphism: gut microbiota could be a diagnostic marker of coronary artery disease. Heart Vessels 2017;32:39-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Gui T, Shimokado A, Sun Y, et al. Diverse roles of macrophages in atherosclerosis: from inflammatory biology to biomarker discovery. Mediat Inflam 2012;2012:693083. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Drosos I, Tavridou A, Kolios G. New aspects on the metabolic role of intestinal microbiota in the development of atherosclerosis. Metabolism 2015;64:476-481. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Gregory JC, Buffa JA, Org E, et al. Transmission of atherosclerosis susceptibility with gut microbial transplantation. J Biol Chem 2015;290:5647-5660. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Jie Z, Xia H, Zhong SL, et al. The gut microbiome in atherosclerotic cardiovascular disease. Nat Commun 2017;8:845. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Cui L, Zhao T, Hu H, et al. Association Study of Gut Flora in Coronary Heart Disease through High-Throughput Sequencing. BioMed Res Intern 2017;2017:3796359. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Andraws R, Berger JS, Brown DL. Effects of antibiotic therapy on outcomes of patients with coronary artery disease: a meta-analysis of randomized controlled trials. JAMA 2005;293:2641-2647. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Kasahara K, Tanoue T, Yamashita T, et al. Commensal bacteria at the crossroad between cholesterol homeostasis and chronic inflammation in atherosclerosis. J Lipid Res 2017;58:519-528. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Schoeler M, Caesar R. Dietary lipids, gut microbiota and lipid metabolism. Rev Endocrine Metabolic Disorders 2019;20:461-472. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Ganesan K, Chung SK, Vanamala J, Xu B. Causal Relationship between Diet-Induced Gut Microbiota Changes and Diabetes: A Novel Strategy to Transplant Faecalibacterium prausnitzii in Preventing Diabetes. Intern J Molecul Sci 2018;19:3720. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Trøseid M, Andersen G, Broch K, et al. The gut microbiome in coronary artery disease and heart failure: Current knowledge and future directions. EBioMedicine 2020;52:102649. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Anandan R, Dharumadurai D, Manogaran GP. Actinobacteria Basics and Biotechnological Applications. In: Dhanasekaran D, Jiang Y, editors. An Introduction to Actinobacteria. BoD-Books on Demand IntechOpen 2016.
    34. Jonsson AL, Hallenius FF, Akrami R, et al. Bacterial profile in human atherosclerotic plaques. Atherosclerosis 2017;263:177-183. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Tuomisto S, Huhtala H, Martiskainen M, et al. Age-dependent association of gut bacteria with coronary atherosclerosis: Tampere Sudden Death Study. PloS one 2019;14:e0221345. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Li L, Shi M, Salerno S, et al. Microbial and metabolomic remodeling by a formula of Sichuan dark tea improves hyperlipidemia in apoE-deficient mice. PloS one 2019;14:e0219010. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Mach N, Fuster-Botella D. Endurance exercise and gut microbiota: A review. J Sport Health Sci 2017;6:179-197. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Kim D, Vazquez-Montesino LM, Li AA, et al. Inadequate physical activity and sedentary behavior are independent predictors of nonalcoholic fatty liver disease. Hepatology 2020;72:1556-1568. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Zhuang Z, Gao M, Yang R, et al. Association of physical activity, sedentary behaviours and sleep duration with cardiovascular diseases and lipid profiles: a Mendelian randomization analysis. Lipids Health Dis 2020;19:86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Muscogiuri G, Cantone E, Cassarano S, et al. Gut microbiota: a new path to treat obesity. Intern J Obesity Suppl 2019;9:10-19. Přejít k původnímu zdroji...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano